Firmám se vyplatilo opustit Rusko, jejich akcie rostly, zjistili ekonomové z Yale

Nahrávám video
Události: Odchod zahraničních firem z Ruska
Zdroj: ČT24

Z Ruska se od začátku války stáhlo přes tisíc mezinárodních firem. Mezi nimi je i řada českých, které zcela nebo částečně své podnikání na tamním trhu omezily. Podle nejnovější studie ekonomů z Yale tento přístup firmám pomohl, pozitivně se odrazil na hodnotě jejich akcií.

Ruští zákazníci si už nenakoupí v obchodech IKEA nebo Apple. Ze země se stáhl i americký provozovatel rychlého občerstvení McDonald's. Opustit ruský trh se rozhodla i česká softwarová firma Avast.

„Myslím, že to bylo byznysově správné rozhodnutí a rozhodně ničeho nelitujeme. Rozhodnutí o ukončení činnosti přišlo trošku později, takže možná tuto jedinou věc bych udělal jinak, rychleji,“ říká generální ředitel Avastu Ondřej Vlček.

Firmy si polepšily

Právě na tento postup podle studie Yale School of Management pozitivně zareagoval i trh. Hodnota akcií firem, které v Rusku už neobchodují vůbec nebo aspoň omezily většinu aktivit, rostla. Oproti tomu společnosti, které své působení v Rusku omezily jen minimálně nebo vůbec, zaznamenaly propad akcií.

„Firmám, které na Rusku nejsou až tolik závislé a jsou velké, globální, stabilní, se daří lépe. Kromě toho mají robustnější hospodaření. Zkrátka je to (odchod z Ruska, pozn. red.) bolí méně než firmu, která je na ruském trhu závislá,“ vysvětluje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Roli hraje i obor působení. Například pro banku CitiGroup bylo náročnější vazby na ruský trh zpřetrhat. Od začátku konfliktu tak hodnota její akcie výrazně klesla i vzhledem k nákladům, které s odchodem měla. Oproti tomu například Coca Cola, která opustila trh dva týdny po začátku invaze, zaznamenala růst.

„Jako veřejně obchodovatelná společnost jsme to museli oznámit akcionářům a neměli jsme žádné negativní reakce. Všechno proběhlo velice korektně,“ dodává ke stažení z Ruska ředitel Avastu.

Aktuálně je podle analytiků na trhu spíš negativní nálada. Investoři reagují nejen na válku ale hlavně na aktuální rozhodnutí světových centrálních bank a jejich obavy z globální recese. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 20 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 22 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...