Pandemie koronaviru ničí i české chovy prasat. Kvůli zavřeným restauracím mají chovatelé menší odbyt. Přetlak levného dotovaného vepřového ze zahraničí navíc způsobuje, že klesá také cena výkupu. A to i přesto, že lidé v obchodech platí za maso pořád stejně. Majitelé nyní musí chovy prasat dotovat, ale neví, jak dlouho to vydrží.
Chov prasat vyžaduje spoustu namáhavé práce, například vykydat či šestkrát denně nakrmit. Situaci teď navíc ztěžuje to, že je o ně mnohem nižší zájem, protože restaurace ani školní jídelny nyní téměř nevaří.
„Jenže když mi tady to prase zůstane déle, tak já za něj dostanu na jatkách méně peněz, protože mu naroste hřbetní tuk,“ říká zootechnička Zemědělského družstva Bělčice Markéta Klímová.
Už tak je teď výkupní cena vepřového masa pro české chovatele ztrátová. Od začátku roku klesla o třetinu. V lednu byla cena jatečního masa 48,70 korun za kilogram, v říjnu pak podle Českého statistického úřadu 34,60 korun. A když jsou zvířata přerostlá, pohybuje se dokonce jen kolem 27 korun za kilogram.
Zemědělci v Bělčicích odchov prasat dotují
Například družstvo v Bělčicích na Strakonicku ročně doplácí na odchov pěti tisíc prasat dvěma miliony korun z rostlinné výroby.
„Budeme asi uvažovat o ukončení chovu, pokud tahle situace bude pokračovat,“ řekl místopředseda Zemědělského družstva Bělčice David Kub. Na otázku, jak jsou na tom větší dodavatelé, odpověděl, že asi ještě hůř.
„V současné době chováme na roční produkci něco kolem 60 tisíců prasat. Jelikož výroba je 20 procent pod výrobními náklady, tak ty ztráty jdou do desítek milionů korun,“ řekl ředitel Rhea Holdingu Josef Kolář.
Kromě koronaviru komplikuje situaci na českém trhu i přetlak levnějšího dotovaného vepřového masa z Německa a Polska. Toho teď zůstává v Evropě víc. Kvůli africkému moru prasat se totiž nesmí vyvážet do Číny. Zemědělcům by tak pomohlo, kdyby lidé začali víc kupovat české maso a výrobky přímo od chovatelů.
