Nabídku na desetiletou správu mýtného systému po roce 2019 podali čtyři uchazeči. V pořadu 20 minut Radiožurnálu to řekl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO), později to potvrdil i v pořadu Devadesátka ČT24. Jména zájemců zveřejnit nechtěl. Pracovníci ministerstva dopravy otevřeli ve čtvrtek ve 14 hodin obálky s přihláškami do tendru.
Zájem o zakázku za 29 miliard korun je nižší, než ministerstvo odhadovalo, přesto je ministr s počtem přihlášených účastníků spokojený. Úřad uváděl, že očekává pět až sedm uchazečů, jejichž počet pro druhé kolo soutěže chtěl omezit na maximálně pět.
Do čtvrtečního odpoledne měli zájemci předložit ministerstvu dopravy materiály o svých zkušenostech s mýtnými systémy. Podle informací ČT se do tendru přihlásila také společnost CzechToll ze skupiny PPF, a to v konsorciu se společností SkyToll, která provozuje mýto na Slovensku a už dříve projevila o zakázku zájem.
Už dříve dal najevo zájem o tendr za 29 miliard dosavadní správce –rakouská společnost Kapsch. Firma již uvedla, že se považuje za favorita.
Vítěz by měl být znám do poloviny příštího roku.
Částka 29 miliard korun, která byla podle zákona uvedena, je částka maximální, zdůraznil ministr v pořadu Devadesátka ČT24. „To, co vyjde ze soutěže, může být úplně jiná cena,“ dodal.
Nyn se budou přihlášky zkoumat. Do měsíce budeme vědět, kdo prošel a kdo neprošel, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 ministr. Až specialisté resortu přihlášky prozkoumají, budou vědět, zda firmy pochopily zadání a daly podklady, podle nichž bude možné říci, že jsou schopny v daném čase a v dané kvalitě systém poskytnout. „A pak bude rozhodovat zejména cena,“ dodal Ťok.
V současné fázi tedy mají firmy prokázat, že jsou schopny takový systém vybudovat, provozovat a posléze předat státu. Musejí to dokázat na svých předchozích zkušenostech. Vybrané firmy budou vyzvány k předložení předběžné nabídky, na ni budou mít tři měsíce. „Teprve tehdy uvidíme první nástřely cen“.
V Česku se od roku 2007 mýtné vybírá prostřednictvím mikrovlnných bran. Stejný systém funguje například v Itálii, Rakousku nebo Polsku. Naopak třeba Německo, Slovensko a Maďarsko využívá systém satelitní.
Pokud by vyhrál satelitní systém nebo kombinace systémů, domnívá se ministr Ťok, že současné mýtné brány odstraňovány nebudou. Tedy, že je i satelitní systém využije coby kontrolní brány. Pokud by jich nepotřeboval tolik, mohly by být zbývající brány využity pro vysokorychlostní vážení kamionů a další „telematické systémy na dálnicích“.
„Mikrovlnný systém je založen na tom, že máte bránu, a když pojedete pod tou bránou, tak se radiovou frekvencí přenese číslo jednotky v autě. A je to zaznamenáno v systému a pak se už o tom autu neví až do další brány, započítá se mu vždycky jen úsek. Satelitní systém je naopak založen na tom, že jednotka v autě sbírá souřadnice řidiče s pomocí navigačního systému a z toho se vypočítává trasa,“ vysvětlil vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství ČVUT Václav Jirovský.
Zakázka ministerstva dopravy na desetiletou správu systému prý nebude zvýhodňovat žádnou technologii.
- 2016 - 9,888 miliardy korun
- 2015 - 9,732 miliardy korun
- 2014 - 8,715 miliardy korun
- 2013 - 8,555 miliardy korun
- 2012 - 8,680 miliardy korun
Podmínkou tendru je, aby byl systém, ať už stávající nebo nový, slučitelný se systémy v zemích Evropské unie. Ty se mají propojit v rámci takzvaného jednotného elektronického mýta. Ministerstvo zároveň počítá s tím, že rozšíří zpoplatněné části komunikací o 900 kilometrů.
Podle Jirovského by bylo rozumným řešením, kdyby brány provozovala soukromá firma a samotný výpočet mýtného spadalo pod stát. „Například v Rakousku data, ze kterých se vypočítává mýto, zpracovává stát. A ten je nezávislý na tom, kdo provozuje mýtné brány nebo satelity, které data sbírají,“ uvedl Jirovský. Rozdělení je možné díky nařízení Evropské unie.
