Částka, kterou nebude moci lidem zabavit exekutor, by mohla vzrůst tak, aby se zadluženým lidem více vyplatilo pracovat. Dnes je nezabavitelný limit takový, že často raději pracují načerno, aby se k jejich skutečným příjmům exekutor nedostal. Tím také argumentuje ministerstvo spravedlnosti, které změnu připravuje. Podle Exekutorské komory ale uvolnění podmínek přitíží věřitelům a nepřímo tak celé společnosti.
Lidem v exekuci může ze mzdy zůstat víc. Bude to na úkor věřitelů, varují exekutoři
7 minut
UDÁLOSTI: Nově by se měla zhruba o třetinu zvýšit částka, na niž exekutor nedosáhne
Člověk, který je v exekuci, dnes dostane ze své mzdy maximálně 9300 korun. To odpovídá platu 15 tisíc čistého. Pokud vydělává více, exekutor vše zabaví. Nově by se měla hranice zvýšit tak, že zadluženým lidem zůstane příslušný podíl až do 25tisícového výdělku.
„Je potřeba vyslat signál, že se vyplatí, aby pracovali, aby vydělávali víc, aby nepracovali načerno, aby svoje příjmy přiznávali,“ zdůvodnil připravovanou změnu ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Pro, nebo proti zájmům věřitelů?
Že je černá práce u zadlužených lidí problém, připouštějí i oni sami. „Když mně zůstane nezabavitelná částka 6200, tak z toho nemám na chleba, nemám z toho na bydlení. (…) Když dělám načerno, dostanu všechny peníze, co si vydělám. Exekutor na to nemůže,“ srovnala žena, která splácí jedenačtvrtmilionový dluh na nájmu v městském bytě.
Část opozičních stran dává najevo, že s Kněžínkovou úpravou nemají problém. „Ve výsledku z toho budou mít prospěch věřitelé, potažmo také stát,“ míní Marek Výborný z KDU-ČSL. Naopak Hana Aulická Jírovcová z KSČM soudí, že se mnoho nezmění. „Ani s výší, která je navržena, se lidem nevyplatí jít do zaměstnání, aby museli hradit své další dluhy,“ obává se.
Výhrady má i Exekutorská komora. Na rozdíl od poslance Výborného se exekutoři domnívají, že změna půjde na úkor věřitelů. „Pravdou je, že při projednání v Poslanecké sněmovně nebyla akceptována řada návrhů,“ zdůraznil prezident komory Vladimír Plášil.
Inspirace Slovenskem
Zvýšení částky, od které exekutor zabavuje vše, navíc naráží i na fakt, že zdaleka ne každý má takové příjmy, aby mu to vůbec pomohlo. Naopak, zmíněných 25 tisíc je pouze medián mzdy, takže polovina lidí bere méně. Podle Lucie Trlifajové z Centra pro společenské otázky má například celá čtvrtina žen v Česku mzdu nižší než 18 tisíc korun. „Těmto lidem současný návrh vůbec nepomůže,“ upozornila.
Poslanec Dominik Feri (TOP 09) se proto domnívá, že by kromě maximální částky, na kterou nedosáhne exekutor, měly růst i jiné položky. „Míč je teď na straně ministerstva práce a sociálních věcí, aby nějakým způsobem upravilo například systém výplaty různých dávek,“ domnívá se.
Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) ostatně určitou představu, co by se mohlo změnit, má. Chce se inspirovat na Slovensku, kde lidem, kteří se vrátí k legální práci, ještě rok zůstávají dávky v hmotné nouzi. „To, že pobírají obě sumy, jsou na tom finančně lépe a je to po nějakou dobu, kdy mohou získat zpět pracovní návyky, vede k fantastickým výsledkům,“ zhodnotila.
- V exekuci je v současnosti v Česku více než tři čtvrtě milionu lidí.
- Podle průzkumu, který mezi nimi provedla agentura Median, většina z nich skončila v exekuci kvůli nesplaceným úvěrům, čtvrtina kvůli neplacení nájmu, vody či energií, zhruba u desetiny byla příčinou nezaplacená pokuta.
- Z průzkumu vyplynulo, že exekuce v rodinách dopadají i na děti, které se pak hůře učí. Čtyřka nebo pětka z matematiky je třikrát častější v rodinách, kde zasáhl exekutor, než v případě ostatních nízkopříjmových domácností, které exekuci nezažily.
