Mzdy v Česku se dál zvyšují. V průměru se ve třetím čtvrtletí meziročně zvedly o 8,5 procenta na 31 516 korun. Moc velký prostor na pokračování rychlého růstu ale není, obává se prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V pořadu 90' ČT24 podotkl, že je dobře, že rostou příjmy, nesmí to ale být pod administrativním tlakem a v důsledku přání odborářů, ale musí jít o výsledek toho, jak se ekonomika rozběhla a funguje.
„Momentální růst mezd je dán ještě doznívající konjunkturou hospodářského cyklu, nejenom u nás, ale i v Evropě, a především zoufalým nedostatkem na trhu práce,“ uvedl Dlouhý. Česko by podle něj ale mělo mít takovou ekonomiku, která umožní, aby mzdy rostly pořád během cyklu, jenom někdy rychleji a někdy pomaleji. Aby se tak neopakovala situace z nedávné doby, kdy se ekonomice nedařilo a mzdy stagnovaly.
Po recesi a zpomalení v letech 2012 a 2013 je každopádně dobře, že mzdy rostou, míní Dlouhý. Varuje ovšem před riziky. „Dlouhodobě se mzdy nesmí odtrhnout od produktivity práce, protože to by vedlo ke krizím, které by dopadly zase na ty, kteří dneska spíš dohánějí mzdy z nižší úrovně,“ poznamenal.
Nevýhoda srovnání s Německem
Statistiky ukazují, že produktivita práce v Česku roste, ale pořád ne tak rychlým tempem, jako rostou mzdy. Češi tak v produktivitě stále zaostávají za unijním průměrem a Česko se pohybuje na 80 procentech zemí EU.
Vysoce nad průměrem jsou třeba Irsko, Rakousko či Belgie. Nadprůměrná je pak produktivita práce také v Německu, Francii, Itálii a ve skandinávských zemích. Podprůměrnou produktivitu pak kromě Česka vykazují další východoevropské země a z těch západoevropských jsou na tom přibližně stejně Španělsko, Portugalsko, Řecko, ale i Velká Británie.
Geograficky má Česko podle Dlouhého smůlu, že se srovnává s nejbohatším sousedem Německem. „Kdyby naši sousedé byli Řekové nebo Portugalci, možná bychom to viděli jinak,“ zmínil.
Aby bylo na investice
Dlouhý se domnívá, že během deseti let se mezera v rozdílu ve mzdách v Česku a Německu výrazně uzavře. „Jak to bude dál, závisí na tom, aby naše firmy měly prostor především investovat, a to do moderních technologií, do všeho, co posune naši přidanou hodnotu výše,“ řekl Dlouhý.
A opět naráží na otázku mezd. „Musíme dát pozor, aby podniky při dané situaci na trhu práce, kdy je zoufalý nedostatek lidí a firmy je musí přeplácet, aby je získaly, aby příliš velký kus ve svých nákladech nemusely dávat na mzdy, ale aby jim zbylo na produktivní investice, protože ty zajistí růst produktivity a umožní nám dlouhodobě pokračovat ve sbližování s těmi nejvyspělejšími zeměmi,“ přiblížil šéf Hospodářské komory.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula poznamenal, že konec levné práce každopádně ještě nenastal. „Česká úroveň mezd je daleko za svými možnostmi, a proto naše kampaň pokračuje,“ zmínil. Podle něj neplatí, že by nároky na mzdy zasahovaly do hospodaření firem, kterým by tak chyběly zdroje na investice. Upozorňuje spíš na velké dividendy, které míří do zahraničí.
