U prodejních cen bytů kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru nelze očekávat propad. Spíše se dá předpokládat prodlužování prodejů. Krátkodobě mohou klesnout ceny nájemného, větší vliv však bude mít spíše omezená nabídka, uvedli zástupci Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Česká ekonomika by mohla letos podle analytiků klesnout až o 11 procent. Svoji představu ekonomické pomoci nastínily Hospodářská komora a Svaz měst a obcí. Školy mohou od cestovních kanceláří získat zpět peníze za plánované výlety či školy v přírodě, které se kvůli pandemii koronaviru nemohly uskutečnit. Americké automobilky chtějí částečně obnovit výrobu 18. května. Harley-Davidson sníží dividendu a zruší odkup akcií.
Ceny bytů výrazně neklesnou, krátkodobě asi zlevní nájmy, odhaduje asociace
„Viditelný nárůst bytů určených k dlouhodobému pronájmu může mít za následek krátkodobý pokles cen u dlouhodobých nájmů. Vzhledem k akutnímu nedostatku bytů především v Praze však panuje názor, že ačkoli jistě letos dojde k určitému poklesu poptávky, bude se jednat spíše o krátkodobý výkyv,“ uvedla prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Zdenka Klapalová.
Podle údajů developerské společnosti Trigema počet dostupných bytů pro dlouhodobé nájemní bydlení v Praze na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostl o 71,8 procenta na 12.371. To bylo nejvíce za poslední čtyři roky. Mezičtvrtletně se zvýšil o 86,1 procenta.
„U prodejních cen rovněž neočekáváme žádné propady, spíše prodlužování prodeje a tlak na slevy z nabídkových cen. Poptávka oslabí, neboť lidé na nějakou dobu odloží nákup nemovitostí z důvodů obav a nejistoty. Omezená nabídka však může mít z dlouhodobého hlediska na ceny nemovitostí zcela opačný efekt,“ doplnila Klapalová.
Školy mohou žádat vrácení peněz za zájezdy, které se nemohly uskutečnit
Školy mohou od cestovních kanceláří získat zpět peníze za plánované výlety či školy v přírodě, které se kvůli pandemii koronaviru nemohly uskutečnit. Pořadatelé zájezdů jim mohou nabídnout poukaz na přesunutí akcí na další školní rok, školy ale mohou trvat na vrácení zaplacených plateb. Týká se to zájezdů, které se měly nebo mají uskutečnit v termínu od 20. února do 31. srpna. V případě odstoupení od smluv u zájezdů, které by se možná ale ještě mohly konat, musí školy počítat se storno poplatky. Vyplývá to z informací na webu ministerstva školství.
Pokud se zájezd kvůli opatřením proti koronaviru zrušil, může se jeho pořadatel podle nové úpravy zákona rozhodnout, že škole vystaví poukaz na jiný srovnatelný zájezd. Poukaz má být platný do 31. srpna 2021. Náhradní zájezd by měla cestovní kancelář nabídnout do 30 dnů ode dne, kdy ji o to škola požádá. Pokud pořadatel zájezdu škole poukaz nenabídne, musí jí vrátit veškeré uhrazené platby do 14 dnů po ukončení závazku ze smlouvy.
Americké automobilky chtějí částečně obnovit výrobu 18. května
Velké americké automobilky General Motors, Ford Motor a Fiat Chrysler Automobiles (FCA) plánují částečně obnovit výrobu ve svých továrnách ve Spojených státech 18. května. S odvoláním na informované zdroje to napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
Představitelé automobilek se podle zdrojů dohodli na obnovování výroby s lídry odborového svazu United Auto Workers (UAW) a s úřadem guvernéra státu Michigan. Továrny amerických automobilek se zavřely kvůli epidemii nemoci COVID-19 v březnu. Termín 18. května se bude vztahovat na všechny závody v Detroitu i jiných státech USA. A to i v případě, že jiné státy zruší dříve omezení pohybu, píše WSJ.
Podle agentury AP se automobilky zavázaly, že budou sledovat tělesnou teplotu zaměstnanců, a upraví pracoviště a směny, aby se minimalizoval vzájemný kontakt zaměstnanců. Budou také vyžadovat masky, rukavice a další ochranné pomůcky, výrobní provozy se rovněž budou častěji dezinfikovat. Odbory také tlačí na firmy, aby zvážily testování zaměstnanců před vstupem do továren.
