Česká zbrojovka Group zahájila veřejnou nabídku akcií na burze

Česká zbrojovka Group SE, jejíž akcie byly od 1. června zapsány na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha, zahájila veřejnou nabídku akcií. Cenové rozpětí nabídky je 290 až 370 korun za akcii. Společnost o tom v úterý informovala na videokonferenci. Investoři mohou od úterý rovněž podávat své objednávky.

Předpokládaný konec je 1. října v 17:00 pro institucionální investory a týž den v 16:00 pro drobné investory. Společnost se může rozhodnout nabídkové období prodloužit nebo zkrátit. Minimální velikost objednávky je deset akcií, maximální velikost objednávky není omezena. 

„Nabídka akcií zbrojovky se nepochybně má šanci stát zásadní vzpruhou pražské burzy. Produkt je známý, v ČR tradiční, prodává se takřka po celém světě a nyní po něm poptávka spíše roste,“ řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pomáhá podle něj také aktuálně slabší koruna. Domácí investoři nebudou ochotni nyní konvertovat do cizí měny a zahraniční naopak rádi koruny nakoupí, dodal. 

„Podobný velký úpis na pražskou burzu se konal na jaře 2016, kdy americká GE opouštěla investici do GE Money Bank. Tehdy Američané pro tento účel přejmenovali banku na Moneta Money Bank a nabídli na burze balík akcií za dvacet miliard korun,“ uvedl analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík.

Dříve na hlavní trh přicházely spíše menší emise jako Kofola na podzim 2015 nebo likérka Stock Spirits v roce 2013. Za posledních pět let byly ale z burzy staženy akcie Unipetrolu, AAA Auto a připravuje se delisting akcií Pegas a zřejmě zanedlouho i mediální CME, upozornil. 

Očekává se, že po dokončení nabídky se při nabídkové ceně uprostřed cenového rozpětí bude podíl obchodovaných akcií pohybovat mezi 23 až 34 procenty všech akcií. Společnost zamýšlí použít 40 až 50 milionů dolarů (až 1,145 miliardy korun) k úplnému nebo částečnému financování investičních nákladů a výdajů spojených s realizací projektu výrobního závodu ve městě Little Rock v Arkansas.

Zbývající část čistého výnosu se použije k posílení provozního kapitálu a na další všeobecné firemní účely, včetně financování případných akvizičních příležitostí.

S výplatou dividend se počítá

S každou akcií se pojí právo jejího držitele na výplatu dividendy. V souladu se svou dividendovou politikou platnou od účetního roku končícího 31. prosince 2020 hodlá společnost cílit na roční výplatu dividendy 33 procent konsolidovaného čistého zisku za daný účetní rok. Dividendy bude vyplácet v korunách.

„Nabídku akcií považujeme za příležitost pro naše investory účastnit se našeho rozvoje a úspěchu. Věříme, že společně s nimi dokážeme sehrát zásadní roli v očekávané konsolidaci segmentu ručních palných zbraní a stát se klíčovým partnerem pro ozbrojené složky a uznávanou prémiovou značkou v Evropě a USA. Výtěžek z prodeje akcií bude použit především k výstavbě nových výrobních kapacit ve Spojených státech,“ uvedl prezident CZG Lubomír Kovařík.

Skupina CZG je jedním z předních evropských výrobců ručních palných zbraní pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další civilní využití. Společnost má své sídlo v ČR a výrobní závody v Česku a ve Spojených státech.

Akcie České zbrojovky se na pražské burze obchodovaly od poloviny 90. let minulého století do listopadu 2007. Na burze skončily po vytěsnění menšinových akcionářů hlavním vlastníkem, kterým byla pražská firma EXIMAT. S akciemi zbrojovky se v posledních letech před jejich vyřazením na burze obchodovalo velmi zřídka.

Skupina CZG působí na 90 trzích po celém světě. Ve svých provozech v ČR a USA zaměstnává zhruba 1625 lidí. Vyrábí pistole, samopaly, útočné pušky nebo kulovnice.

Většina akcií uherskobrodské zbrojovky patří společnosti CZG kontrolované René Holečkem, méně než desetina akcií v CZG náleží členům představenstva. Součástí holdingu Česká zbrojovka Group SE je uherskobrodská firma od předloňského roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 2 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
10:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 19 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.