Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy korun více, než do něj odvedla. Informovalo o tom ministerstvo financí. Předloni takzvaná čistá pozice Česka činila 56 miliard korun.
Snížení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno jednak rostoucími tuzemskými odvody do rozpočtu EU, jednak i tím, že nárůst čerpání peněz z fondů EU za programové období 2014 až 2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007 až 2013.
Současně ministerstvo zdůraznilo, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo potřeba vyčerpat v souladu s takzvaným pravidlem n+3 (tedy prostředky alokované pro daný rok musí být vyčerpány do tří let). „Česká republika tak o žádné prostředky nepřišla,“ uvedlo ministerstvo.
Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 94,9 miliardy korun a odvedlo do něj 49,6 miliardy korun. Česká republika tak zůstala stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.
Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 60,2 miliardy. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 30 miliard, z toho přímé platby 21,6 miliardy korun.
Nejvíc posílá Německo, dostává Polsko
Celkově od vstupu do Evropské unie v květnu 2004 Česká republika do konce roku 2018 zaplatila do unijního rozpočtu 565,4 miliardy korun a získala z něj 1,31 bilionu korun. Celkem tak Česko dosud získala o 741,3 miliardy více, než odvedlo.
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2017 země, které vstoupily do EU v roce 2004 spolu s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.
V roce 2017 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 10,7 miliardy eur (zhruba 275 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 8,6 miliardy eur více, než odvedlo.