Automobilka Škoda Auto zahájila v úterý také montáž vozů, z výrobních linek tak začnou po odstávce kvůli koronaviru opět sjíždět auta. Všechny naplánované aktivity po pondělním ranním obnovení výroby pokračují podle plánu, řekla mluvčí automobilky Kamila Biddle.
Harley-Davidson sníží dividendu a zruší odkup akcií
Čistý zisk amerického výrobce motocyklů Harley-Davidson se v prvním čtvrtletí propadl o zhruba 45 procent na 69,7 milionu dolarů (1,7 miliardy Kč). Firma ve svém úterním sdělení uvedla, že ji poškodilo zastavení globální ekonomiky kvůli pandemii nemoci covid-19. Dodala, že sníží čtvrtletní dividendu a zruší zpětný odkup akcií, aby si udržela likviditu.
Příjmy z prodeje motorek a s nimi souvisejícího zboží se v uplynulých třech měsících snížily o osm procent na 1,1 miliardy dolarů. Doma v USA prodej klesl o 15,5 procenta, na celém světě pak o 20,7 procenta. Harley-Davidson nyní disponuje 1,47 miliardami dolarů v hotovosti. Společnost uvedla, že aby se vypořádala se současnou krizí, jedná s některými velkými americkými bankami o úvěru ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Česká ekonomika letos může podle odhadů analytiků klesnout až o 11 procent
Česká ekonomika by mohla v letošním roce klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici zpravidla očekávali letos růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.
Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Česká národní banka očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Novou prognózu centrální banka zveřejní příští týden.
Podle Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta, přičemž tak výrazný pokles česká ekonomika nezaznamenala ani za globální finanční krize v roce 2009. Loni česká ekonomika stoupla o 2,5 procenta.
„Ve druhém čtvrtletí očekáváme hluboký meziroční propad HDP téměř o 15 procent. Růst za posledních šest let bude vymazán z povrchu zemského. Ve třetím čtvrtletí se ekonomika snad už začne probouzet ze zlého snu. V průměru za celý letošní rok tak počítáme s poklesem HDP o 7,6 procenta. V roce 2021 by pak dynamika HDP měla vyskočit na šest až sedm procent,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Na předkrizovou úroveň se podle ní Česko může vrátit až počátkem roku 2022 a mezitím může krize ekonomiku připravit až o 340 tisíc pracovních míst a výrazně zpomalit růst mezd.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy se Česko na úroveň ekonomického výkonu ke konci roku 2019 vrátí nejspíš až někdy koncem roku 2022. „Za předpokladu, že se podaří zachovat pozitivní očekávání firem a domácností a že nedojde k druhé vlně preventivních odstávek, čekáme pro letošek pokles české ekonomiky celkově kolem sedmi procent,“ uvedl.
„I podle zpřesňujících se údajů zůstáváme u odhadu, že v době největších restrikcí využívala česká ekonomika 70 procent své kapacity. Tento odhad představuje za každý měsíc restrikcí ztrátu v celoročním HDP zhruba 2,5 procenta. Drobnou změnu k lepšímu proti dřívějšímu odhadu znamená dřívější začátek uvolňování restrikcí,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Celkově ale nemění dosavadní odhad letošního poklesu HDP o 11 procent.
Zhruba desetiprocentní pokles ekonomiky nadále očekává i hlavní ekonom Deloittu David Marek, který neočekává rychlý návrat ekonomiky do původního stavu. „Řada firem již zanikla, roste počet živnostníků, kteří byli nuceni ukončit svou činnost,“ upozornil.
Desetiprocentní pokles HDP čeká letos i analytik ČSOB Petr Dufek. „Největší propad zažíváme právě nyní, v dubnu, a jak rychle se budeme vracet, bude záležet nejenom na domácích podmínkách, ale i těch zahraničních. Návrat na předkrizovou úroveň bude nejspíše delší, než naznačují výhledy nadnárodních institucí,“ uvedl.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky ekonomika dosáhla svého dna v období březen až duben. „Pokud bychom neprůměrovali růst ekonomiky výkonem za celá čtvrtletí, jak je obvyklé, ale hledali nejnižší bod, činil by propad ekonomiky pravděpodobně více než 40 procent,“ upozornil. Za celý letošní rok čeká pokles ekonomiky o 6,5 procenta a v příštím roce růst přes devět procent. „Odhady jsou stále velmi nejisté, přičemž stále není jasné, jak bude vypadat nastavení domácí hospodářské politiky,“ dodal.
