Pětina dospělé populace Česka si půjčuje rizikově, tedy lidé jsou například ochotní krýt splátky další půjčkou či mít vyšší počet splatných půjček. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA). Oproti minulému roku se situace nezlepšila.
Mezi přibližně 1,58 milionů Čechů, kteří do rizikového půjčování „jdou“, patří zejména mladí lidé ve věku osmnácti až čtyřiatřiceti a lidé s nižším vzděláním. Často si berou úvěry od více poskytovatelů. Rozeseti jsou po celé České republice a úvěr si nejčastěji berou na nákup spotřební elektroniky či automobilu nebo motocyklu.
Vyplývá to z průzkumu zaměřeného na postoje a chování obyvatel v souvislosti s nákupem na úvěr a splátky. Průzkum pro Českou bankovní asociaci (ČBA) realizovala agentura SC&C v únoru 2019 na vzorku 1028 respondentů ve věku od 18 do 79 let.
- • Spotřebitel je ochotný krýt splátky další půjčkou: 2 body
- • Neschopnost splácet chce spotřebitel řešit další půjčkou: 2 body
- • Aktuálně spotřebitel splácí 3 a více půjček: 1 bod
- • Spotřebitel si půjčil při dlouhodobém nedostatku financí: 1 bod
- • V minulosti měl spotřebitel alespoň 4 půjčky: 1 bod
- • Spotřebitel si půjčil na běžnou spotřebu nebo zábavu: 1 bod
- • Spotřebitel si půjčil u nebankovní instituce nebo fyzické osoby: 1 bod
- Jako rizikový je hodnocen spotřebitel, jehož skóre rizikového půjčování má 4 a více bodů.
- Zdroj: Česká bankovní asociace
Celkově má zkušenost s nákupy na úvěr šedesát procent Čechů. V polovině případů mají lidé jednu půjčku. Úvěr do výše 100 tisíc korun přiznalo pětatřicet procent respondentů, zhruba stejný počet Čechů nechce výši své půjčky sdělit.
Příznivý stav české ekonomiky, včetně silného růstu mezd, se odráží i na pohledech lidí na zadlužování. „Průzkum ukazuje, že devětašedesát procent dotazovaných deklarovalo, že se neobává, že by nebyli schopni své úvěry splatit,“ uvedla Helena Brychová, gestorka ČBA pro spotřebitelské chování a finanční vzdělávání.
Převažujícím důvodem pro nákup zboží či služby na úvěr je ve devětačtyřiceti procentech nedostatek hotovosti. V ostatních případech jde o neochotu čekat a peníze si našetřit (15 procent), anebo sehrává roli aktuální výhodná akce na splátky – například s nulovým či nízkým úrokem (14 procent). Hotovost postrádají především mladí a lidé s nižším vzděláním, slevové akce pak lákají hlavně muže.
V mladším věku se nejčastěji lidé zadlužují kvůli spotřební elektronice, ve středním věku si častěji berou půjčky na nákladnější věci, jako je auto. To je společně se spotřební elektronikou, rekonstrukcí bytu či elektrem nejčastějším účelem nákupu na úvěr obecně. Na druhou stranu, Češi obecně tvrdí, že by si na splátku jiné půjčky nepůjčili (87 procent).
Úvěry na nákupy a jejich splátky si Češi raději (83 procent) sjednávají osobně u prodejce zboží či u poskytovatele (banky, nebankovní splátkové společnosti apod.), on-line jen ve 12 procentech.
„Oslovit s žádostí o půjčku instituci, u níž lidé provádí celou řadu platebních i jiných finančních operací, dává samozřejmě smysl, protože jsou to právě banky, které své klienty zpravidla dlouhodobě a dobře znají,“ uvedla Brychová z bankovní asociace.
Dodala, že uplatňování pravidel pro posuzování rizikovosti dluhu ve vztahu ke konkrétnímu klientovi není pro banky novou záležitostí, ale naopak propracovaným know-how. „V otázce rozumného dluhového zatížení mají banky stejný zájem jako jejich klienti: nastaveno musí být tak, aby bylo bezpečné a neuvedlo klienty do finanční tísně,“ soudí Brychová za ČBA.
Zadlužování pohledem ekonoma
Varovné je, že rizikově se výrazně zadlužuje mladá generace, lidé do pětatřiceti let, domnívá se hlavní ekononom Czech Fund Lukáš Kovanda. To je podle něho dáno tím, že se kvůli rostoucím cenám nemovitostí a nájemného musí uchylovat právě i k rizikovému zadlužení, aby svoji finanční situaci „utáhli“.
Mladí lidé už v mnoha případech také poslední ekonomickou krizi znají spíše z vyprávění než z přímé ekonomické zkušenosti, neboť v té době byli ještě dětmi či studovali, a finančně je tak zajišťovali rodiče.
Kovanda však dodal, že přes jisté varovné signály je stále platební morálka Čechů v mezinárodním srovnání na velmi dobré úrovni. Zadluženost domácností je relativně nízká, což lze vnímat také pozitivně.
Podle údajů Eurostatu za rok 2017 hlásí problém se splácením dluhů například na nájemném či v souvislosti s nákupem na splátky pouze necelá čtyři procenta tuzemských domácností. V celé EU vykazuje nižší údaj jedině Lucembursko. Například i Německo vykazuje daný údaj vyšší.
