ČNB omezuje záložnu WPB Capital: Po zákazu nakládání s majetkem nesmí měnit údaje v rejstříku

I když záložna WPB Capital uspěla u soudu v případě své licence, Česká národní banka omezuje její možnosti. Minulý týden vydala centrální banka dvě předběžná opatření. Jednak zakazuje likvidátorovi WPB Capital poskytovat jakékoli informace týkající se záložny a také družstvu samotnému znemožňuje provádět zápisy změn v obchodním rejstříku. Záložna ovšem považuje opatření za nezákonná, protože družstvu zamezují plnit zákonné povinnosti. Představenstvo firmy proto proti nim podá rozklad v zákonné lhůtě.

ČNB opatření odůvodnila snahou ochránit stamilionový majetek záložny a pohledávky Garančního systému pojištění vkladů za 2,8 miliardy korun.

„ČNB rovněž přijímá opatření k tomu, aby nebyly znehodnoceny výsledky čtyřleté práce likvidátora. Komunikace WPB Capital prostřednictvím médií nemůže ČNB odradit od řádného plnění její role dohlížitele nad finančním trhem,“ sdělila centrální banka.

Už na počátku července ČNB vydala předběžné opatření, kterým záložně zakazuje nakládat s majetkem, poskytovat úvěry nebo přijímat vklady svých členů. Zároveň podle deníku E15 zahájila se záložnou WPB Capital nové správní řízení.

Před měsícem přitom soud rozhodl, že ČNB pochybila, když v roce 2014 záložně licenci odebrala. Podle představenstva kampeličky tak ČNB obešla soudní rozhodnutí.

WPB Capital tvrdí, že disponuje řadou důkazů o podezřelém hospodaření likvidátora Jiřího Švihly, který byl do funkce jmenován na návrh ČNB a pravidelně koordinoval postup likvidace s představiteli ČNB.

Představitelům záložny vadí, že nezískají dokumenty o hospodaření

„Nové kroky ČNB znamenají, že ve chvíli, kdy bude představenstvu WPB Capital doručen písemný rozsudek Městského soudu v Praze, který označil postup ČNB vůči WPB Capital za nezákonný, tak nedostane od likvidátora žádné informace ani dokumenty o hospodaření družstva za poslední čtyři roky, kdy likvidátor družstvo řídil,“ uvedl mediální zástupce záložny Martin Jaroš.

Podle něj přitom představenstvo bude mít plnou odpovědnost za řízení chodu záložny, a tedy i za její hospodaření, za něž se bude zodpovídat členům družstva. Těch stále zbývá několik tisíc.

Představenstvo WPB chce provést hloubkový audit záložny. Ten by měl zmapovat hospodaření likvidátora v družstvu a umožnit zjištění míry odpovědnosti jednotlivých pracovníků ČNB za případné škody.

WPB se dostala do problémů v roce 2013 a o rok později v červnu přišla o licenci. Odnětí licence ČNB zdůvodnila tím, že záložna uměle navyšovala kapitál z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývala nedovolené typy cenných papírů a obcházela limit angažovanosti. Podle červnového rozhodnutí soudu šlo o nepřiměřený zásah.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...