Británie podepsala obchodní dohodu s Japonskem, první takovou od odchodu z EU

Velká Británie a Japonsko formálně podepsaly dohodu o volném obchodu. Pro Londýn je to první velká obchodní dohoda, kterou se podařilo uzavřít po lednovém odchodu země z Evropské unie. S tou naopak jednání o budoucím obchodování váznou, uvedla agentura Reuters.

Dohoda s Tokiem by měla vstoupit v platnost od 1. ledna příštího roku, tedy okamžitě po konci nynějšího přechodného období, kdy se Británie stále řídí unijními pravidly. Schválit ji musí ještě parlamenty obou zemí.

„To je první nová dohoda o volném odchodu, která byla dojednaná od doby, kdy se Británie znovu stala nezávislou obchodní zemí,“ uvedla při podpisovém ceremoniálu britská ministryně obchodu Liz Trussová. Základní obrysy smlouvy domluvily obě strany v září.

Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi upozornil, že podpis dohody přišel za pouhé čtyři a půl měsíce od začátku rozhovorů.

Téměř veškerý britský vývoz do Japonska bude bez cla

Podle dohody bude 99 procent britského vývozu do Japonska bez cla. V dlouhodobém výhledu by se obchod Británie s asijským partnerem mohl zvýšit o 15,2 miliardy liber (457,7 miliardy korun) ve srovnání s rokem 2018. Dohoda také ve fázích snižuje cla na japonská auta až do roku 2026, kdy by měla být zrušena. To je stejné jako v obchodní dohodě mezi Japonskem a EU.

Dohoda ostatně z velké části kopíruje stávající dohodu o volném obchodu mezi Japonskem a EU. Více se však věnuje elektronickému obchodu a finančním službám.

Japonsko ročně vyveze do Británie podle údajů japonského ministerstva zahraničí zboží za 1,5 bilionu jenů (330,5 miliardy korun). Většinu tvoří auta, automobilové součástky a další strojní vybavení. Z Británie doveze zboží za jeden bilion jenů, mimo jiné léky, zdravotnické vybavení a auta.

Motegi také přivítal zájem Británie připojit se ke Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Ta má nyní 11 členů, kromě Japonska jsou to Kanada, Austrálie, Brunej, Chile, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled