Dva poslanci ANO navrhují prolomit anonymitu u předplacených SIM karet

Prodejci předplacených SIM karet do mobilních telefonů by měli mít právo získávat rodná čísla zákazníků, kteří si tyto karty kupují. U cizinců by pak směli získávat údajů více, například jejich jména, data narození nebo bydliště. Tyto údaje by pak předávali operátorům. Počítá s tím pozměňovací návrh poslanců ANO Moniky Červíčkové a Jiřího Maška k vládní novele zákona o elektronických komunikacích, který oba poslanci předložili ve sněmovně.

Poslanci argumentují hlavně bezpečnostními zájmy. Současný stav podle nich otevírá prostor pro případné zneužití předplacených SIM karet pro komunikaci a koordinaci aktivit, které směřují proti bezpečnostním zájmům České republiky.

„Z hlediska působnosti zpravodajských služeb jde o významný bezpečnostní problém, který je spojen zejména se situací v oblasti mezinárodního terorismu. Jsou zadokumentovány konkrétní případy, kdy osoby zapojené do teroristických aktivit cíleně pořizovaly předplacené SIM karty na území České republiky právě z důvodu, aby znesnadnily odhalení své skutečné identity,“ píšou poslanci ve zdůvodnění svého návrhu.

Poslanci zmiňují bezpečnostní riziko

Jako příklad uvádějí teroristy zapojené do plánování velkých teroristických útoků v Evropě v roce 2015. „Pořizování předplacených SIM karet na území České republiky se v zadokumentovaných kauzách stalo modem operandi teroristů sympatizujících s takzvaným Islámským státem,“ uvádějí také. Česko je podle nich navíc jedinou středoevropskou zemí, kde lze anonymní karty zakoupit.

Červíčková je členka ústavně právního výboru a zahraničního výboru. Mašek je místopředseda výboru pro bezpečnost a předseda stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ministerstvo by nejdříve chtělo analýzu

„Problematika deanonymizace předplacených SIM karet se diskutuje, ale než by k tomu případně mělo dojít, je potřeba pečlivá analýza nejen telekomunikačního trhu a zvážení všech pro a proti takové změny,“ reagovalo ohledně poslaneckého návrhu ministerstvo průmyslu a obchodu. „S ohledem na dopady (existuje více než čtyři miliony předplacených SIM karet) je vhodné, aby došlo ke shodě na úrovni vlády, nejlépe jako podnět od Bezpečnostní rady státu,“ uvedlo ministerstvo.

Český telekomunikační úřad na dotaz v pátek neodpověděl.

Poslanci chtějí vložit svůj návrh do vládní novely zákona o elektronických komunikacích, která má zavést do českého právního řádu evropský kodex pro elektronické komunikace. Předloha teprve čeká na své projednání ve sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...