Firmy podle Asociace malých a středních podniků vítají vládní plán rozvolňování restriktivních opatřen, upozorňují ale na nejasnosti. V důsledku pandemie koronaviru hlásí podniky celkově snížení výroby až o 40 procent. Navzdory obavám ale hromadné propouštění neplánují. Evropská komise už zároveň schválila Česku státní podporu pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem. Zvažovaný odkup ČSA státem může firmu zachránit, výnosný ale nebude, myslí si analytici. Ministerstvo financí ve středu prodalo státní dluhopisy za 54,8 miliardy korun, tedy několikanásobně více, než plánovalo. Proběhlo také poslední slosování loterie k EET.
Firmy vítají plán na zvolnění koronavirových restrikcí, obsahuje ale podle nich nejasnosti
Malé firmy vládní plán postupného otevírání obchodů a provozoven uzavřených kvůli koronaviru vítají, i když to není požadovaný výhled na minimálně tři měsíce dopředu, jako je tomu v okolních zemích, řekla prezidentka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. V harmonogramu je podle ní nicméně řada nejasností. Žádá také prodloužení podpory podnikatelů.
Vláda v úterý představila plán pro otevírání obchodů a dalších zařízení a provozoven uzavřených kvůli novému typu koronaviru. Rozdělila ho do pěti etap od nejbližšího pondělí 20. dubna do pondělí 8. června. Nejprve by měli otevřít řemeslníci, farmářské trhy a autobazary, postupně by se měly každý týden a později po 14 dnech přidávat další obchody či akce. V poslední vlně by mohly otevřít například všechny provozovny v nákupních centrech.
Události: Harmonogram otevírání obchodů a služeb (zdroj: ČT24)
„Každá informace, která definuje termín možného otevření provozu, je v tuto chvíli velmi pozitivní. Každý má tak možnost plánovat a připravovat se na opětovný rozjezd svého podnikání,“ uvedla Svobodová.
Přesto je podle ní třeba brát termíny jako orientační. „Již nyní máme řadu dotazů od podnikatelů vyplývajících z nejasností, do které skupiny vlastně spadají, viz veřejné bazény, saunová a wellness centra, zda do skupiny provozovny nebo regenerační a rekondiční služby,“ upozornila. Firmy tak netrpělivě očekávají k tomuto plánu i podrobné hygienické podmínky, které budou muset jednotlivé provozy splňovat a na které se budou muset připravit.
Současně je podle ní jasné, že všechny dosavadní podpory směřující do konce dubna budou muset být aktualizovány a prodlouženy. Zmínila v této souvislosti podporu 25 tisíc korun pro živnostníky a program Antivirus, tedy takzvaný kurzarbeit.
Antivirus bude podle ní zcela jistě potřeba až do prosince, neboť se očekává druhá vlna žadatelů o podporu, a to z řad výrobních a exportních firem, kde dobíhají staré zakázky, ale nejsou nové. Tyto výrobní a obchodní firmy, ale i zdravotnictví se potýkají s nedostatkem personálu po odjezdu zahraničních pracovníků a také kvůli zavřeným školám a rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi.
Epidemiologové musí zveřejnit svoje modely, bez nich se nedá nic predikovat, vyzval Daniel Beneš (zdroj: ČT24)
Firmy hlásí snížení výroby až o 40 procent, vyplývá z průzkumu
V důsledku pandemie koronaviru hlásí firmy snížení výroby až o 40 procent. Navzdory obavám ale hromadné propouštění neplánují. Na 46 procent firem s více než 250 zaměstnanci naopak uvádí, že se jim pracovní síly stále nedostává, nejčastěji v dopravě a zemědělství, vyplývá z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který se uskutečnil mezi stovkou firem do konce minulého týdne a trval dva týdny.
Velcí zaměstnavatelé mají podle průzkumu zájem o Čechy i cizince. Naopak největší riziko propouštění je u malých a středně velkých firem. Pro ně je klíčová rychlost načerpání prostředků z programu Antivir, takzvaný kurzarbeit. Propouštět neplánuje jen 41 procent malých a středně velkých podniků.
Více než polovina (54 procent) firem do 50 zaměstnanců uvedlo, že registruje zhoršení platební morálky u odběratelů. U firem nad 250 zaměstnanců jde o 27 procent. Zatímco až 47 procent malých společností se kvůli zpožděným platbám může ocitnout v příštích osmi týdnech v platební neschopnosti, velcí dodavatelé se podobného vývoje neobávají.
„Je pochopitelné, že malé firmy nedisponují dostatečným objemem rezerv a jsou náchylnější v případě zpoždění plateb nebo snížení objemu produkce. Zaměstnavatelé napříč sledovaným spektrem ale zároveň z většiny potvrzují, že v chování bank výrazné změny kvůli epidemii nezaznamenávají,“ uvedl prezident konfederace Jan Wiesner. Firmy se podle něj zatím zpřísnění požadavků na splácení nebo poskytování nových úvěrů ze strany bank neobávají.
