Kadeřnický salon v Norimberku přišel s novinkou, vlasy myje dešťovkou

Norimberk – V době, kdy lidé obrací každou korunu, zároveň vymýšlí, jak ušetřit. Například v každé domácnosti se ročně spotřebuje několik desítek tisíc litrů upravené a draze zaplacené vody, nabízí se tedy její alternativa ve vodě dešťové. Ta je vhodná prakticky ke všemu - zalévání zahrad, mytí aut, na praní prádla a nově ji začal používat i jeden kadeřnický salon v Norimberku.

Získání dešťové vody téměř nic nestojí a navíc je v mnoha ohledech lepší než chlorovaná. Podle Alexandra Draganice je dešťová voda také klíčem ke stylovému účesu. Vlasy jsou po jejím umytí měkké a nemusí se už používat kondicionér. Současně je ekologicky šetrná.

„Filtrovaná dešťová voda má hodnotou pH 7,7 - 7,8. Proto je tato voda ekologická a dobrá pro vlasy. Jsou potom jemné. Dešťovou vodou děláme i něco pro naše životní prostředí. Místo chemických výrobků využíváme vodu, která je dobrá i pro naše zdraví,“ vysvětluje vlastník salonu nabízející „biovodu“ Alexander Draganic.

Draganic přitom dva roky vymýšlel, jak vodu odčerpat a vyčistit od nečistot. Nakonec slavil úspěch - ze střechy teče voda rovnou do velkých nádrží, kde je následně filtrována. Ve sklepě takto skladuje až 8 000 litrů a vydrží přibližně jeden měsíc.

Názory na kadeřnictví používající dešťovou vodu

Yvonne Goretzhi, klientka

„Obvykle používám olej na konečky svých vlasů. Teď už nemusím a moje vlasy jsou lesklejší a jemnější než dříve.“

Jessica Phillips, kadeřnice

„Okamžitě si všimnete rozdílu, voda je měkčí. Kadeřníci mají často problémy s pokožkou na rukou. Vzhledem k častému využívání vody je kůže velmi suchá, takže musíme používat hodně krémů. Teď už ne. Díky dešťové vodě používáme méně šamponu a kondicionér vůbec žádný.“

Salon tak ušetří jak na přípravcích, tak na odběru vody. Rozdíl je v konečném součtu markantní. Předtím, než kadeřnický salon začal dešťovou vodu používat, spotřeboval o 200 tisíc litrů vody víc. V konečných cenách pro zákazníky se novinka téměř nepromítne - za dešťovou vodu si připlatí jen čtyři eura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 11 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 17 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.