Českou poštu čeká modernizace. Nejvíce zaostala v obsluze zákazníka, uvedl její šéf Knap

Nahrávám video
Generální ředitel České pošty Roman Knap v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Jako první signál své připravované rozsáhlé modernizace hodlá Česká pošta v říjnu představit externí výdejní místa. Namísto dosavadní nutnosti vyzvednout listovní zásilku či balík výhradně na poštovní pobočce si je nově bude moci zákazník objednat do místa co nejblíže ke svému bydlišti – ať už je to samoobsluha, květinářství či benzinová pumpa. V pořadu Interview ČT24 to uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap. Zároveň potvrdil, že současná síť  poboček bude zachována, víc než dosud jich ovšem bude přecházet pod systém Pošta Partner.

Česká pošta vykázala v loňském roce první ztrátu ve své historii a nové vedení v čele s Romanem Knapem má za úkol uskutečnit její restrukturalizaci a přivést firmu v roce 2021 opět do zisku. Do roku 2025 ji pak má kompletně transformovat. 

V rámci modernizace tohoto státního podniku se počítá například se zaváděním nových technologií pro třídění balíků a zrušením zhruba sedmi tisíc pracovních míst. Knap uvedl, že se při tom využije přirozené fluktuace, která nyní činí 25 procent. Z firmy ročně odchází sedm až osm tisíc lidí. Mezi ně patří hodně těch, kteří „nevydrží“ ani rok. 

„Už se nebudeme snažit nabrat je zpět a doufat, že polovina z nich zůstane. Půjdeme cestou, že firmu modernizujeme, procesy zautomatizujeme, zavedeme moderní technologie. Zkrátka těch lidí nebude tolik potřeba,“ řekl Knap. 

Počet zaměstnanců České pošty
Zdroj: ČT24

Se snižováním stavů ale nesouhlasí odbory – podle nich to dostupnost a kvalitu poskytovaných služeb ohrozí. „Nesouhlasíme s tím, protože si myslíme, že Česká pošta stojí na lidské práci. Budeme jednat o úplně každém pracovním místě v tom smyslu, že chceme, aby lidem byla nabídnuta třeba možnost rekvalifikace, protože na poště budou jiná pracovní místa,“ uvedla již dříve předsedkyně odborového svazu Jindřiška Budweiserová.

Knap usiluje také o to, aby se práce na poště stala atraktivnější pro mladší generaci. Jedná například s rektory dopravních škol o spolupráci v rámci speciálního programu na nábor mladých lidí.

Česká pošta je nyní podle Knapa v situaci, kdy jí nápady nechybí a má spoustu skvělých lidí, kteří jsou nadšeni ze změn a chtějí být u toho. Zároveň ovšem o chvíli později připustil, že na poště přetrvávají prvky polovojenské organizace. „Jsou tam vedoucí, kteří čekají na rozkaz, do té doby nic neudělají, nic nezmění. Nicméně mění se to.“ 

Pošta také nadále počítá se zachováním doplňkového prodeje na pobočkách. Generální ředitel to zdůvodnil i tím, že mimo města jsou to často jediná místa, kde je možné si koupit papírenské zboží, losy či drobné dárky. Má ale dojít k určité specializaci, nabídce finančních produktů na vybraných přepážkách a někde pak vzniknou samostatné prodejny (post-shopy). 

Pobočky České pošty
Zdroj: ČT24

Smyslem celé rozsáhlé změny je podle generálního ředitele transformovat firmu-úřad v logistickou společnost, která má za úkol doručovat dopisy, balíky a důchody a je orientovaná na klienty. „Největší zpoždění je ve formě obsluhy zákazníka,“ řekl. 

Česká pošta podle ředitele zaostala za konkurencí. Tu tvoří start-upové firmy či podniky s mezinárodním zázemím, které investují do moderních technologií. „Konkurence je pro nás inspirací,“ řekl Knap. 

Firma se také chystá prodávat nepotřebný majetek (patří jí budovy, pozemky, garáže), během tří let zhruba za 2,7 miliardy korun.  Na transparentním účtu chce zaznamenávat výnosy z prodeje.

Hospodářský výsledek České pošty
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 11 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...