Situací kolem koronaviru jsou podle průzkumu nejvíce zasaženy malé podniky a živnostníci. U mnohých pokles a propuštění skutečně hrozí, až polovina respondentů uvedla, že se v dalších krocích bude řídit podle podmínek kurzarbeitu. Více než polovina z dotazovaných navíc hlásí pokles zakázek v porovnání s minulým rokem o více než 40 procent.
Odkup ČSA může firmu zachránit. Výnosný ale nebude, míní analytici
Odkup Českých aerolinií (ČSA) kvůli současné krizi by státu zajistil dohled nad strategicky důležitou částí dopravy a může firmu zachránit, výnosný však bude jen stěží. Mělo by jít spíš o krajní řešení. Problém by mohl nastat s oceněním společnosti, vyplývá z komentářů analytiků, Upozornili na to, že odkup leteckých dopravců zvažují i další státy.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterních Hospodářských novinách řekla, že stát by měl koupit ČSA. Vstup státu do společnosti v minulých dnech připustil například i premiér Andrej Babiš (ANO). Letečtí dopravci mají nyní problémy kvůli koronavirové krizi a rušení letů.
Na smysluplnosti případné investice se oslovení analytici neshodli. Například analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc jako přínosné hodnotí budoucí udržení dominantní české letecké společnosti a její budoucí působení v rámci přepravy a cestovního ruchu. Bez významného investora podle něj může aerolinkám reálně hrozit krach. Pokud se ovšem stát rozhodne ČSA finančně podpořit, je podle Pelce žádoucí, aby dostal něco nazpět. To by mohl být právě majetkový podíl ve firmě.
Naopak podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně odkoupení ČSA státem problémy nevyřeší. „Znárodnění“, jak Bartoň návrh nazval, je podle něj vhodné pouze v případech, kdy má takto významný podnik problémy například v řízení firmy. ČSA však podle něj v současnosti doplácí na nízkou poptávku kvůli krizi. Stát by měl podle Bartoně zavádět kroky ke zmrazení zaměstnanosti.
Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda v souvislosti s návrhem na odkup ČSA připomněl, že odkoupení národních leteckých dopravců zvažují i některé jiné státy. Česko by se tak nijak nevymykalo. Na rozdíl od některých zemí, jako je například Itálie, si to navíc může vzhledem k nízkému státnímu zadlužení dovolit. Podle Kovandy by však mělo jít o krajní řešení. „Státní vlastnictví firem je totiž často značně neefektivní,“ uvedl. Podle něj může být i celospolečensky přínosnější ponechat firmu svému osudu. Vláda by měla dopravce zachraňovat v případě, že by v běžné tržní soutěži nepřežil.
Problémem může být stanovení hodnoty společnosti. „Vzhledem k velmi nejasnému časovému scénáři obnovení letového provozu a jeho budoucnosti v obecné rovině je v aktuální situaci prakticky nemožné stanovit hodnotu firmy výnosovým způsobem,“ uvedl Pelc. Podle něj lze hodnotu firmy vyjádřit pouze majetkovou hodnotou, tedy oceněním letounů a ostatní techniky spolu s veškerým dalším hmotným majetkem. Důležitou položku tvoří také cizí zdroje firmy, tedy souhrn úvěrů a ostatních závazků. Podle Kovandy by měl stát pro stanovení ceny v zájmu transparentnosti vybrat třetí stranu obchodu z řad renomovaných poradenských firem.
Pochybovat lze podle analytiků i o výnosnosti takové investice. Situace v letecké dopravě bude v následujících měsících jen těžko předvídatelná. Podle Bartoně by tak odkup byl výhodný pouze v případě nízké ceny, o tu však podle něj vládě nejde.
ČSA v současnosti patří do skupiny Smartwings. Ta má v současnosti kvůli krizi odstaveno přes 90 procent své flotily. Zaměstnancům proto snižuje mzdy, propouštění zatím nechystá.
Lidé se kvůli koronaviru bojí ekonomických dopadů
Více než dopadu pandemie na vlastní zdraví se lidé obávají ekonomických opatření spojených se zamezením šíření koronaviru, vyplývá z průzkumu Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, do něhož se zatím zapojilo přes osm tisíc lidí. Tři čtvrtiny oslovených respondentů ale považují přijatá opatření za adekvátní a účinná. Na otázky nejčastěji odpovídali lidé ve věku 30 až 44 let.
Průzkum ukázal, že 88 procent procent lidí věří tomu, že nejpozději do jednoho roku se situace vrátí do normálního stavu, polovina si myslí, že to dokonce bude už do půlroku.
