Dlužníci by měli mít lepší přehled, kolik a komu dluží. Novinku chystá ministerstvo spravedlnosti

2 minuty
Dlužníci by měli mít lepší přehled
Zdroj: ČT24

Lepší přehled o tom, kolik a komu kdo dluží, chystá ministerstvo spravedlnosti. Zatímco dnes v evidenci vidí dlužníci jen původní úvěr bez penále a poplatků, nově by na jednom místě našli všechny klíčové informace. Díky tomu by pak mohli dluhy rychleji řešit.

Exekuce se snaží nyní řešit i jedna žena, se kterou ČT24 natáčela – nepřála si ale zveřejnit své jméno. Nejdříve musela zjistit, komu všemu aktuálně dluží a jaké částky. Dluhy má hned na několika místech, třeba u dopravních podniků nebo u soudů. „Začala jsem na nějakých 600 tisících a vyšplhalo se to na 900 tisíc,“ vysvětluje.

Dobrat se ale k tabulce s přehledem, která má v jejim případě aktuálně více než dvacet položek, je dnes záležitost na několik týdnů. V Česku je přitom v exekuci podle posledních údajů skoro 900 tisíc lidí. Téměř 70 procent z nich jich má dvě a více.

V přístupu do registru, kde jsou podrobná data, je v současnosti omezuje i cena. Za každý úkon 60 korun. Třeba člověk s třemi exekucemi zaplatí 240 korun.

„Našimi klienty jsou i lidé, kteří v současné době nemají žádný příjem. Pak i ten 60korunový výdaj je pro ně velká částka,“ vysvětluje dluhová poradkyně Rubikon Centra Alena Vyhnalová.

Exekuce
Zdroj: ČT24/undefined

Právě tyto překážky by měla odstranit nová vyhláška. Její podobu teď řeší ministerstvo spravedlnosti s exekutory. „Od toho si slibujeme, že to sníží dopady na sociální vyloučení,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Pro dlužníky by velkým plusem podle prezidenta Exekutorské komory ČR Vladimíra Plášila bylo třeba i to, kdyby měli možnost si nechat zhotovit bezplatně výpis, například dvakrát ročně.

Nově by měl dlužník také hned vidět všechny své dluhy včetně aktuálního penále a komu peníze dluží.

„Spor se vede o to, jestli ty informace budeme dopisovat zpětně do centrální evidence exekucí, anebo budou platit jenom pro nově zahájené exekuce,“ dodává expert pro dluhovou problematiku Agentury pro sociální začleňování na Úřadu vlády Radek Hábl. Ministerstvo chce, aby nová pravidla začala platit ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...