Boeing se propadl do ztráty téměř tří miliard. Výsledek je však lepší, než analytici čekali

Americký výrobce letadel a letecké techniky Boeing se ve druhém čtvrtletí propadl do ztráty 2,94 miliardy dolarů (67,4 miliardy korun) ve srovnání se ziskem 2,2 miliardy dolarů ve stejném období loni. Důvodem je odstavení z provozu jeho nejprodávanějších letadel 737 MAX po dvou vážných nehodách. Akcie Boeingu krátce po zahájení obchodování na burze v New Yorku odepisovaly přes jedno procento.

Firma už minulý týden avizovala, že v souvislosti s problémy letadel 737 MAX odepíše zhruba 4,9 miliardy dolarů. Nyní dodala, že zatím nevydá výhled na letošní rok kvůli nejistotě kolem návratu letadel 737 MAX do provozu.

Očištěná ztráta na akcii činila 5,82 dolaru, což je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti v anketě společnosti FactSet čekali ztrátu 6,69 dolaru na akcii. Příjmy se propadly o 35 procent na 15,75 miliardy dolarů (361,1 miliardy korun), rovněž ale překonaly odhady analytiků.

Příjmy divize komerčních letadel klesly o 66 procent na 4,72 miliardy dolarů, dodávky letadel odběratelům se pak snížily o 54 procent na 90. Divize se propadla do ztráty 4,95 miliardy dolarů po zisku 1,79 miliardy před rokem.

Příjmy obranné, vesmírné a bezpečnostní divize naopak o osm procent vzrostly a dosáhly 6,6 miliardy dolarů, všiml si server MarketWatch.

Letouny 737 MAX byly uzemněny po dvojici nehod

Na osudu letadel typu 737 MAX nyní stojí další vývoj hospodaření Boeingu. Dvě havárie těchto letadel totiž zapříčinily smrt více než tří set pasažérů. První se stala loni v říjnu, druhá pak letos v březnu. Provoz letounů Boeing 737 MAX byl po těchto nehodách pozastaven po celém světě a společnost se ocitla v jedné z nejhorších krizí ve své historii.

Podle agentury Reuters by společnost mohla po osmi letech přijít o titul největšího výrobce letadel na světě. Odbyt letadel Boeingu klesl v prvním pololetí o 37 procent na 239 strojů. Evropský konkurent Airbus dodal zákazníkům podle zdrojů Reuters ve stejném období 389 letadel, což bylo o 28 procent více než před rokem.

Světové letecké společnosti také musely kvůli uzemnění strojů 737 MAX zrušit tisíce letů a nasadit náhradní letadla, aby pokryly lety na trasách, které dříve obsluhovaly palivově úsporným letounem MAX. Dodatečné náklady se podepsaly na jejich hospodaření a Boeingu kvůli tomu hrozí, že bude platit vysoké odškodné.

Boeing mezitím zahájil kampaň s cílem obnovit důvěru veřejnosti i leteckých společností ve svůj nejprodávanější stroj. Zároveň se zavázal odstranit jakékoli riziko přeprogramováním stabilizačního softwaru, který byl v pozadí havárií v Indonésii a v Etiopii. Kdy budou moci letouny 737 MAX znovu vzlétnout, ale zůstává nejasné.

Akcie Boeingu přesto problémy v souvislosti s letadly 737 MAX zatím výrazněji nepoškodily, od začátku roku zpevnily zhruba o 16 procent. Je to ale méně než průměr celého leteckého odvětví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...