Na tři procenta zvýšili statistici odhad meziročního růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí letošního roku (květnový předběžný odhad činil 2,9 procenta). Česká ekonomika tak stoupá rychleji než je průměrná expanze zemí Evropské unie. Podle zprávy Českého statistického úřadu pak za první tři měsíce roku stouply reálné příjmy domácnosti o 1,4 procenta a reálná spotřeba na obyvatele meziročně vzrostla o 2,7 procenta.
Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů byla meziročně výrazně nižší míra úspor, a to 9,1 procenta. Míra investic v sektoru domácností se meziročně nezměnila a zůstala tedy na 8,0 procentech.
Odhad mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu zlepšil ČSÚ na 1,5 procenta, v květnu odhadoval 1,3 procenta.
Ziskovost podniků v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procentního bodu. Stojí za tím zejména zvýšení mzdových nákladů, které vzrostly o 6,4 procenta. Míra investic se snížila meziročně o 0,3 procentní body a dosáhla 27,0 procent.
Co zasáhla revize
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel zdůraznil, že zásadní revizi podstoupily investice a zásoby.
„Tvorba zásob akcelerovala na úkor investiční aktivity. Za tím může stát změna zákona o veřejných zakázkách,“ domnívá se ekonom. Před zahájením platnosti zákona se úředníci snažili vypsat co nejvíce soutěží, nicméně s jejich realizací se začalo později. Původně je tedy statistický úřad mohl započítat do investic.
Nicméně později je pravděpodobně přesunul do kategorie zásob, kde se zaznamenávají ještě nedokončené investice, domnívá se Zeisel. Tomu podle něho napovídá i revize směrem dolů v sektoru stavebnictví, zatímco veřejné služby zaznamenaly zvýšení. Výrazné přehodnocení nastalo také u spotřeby vlády. To šlo překvapivě směrem dolů, ačkoliv první čtvrtletí bylo ve znamení zvyšování platů státních zaměstnanců.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda si všímá toho, že růst české ekonomiky znatelně předčil průměrnou expanzi zemí Evropské unie, která v prvním kvartálu dosáhla podle aktuálních údajů 2,1 procenta. Stejným meziročním tempem rostly v průměru státy organizace OECD.
Ze zemí EU se lépe než České republice dařilo v meziročním pohledu Baltským zemím, ostatním státům Visegrádské čtyřky, Lucembursku nebo Slovinsku. Z hlediska mezičtvrtletní dynamiky růstu Českou republiku mezi všemi zeměmi OECD v tuto chvíli převyšuje jediná, a sice Lotyšsko, podotkl Kovanda.
„K nadprůměrnému výkonu české ekonomiky nejvíce přispěl sektor služeb a zpracovatelský průmysl. Dařilo se sektoru informačních a komunikačních činností, nemovitostnímu sektoru a tradičně produkci motorových vozidel. Jejich podíl na exportu, historicky rekordní ve čtvrtletním členění (jeho objem činil 898 miliard korun), dosáhl mimořádné hodnoty 29,5 procenta,“ poznamenal hlavní ekonom Cyrrusu.
Letošní růst české ekonomiky odhaduje na tři procenta.
Výkon v letech 2016 a 2015 opraven směrem vzhůru
ČSÚ v pátek zároveň zveřejnil revize předchozích let. Podle nejnovějších údajů vzrostla ekonomika za celý loňský rok o 2,6 procenta (dříve se uvádělo 2,4 %) a za rok 2015 o 5,3 procenta (4,5 %). „Nově zveřejňované údaje jsou výsledkem běžné revize národních účtů, zahrnující především změny vstupních zdrojů dat, zpřesnění dílčích odhadů a změny sektorového zařazení vybraných jednotek,“ uvedli statistici. Dílčí změny se dotýkají i dřívějších let.