„Obecně platí, že odhady vývoje tuzemské ekonomiky v letošním roce se postupně posouvají k výraznějšímu propadu, který však bude vystřídán poměrně solidním růstem v roce příštím. My prozatím předpokládáme letošní propad tuzemské ekonomiky mírně převyšující krizový rok 2009. Stále je potřeba mít na paměti, že jakékoli ekonomické odhady jsou nyní zatíženy velkou nejistotou,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Opatření při krizi nesmí narušit nynější dotační programy, uvedla komora
Ekonomická pomoc při koronavirové krizi nesmí narušit existující dotační programy, ale naopak přijít s novými. Vláda by měla zachovat veškeré dotační programy pro firmy, města a obce, které jim umožňují vyšší efektivitu, modernizaci, digitalizaci a ochranu životního prostředí, řekl v úterý prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na společné tiskové konferenci se Svazem měst a obcí.
Je podle něj nepochybné, že část peněz z kohezních fondů bude nutné přesunout na pomoc s ekonomickými dopady koronaviru. Zároveň je ale třeba zachovat možnosti čerpání u existujících programů, které jsou nastaveny správně a prokazatelně fungují.
„Všechny západní vlády i ta česká nyní přicházejí s balíky záchranných opatření, jako jsou záruky, půjčky nebo pomoc pro občany. To je ale jen první krok. Ekonomiku musíme rozhýbat investicemi. Proto je nutné nejen přijít s dalšími balíky investičních opatření, ale také zachovat dotační tituly, které investiční aktivitu umožňují a jež mohou k oživení ekonomiky přispět. Nelze jen přesunout peníze z jedné hromádky na druhou a přelakovat je na novou podporu,“ uvedl Dlouhý.
Stejný názor na zachování dotačních programů mají města a obce. Zejména menší obecní úřady a radnice potřebují udržet investiční aktivitu například při modernizaci obcí. V současném stavu ale samosprávy nemají podle Svazu měst a obcí jistotu, jak se v jejich rozpočtových příjmech krize projeví.
„Hrozí tak zastavení zadávání veřejných zakázek i místním podnikatelům a živnostníkům, kteří mohou zkrachovat a zavřít provozovny či přestat poskytovat služby. Tím pádem přijde o práci řada lidí. Nechceme připustit roztočení spirály nezaměstnanosti a chudoby napříč celou republikou. Jsou to právě obce a města, která mohou svými investicemi podržet ekonomiku celého státu,“ řekl předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.
Pro hotely a restaurace by měl vzniknout program COVID, míní experti
Pro hotely a gastronomická zařízení by měl vzniknout speciální program COVID. Na restaurace, které prodávají přes okénko, by se měl vztahovat kurzarbeit. Pomohla by také úleva na nájmech, na které by se stát podílel z 50 procent, uvedl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák.
Krátkodobým opatřením by podle něj mohlo být krytí nákladů za zkažené zboží nebo za zvýšená hygienická opatření. Zásadní je, aby vláda co nejdříve zveřejnila podmínky, za kterých bude možné zahrádky a následně i vnitřní prostory restaurací otevřít, dodal.
Expertní analýzy podle Jonáka ukazují, že v segmentu hotelů a restaurací se odhaduje propad o více než polovinu, přičemž zaměstnáno zde je zhruba 200 tisíc lidí a počítalo se s tržbami 200 miliard korun. Podpora státu je přitom podle něj pro firmy z tohoto odvětví využitelná jen omezeně.
Pro podnikatele v tomto segmentu i v cestovním ruchu by měly vzniknout speciální úvěrové programy COVID. Důležité je také krytí nájmů. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy by byl ideální model, kdy by pronajímatel o 30 procent nájem snížil, 20 procent by zaplatil nájemce a zbytek by pokryl stát.
Podle Prouzy by bylo také dobré podnikatelům odpustit odvody na sociálním pojištění. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí uvedla, že by firmy mohly mít nárok na jejich odložení od května do července. Uhradit by je musely do 20. září se sníženým penále.
Program Antivirus na podporu zaměstnanosti podle Prouzy dával smysl v březnu, nyní by se měl proměnit na zálohový program, protože firmy již nemají mzdy z čeho vyplácet. Prouza ocenil, že některá města a obce poskytla restauratérům zdarma zábory na předzahrádky. Chybí však vládní podmínky na jejich provoz.
Pro gastronomická a ubytovací zařízení i cestovní ruch je podle Prouzy třeba, aby lidé věřili v budoucnost, jen za této podmínky budou utrácet. Nyní se ukazuje, že jistotu nemají. Nákupy v nepotravinových obchodech, které v pondělí otevřely, jsou omezené, stejně jako počet zákazníků. Klesá i frekvence nákupů v potravinách, řekl.