Průzkum na fakultě stále pokračuje, bude trvat po celou dobu mimořádné situace. Lidé se tak do něj stále mohou zapojit.
Česko může podpořit firmy vyrábějící prostředky pro boj s koronavirem
Malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem, se mohou ucházet o podporu v rámci programu českého ministerstva průmyslu a obchodu. Česko už pro to obdrželo souhlas ze strany Evropské komise. Podpora podnikům by měla umožnit formou přímých grantů financovat až polovinu nákladů na výrobu.
„Urychlování výroby produktů důležitých pro kontrolu šíření koronaviru, mezi nimiž jsou léky, zdravotnické vybavení a ochranné prostředky, má zásadní význam pro cestu ze současné zdravotní krize,“ komentovala schválení podpory místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová. Ta má na starosti dohled nad podmínkami hospodářské soutěže.
Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila v polovině března s cílem pomoci financovat zdravotnictví a firmy nejvíce zasažené krizí. Státy od té doby mohou soukromému sektoru finančně pomáhat způsobem, který je za běžných podmínek nepovolený. Brusel už schválil přes šest desítek žádostí, které přišly z většiny členských zemí.
Poptávka po ropě v dubnu klesne nejníže za 25 let
Kvůli dopadům koronaviru v dubnu klesne poptávka po ropě o 29 milionů barelů denně a dostane se tak na nejnižší úroveň za 25 let, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou zároveň varovala, že tak výrazný propad poptávky, kterému nyní trh čelí, nemůže snížení těžby plně vykompenzovat. Za celý rok IEA očekává pokles poptávky o 9,3 milionu barelů denně.
Agentura označila nedávnou dohodu producentů o snížení těžby ropy kvůli koronaviru za „solidní začátek“. Upozornila, že není možné uskutečnit dohodu, která by mohla snížit nabídku natolik, aby to vykompenzovalo tak velký krátkodobý propad poptávky. Kombinace nižšího převisu nabídky a zvýšení zásob ale může pomoci, aby systém absorboval to nejhorší z nynější krize.
Kromě dohody o snížení dodávek se očekává, že některé země zvýší nákupy ropy pro své strategické rezervy, uvedla agentura Reuters. Dohodu uzavřeli členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v čele se Saúdskou Arábií spolu s dalšími zeměmi, včetně Ruska.
IEA upozornila, že zatím stále čeká na podrobnosti o plánovaném snížení těžby a vývoji strategických zásob. Poznamenala také, že zvýšení nákupů ropy do svých strategických rezerv navrhly či zvažují Spojené státy, Indie, Čína a Jižní Korea. „Pokud by se v příštích zhruba třech měsících uskutečnily převody do strategických zásob, které by mohly dosáhnout až 200 milionů barelů, mohlo by to znamenat, že z trhu zmizí asi dva miliony barelů denně,“ uvedla IEA.
Ceny ropy ve středu dále klesaly v obavách z převisu nabídky a kvůli poptávce kolabující vinou opatření na omezení šíření koronaviru. Schází také koordinace nákupů ropy za účelem jejího strategického skladování. Kolem 16:30 SELČ vykazovala cena severomořské ropy Brent pokles o 5,2 procenta na 28,06 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu odepisovala jen 0,45 procenta na 20,02 dolaru za barel.
Vysoký zájem o české státní dluhopisy trvá
Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 54,8 miliardy korun, tedy několikanásobně více, než plánovalo. Původně plánovalo prodat dluhopisy za maximálně 14 miliard korun. Zájem investorů o státní dluhopisy vydávané ministerstvem financí z předchozích týdnů tak pokračuje.
Resort zvýšil prodeje dluhopisů díky zatím příznivé situaci na finančních trzích a snaze zajistit financování zvýšeného schodku státního rozpočtu. Ten sněmovna zvýšila 24. března ze 40 na 200 miliard korun kvůli snaze omezit dopady šíření koronaviru. Ministerstvo plánuje deficit financovat především právě prodejem státních dluhopisů. Další tři aukce plánuje na 22. dubna.
Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského si tak ministerstvo financí nejnovější aukcí zajistilo zhruba 90 procent z potřebných 410,3 miliard korun pro financování deficitu státního rozpočtu a splátek starších dluhopisů.
„I přes to však emisní aktivita neklesá a bude pravděpodobně pokračovat i v dalších týdnech. Navíc současný kalendář splatností emitovaných dluhopisů a vyhlídka státního rozpočtu pro příští rok naznačují, že finanční potřeby ministerstva financí budou příští rok ještě vyšší než letos,“ uvedl.
