Hazard se z měst s plošným zákazem přesune za jejich hranice, obcím ale mohou problémy zůstat, upozornila diskuse

Růst nových kasin a heren mimo území měst, která přijala vyhlášky zakazující hazard, připraví tyto obce o daňové příjmy, ale zároveň neomezí sociálněpatologické jevy, se kterými se musí potýkat. Shodlo se na tom několik řečníků v diskusi pořádané Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), které se zúčastnili zástupci herního průmyslu, pražského magistrátu i odborné adiktologické veřejnosti. Potenciální problémy spatřují i v masivním přesunu hráčů do hůře regulovatelného on-line prostředí.

Na území Prahy došlo od 1. ledna ke striktnímu zákazu technických her a v řadě městských částí i k úplnému omezení živých her, tedy rulety, kasina nebo karty.

„Vyhláška mi nedělala příliš velkou radost, protože jsem se snažila respektovat názory městských částí, i s přihlédnutím k principu subsidiarity. Nejsem fanatický zastánce nulové tolerance hazardu. Nevadí mi ani luxusní kasina bondovského typu, kde se provozují živé hry s krupiéry,“ předeslala pražská radní pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová (za STAN) s tím, že zákon o hazardních hrách v současném znění nedává žádnou možnost, jak luxusní kasina odlišit od „kvazi kasin“.

„Snažili jsme se vyvarovat hrozby vysokých pokut od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a inspirovali jsme se přitom u dalších měst, kde přistoupili na objektivnější kritérium. Neregulují živé hry, ale pouze technické hry na automatech. Žádný jiný postup nikde neuplatňují,“ dodala.

Prezident České komory loterijního průmyslu Stanislav Brunclík s radní Kordovou Marvanovou nesouhlasí. „Praha situaci mohla řešit stejně jako Plzeň nebo Kladno, kde jsme ve spolupráci s lokálními politiky nechali zavřít množství kvazi kasin a vymysleli řadu adresných vyhlášek, které nikdo nenapadá a všichni jsou s nimi vesměs spokojeni,“ poukázal. Brunclík upozornil, že Česká republika má v současné situaci jeden z nejpřísnějších zákonů o hazardu v Evropě.

Podle ředitele Institutu pro regulaci hazardních her Jana Řeholy se české obce dostaly do nezáviděníhodné pozice, kdy při přípravě vyhlášek musí složitě vyvažovat pravidla mající původ v právu hospodářské soutěže, evropském právu, ale i rozhodovací praxi Ústavního soudu.

„Podíváme-li se na rozhodovací praxi antimonopolního úřadu, zjistíme, že soutěž se nesmí narušit, ale ani vyloučit. 98 procent obcí zvládlo regulaci dostat do úzkého přísně regulovaného rámce. Musíme pamatovat na to, že zákaz není regulace – tou jsou pevné mantinely a kontrola jejich dodržování,“ vyjádřil své přesvědčení.

Za hazardem mimo území a zpět

Starosta městské části Praha 13 David Vodrážka (ODS) přiblížil, že na území jím vedené městské části funguje sedm kasin. Podle něj nikdy nepředstavovala problém z hlediska nárůstu hlášené trestné činnosti či bezdomovectví. Apeloval na dodržování zásady subsidiarity.

„Kvůli vyhlášce zaznamenáme roční výpadek 18 milionů korun, které by jinak směřovaly do sportu, školství či kultury. Zároveň nám za hranicemi vyrůstá velké kasino, kam majitelé chtějí svážet hráče z Prahy pravidelnými shuttle busy. My jako městská část z toho nebudeme mít ani korunu. Naopak pocítíme tíživé sociální dopady, protože gambleři nikam nezmizí“ upozornil starosta.

S tím souhlasí i pražský zastupitel a poslanec Patrik Nacher (ANO). „Jde o pozitivní a negativní externality. Hráči na území Prahy jsou pro ni negativní externalita, ale zároveň můžou hrát někde jinde, což je pro obce, kam hráči dojíždí, pozitivní. V podstatě je to důsledek toho, že převýchova nezafungovala, peníze z toho má ale někdo jiný. To je zcela evidentně vzorec s minusovým výsledkem. Takhle se lidi dají do pohybu, beztak budou hrát, Praha z toho nebude mít peníze, a navíc bude mít sociální problémy,“ komentoval nepříznivý trend.

Nutnost pokračující diskuse o podobě regulace spatřuje i ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Kromě ekonomických souvislostí vyzdvihl i nutnost myslet na to, že jde o adiktologický fenomén.

„Například v Brně prohibice vyhnala hráče pár metrů za hranice města, kam jezdí zadarmo taxíky a autobusy. Dochází také k přechodu do stínové a on-line ekonomiky, problém s patologickým hraním se nedaří potírat, zároveň chybí peníze na prevenci a jejich léčbu,“ podotkl.

Co se týče zmíněného on-line hazardu, ten byl v loňském roce na vzestupu, zřejmě nejen kvůli pandemii, která zavírala dveře kamenných heren. Ještě ve třetím čtvrtletí 2019 dělalo inkaso daně z internetové technické hry necelých 700 milionů korun. Ve stejném období roku 2020 se částka přehoupla již přes jednu a půl miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...