Současný vládní harmonogram počítá s otevřením zahrádek restaurací od 11. května. V původním plánu byl termín o dva týdny později. Vnitřní prostory restaurací by mohly znovu začít fungovat od 25. května. Restaurace jsou zavřené od 14. března, povolen mají prodej jen tak zvaně přes ulici nebo prostřednictvím rozvážky domů.
Polská ekonomika letos podle vlády klesne o 3,4 procenta
Polská ekonomika by měla v letošním roce kvůli pandemii způsobené koronavirem klesnout o 3,4 procenta. Předpovědělo to podle agentury Reuters polské ministerstvo financí ve zprávě pro Evropskou unii. Rozpočtový deficit vlády by měl podle ministerstva dosáhnout 8,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh by měl stoupnout na 55,7 procenta z loňských 46 procent HDP.
Zpráva rovněž předpokládá, že polský export se letos sníží o sedm procent a import téměř o deset procent. Letošní inflaci v Polsku ministerstvo odhaduje na 2,8 procenta. Vládní prognostici dříve předpokládali, že polská ekonomika letos kvůli koronaviru klesne o jedno až 4,5 procenta. Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpovídají pokles 3,6 procenta.
Důvěra francouzských spotřebitelů v dubnu rekordně klesla
Důvěra francouzských spotřebitelů v dubnu, kdy se kvůli snaze zastavit šíření nemoci COVID-19 ekonomika uzavřela, zaznamenala rekordní pokles. Příznivý není ani výhled domácností, který je nejhorší za dobu měření, zatímco strach z nezaměstnanosti je nejvyšší od července 2015, uvedl francouzský statistický úřad INSEE.
Index důvěry na duben klesl na 95 bodů, nejníže od ledna 2019, z březnových 103 bodů. Pokles o osm bodů byl nejhlubším měsíčním propadem od roku 1972, kdy INSEE začal průzkum důvěry zveřejňovat. Situace na trhu práce se navzdory pomoci vlády s cílem zabránit hromadnému propouštění zhoršuje. Program podpory zaměstnanosti se nyní týká více než jednoho ze dvou zaměstnanců v soukromém sektoru. Ministerstvo práce v pondělí uvedlo, že počet registrovaných uchazečů o práci rekordně vzrostl.
Domácnosti se také obávají prudkého růstu inflace, který by ohrozil jejich kupní sílu. Spotřebitelé podle statistického úřadu očekávají, že ceny porostou nejvíce od roku 1991. To by mohlo znamenat problémy pro francouzskou centrální banku, která předpovídá, že současný ekonomický pokles udrží v nejbližší době inflaci nízko.
Také američtí spotřebitelé jsou skeptičtí
Důvěra amerických spotřebitelů klesla tento měsíc nejníže za téměř šest let. Vyplývá to z úterních údajů výzkumné skupiny Conference Board. Obavy vzbuzuje trh práce - o zaměstnání už přišly miliony Američanů.
Index spotřebitelské důvěry se v dubnu snížil na 86,9 bodu z březnových 118,8 bodu. Hůře lidé hodnotí současné podmínky - ve srovnání s březnem se tento dílčí index propadl o dosud nevídaných 90 bodů na 76,4 bodu. Dílčí index očekávání budoucího vývoje se pak oproti minulému měsíci mírně zlepšil, když stoupl na 93,8 z 86,8 bodu.
Spotřeba se na výkonu americké ekonomiky podílí 70 procenty. Mnoho ekonomů věří, že země již vstoupila do recese, která bude největším ekonomickým otřesem od velké hospodářské krize třicátých let.
Majitel British Airways je ve ztrátě, chystá masivní propouštění
Letecká skupina IAG, která je mateřskou firmou aerolinek British Airways, se kvůli koronavirové krizi chystá propustit až 12 tisíc ze svých 45 tisíc zaměstnanců. Firma byla v loňském prvním čtvrtletí ještě ve zisku, v prvních třech měsících letošního roku se ale podle svého úterního sdělení propadla po očištění od mimořádných položek do ztráty 535 milionů eur (14,5 miliardy Kč). Propouštění bude nutné, protože poptávka po letecké dopravě se podle společnosti vrátí na úroveň roku 2019 pravděpodobně až po několika letech.
V loňském prvním kvartálu činil provozní zisk IAG 135 milionů eur. Firma uvedla, že o plánu na snížení pracovních míst bude diskutovat s odbory. Varovala ale také, že ve druhém čtvrtletí se ztráta ještě výrazně prohloubí.