O poslední slosování loterie k EET byl nejnižší zájem
Středečního posledního slosování účtenkové loterie k elektronické evidenci tržeb (EET) se zúčastnilo zhruba 285 tisíc hráčů, kteří zaregistrovali téměř devět milionů účtenek. Posledního slosování tzv. Účtenkovky se tak zúčastnilo nejméně hráčů za dobu existence loterie od října 2017. Průměrně se každý měsíc do slosování zapojilo zhruba 366 tisíc hráčů s 15,5 milionu zaregistrovaných účtenek. Nejvíce hráčů se zaregistrovalo do slosování v listopadu 2017, a to 478 tisíc.
Ministerstvo financí se rozhodlo loterii ukončit v souvislosti s opatřeními a úsporami kvůli omezení dopadů koronaviru. Do loterie se během 30 slosování zapojilo zhruba 1,1 milionu lidí, kteří zaregistrovali přes 467 milionů účtenek. Ministerstvo si od loterie slibovalo větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek vydaných v EET.
V souvislosti s vládními opatřeními proti šíření nového typu koronaviru sněmovna 24. března schválila návrh ministerstva na pozastavení celé EET na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují.
Státy G20 odložily nejchudším zemím splátky dluhů
Ministři financí a centrální bankéři největších ekonomik světa sdružených ve skupině G20 odložili počínaje 1. květnem do konce letošního roku 77 nejchudším zemím splátky dluhů. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s koronavirovou nákazou.
Pro letošek se tak odloží všechny platby úroků a jistin 77 nejchudších zemí světa. Moratorium se vztahuje na smlouvy uzavřené před 24. březnem letošního roku a podle potřeby se může i prodloužit. Po skončení letošního roku budou mít omilostněné země další tři roky na to, aby odložené splátky dluhů dorovnaly.
Za „akt mezinárodní solidarity historických rozměrů“ označil středeční rozhodnutí německý ministr financí Olaf Scholz. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle agentury DPA dokonce zasazoval o to, aby se africkým zemím dluhy odpustily zcela. „Každý rok putuje třetina afrického vývozu na obsluhu dluhů, to je šílené!“ řekl rozhlasové stanici RFI.
Volkswagen částečně obnoví výrobu v Německu od 20. dubna
Německá automobilka Volkswagen obnoví výrobu v továrně v německém Zwickau (Cvikov) přerušenou kvůli koronaviru už 20. dubna. Firma, jejíž součástí je i česká Škoda Auto, to uvedla ve svém středečním sdělení. Další německé továrny a továrny v Portugalsku, Španělsku, Rusku a ve Spojených státech se společnost chystá znovu otevřít od 27. dubna.
Částečné obnovení výroby k příštímu pondělku oznámila skupina VW ve středu také na Slovensku. S obnovením výroby v Jihoafrické republice, Argentině, Brazílii a v Mexiku se podle VW počítá v květnu.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto minulý týden oznámila, že odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech prodlouží už potřetí - až do 27. dubna. Původně se měla výroba spustit v pondělí 6. dubna.
Amazon pozastaví provoz v šesti francouzských centrech
Internetová společnosti Amazon dočasně zastaví provoz ve svých šesti skladech ve Francii. S odvoláním na interní dokument, který americký internetový prodejce poslal odborům, o tom ve středu informovala agentura Reuters a zpravodajský server BBC. Soud v Nanterre v úterý americkému internetovému prodejci nařídil prodávat pouze jídlo, léky a hygienické potřeby. Amazon podle něj též během pandemie nedostál svým povinnostem ohledně bezpečnosti a zdraví svých zaměstnanců. To však americká společnost odmítá.
Amazon plánuje šestici skladů vyřadit z provozu od čtvrtka nejméně do 20. dubna. Využije přitom státního programu částečné nezaměstnanosti a zhruba 10 tisíc zaměstnanců tak bude pobírat část své mzdy.
Soudní spor iniciovala odborová organizace Solidaires Unitaires Démocratiques (Sud), podle níž musí více než sto zaměstnanců pracovat v těsné blízkosti. Zlepšení podmínek v pěti skladech též nařídili pracovní inspektoři. Amazonu hrozí postih až jeden milion eur denně (27 milionů korun), pokud rozhodnutí soudu nesplní. Tvrzení, že zdraví svých zaměstnanců nechrání, Amazon popírá. Společnost tvrdí, že zavedla přísnější postupy, které zajišťují, že „zaměstnanci si mohou od sebe zachovat patřičnou vzdálenost“. Plánuje též kontrolovat teplotu zaměstnanců evropských i amerických skladů, kteří budou muset nosit roušku.
Ve Spojených státech Amazon minulý měsíc kvůli přílivu internetových objednávek vlivem pandemie najal 100 tisíc lidí. Nyní se zde chystá zaměstnat 75 tisíc dalších.