Češi jsou šampióni v šetření elektřinou a nové tarify je mají dál podpořit

České domácnosti šetří elektřinou nejvíc na kontinentu. Mezi lety 2000 až 2014 nejméně ze všech zapínaly energeticky náročné přístroje a nejméně zbytečně svítily. Zjistila to Evropská komise. Že Češi elektřinou šetřit umí, potvrzuje i Energetický regulační úřad. Ten připravuje novou tarifní soustavu a české domácnosti chce v šetření dál podporovat. Zároveň ujišťuje, že bez ohledu na to, jak velký má kdo jistič.

Průměrná česká domácnost spotřebuje ročně bez započítání vytápění, klimatizace a ohřevu vody 1398 kilowatthodin elektřiny, což je nejméně v celé osmadvacítce. Jindy ekologicky uvědomělí Švédové spotřebují až čtyřikrát více a v tomto směru skončili na chvostu tabulky, uvedl server iDnes.cz.

Ten zároveň napsal, že autoři studie upozorňují, že vedle Švédů spotřebují nejvíce elektřiny ještě Lucemburčané. Obě země patří k nejbohatším v unii, při přepočtu hrubého domácího produktu na hlavu. Potvrzovalo by to názor, že země s vyšší spotřebou v domácnostech patří mezi ekonomicky silnější a naopak. Server však dodává, že to není pravidlo, protože Rumuni a Bulhaři vyplýtvají více elektřiny než Češi, i když jsou na tom ekonomicky hůře. 

Nahrávám video

Také ve zprávě evropského statistického úřadu Eurostat se potvrzuje, že Česko patřilo v letech 2004 až 2014 spolu s Lotyšskem, Polskem, Rumunskem, Maďarskem, Bulharskem a Řeckem do skupiny, která významně šetřila energií.

Závěry pak potvrzuje první místopředseda českého Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Ivan Noveský. „Prostě lidi už dneska umějí šetřit a to si myslím, že je velmi pozitivní česká vlastnost,“ řekl pro ČT. 

Ivan Noveský, první místopředseda Energetického regulačního úřadu
Zdroj: ČT24

Chystané tarify mají šetření podporovat

Úřad nyní připravuje novou tarifní soustavu a české domácnosti chce v šetření dál podporovat. Tedy aby ten, kdo šetří elektřinou, ušetřil i peníze. A to bez ohledu na to, jak velký jistič má. 

Právě dřívější myšlenka ERÚ, aby nové ceny za elektřinu byly určovány podle velikosti jističe, vyvolala velké pozdvižení. Úřad dostal 16 tisíc připomínek. Stěžovali si chataři, chalupáři, školy. Kromě samotných nově navrhovaných podmínek jim vadila změna jako taková a případné zdražení. Panovaly totiž obavy, že nové tarify negativně dopadnou na ty, kteří mají nízkou spotřebu, ale současně mají jistič s vyšší kapacitou. 

ERÚ zvažuje speciální tarify

Úřad tedy opustil variantu „velikost jističe“ a slibuje, že chystané tarify vezmou v úvahu například takzvanou soudobost – tedy čas, kdy je využíváno několik spotřebičů najednou, a dny, kdy naopak nejsou používány vůbec. „Pokud odebírám o víkendu a nezatěžuji síť ve špičce, tak samozřejmě vyvolávám jiné náklady distribuční společnosti,“ vysvětlil ředitel odboru teplárenství ERÚ Petr Neděla.

ERÚ dokonce také naznačil, že hodlá vytvořit speciální tarify kupříkladu pro solární výrobce nebo pro školy. A rovněž pro nízkopříjmové domácnosti a seniory.

Budeme podporovat, aby v době, kdy je v síti přebytek elektřiny, byla elektřina lacinější. A v době, kdy je nedostatek, aby samozřejmě byla dražší.
Ivan Noveský
první místopředseda Energetického regulačního úřadu

Domácí elektrárny. Budoucí hit?

V současné době má domácí elektrárnu přes třicet tisíc tuzemských domácností. Tedy méně než jedno procento. Jenže ceny fotovoltaik prudce klesly a v roce 2040 má být víc než polovina elektřiny právě z malých zdrojů.

Své o tom ví například Pavel Fojt, jehož dům není do elektrické sítě připojen vůbec. Všechny spotřebiče má na plyn a ten má z bomby. Využívá solárních panelů. A dodává, že panely, které si pořídil dříve, ho stály asi čtvrt milionu korun. Dnes už je prý pořídí za 50 tisíc.

Solární panely
Zdroj: ČT24

Úřad zvažuje nový poplatek

Většina domácích výrobců, jejichž počet má exponenciálně růst, je k síti připojena, aby mohla prodávat přebytečnou energii anebo ji v zimě čerpat. ERÚ je chce nově zpoplatnit, protože tím rostou náklady na provoz distribuční sítě, které by jinak platily domácnosti s klasickým připojením.

„Není únosné, aby někdo platil náklady za druhého. Hledáme nyní mechanismus, jak to udělat, aby rozdělení bylo co nejspravedlivější,“ říká Noveský. Nové poplatky by mohli mít domácí výrobci na složenkách v roce 2019. V té době už také mají platit nové tarify pro elektřinu. K diskusi by měla být jejich nová podoba předložena v roce 2018. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 3 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.