Daň z nabytí nemovitostí skončí, potvrdila sněmovna. Možnost odpočtu úroků zůstane, ale limit se sníží

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Do vládního návrhu na zrušení této daně v úterý pouze vložil pozměňovací návrh Senátu, který má napravit některé legislativní chyby. Týká se části předlohy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů, ale předlohu jinak nemění.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátní verzi podpořila. Zákon nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman.

Pro zrušení daně v úterý hlasovalo 91 z 93 přítomných poslanců (kvůli pandemii zasedla dolní komora v omezených počtech). Proti nehlasoval nikdo z nich.

Spor o odpočet

Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů.

Kritizovali to hlavně opoziční poslanci, ale vadilo to i některým poslancům koaličním. Sněmovna poté přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku odpočtu z nynějších 300 tisíc korun na polovinu.

  • Na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat dosavadní limit odpočtu úroků 300 tisíc korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku se bude vztahovat už jen nový limit 150 tisíc korun.

Sazba daně z nabytí nemovitostí, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Nyní rušené zákonné opatření přijal Senát v roce 2013 v době, kdy byla sněmovna rozpuštěná před předčasnými volbami.

Stát na této dani v posledních letech ročně vybral kolem třinácti miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou.

Ministryně uvedla, že daň zanikne zpětně k letošnímu 31. březnu. Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardním způsobem pro výplatu vratitelného přeplatku, ujistila ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let takzvaný časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu 30 dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle agentury se jedná o snahu stabilizovat světové trhy s ropou.
před 11 mminutami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 5 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 18 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026
Načítání...