Boeing se propadl do ztráty téměř tří miliard. Výsledek je však lepší, než analytici čekali

Americký výrobce letadel a letecké techniky Boeing se ve druhém čtvrtletí propadl do ztráty 2,94 miliardy dolarů (67,4 miliardy korun) ve srovnání se ziskem 2,2 miliardy dolarů ve stejném období loni. Důvodem je odstavení z provozu jeho nejprodávanějších letadel 737 MAX po dvou vážných nehodách. Akcie Boeingu krátce po zahájení obchodování na burze v New Yorku odepisovaly přes jedno procento.

Firma už minulý týden avizovala, že v souvislosti s problémy letadel 737 MAX odepíše zhruba 4,9 miliardy dolarů. Nyní dodala, že zatím nevydá výhled na letošní rok kvůli nejistotě kolem návratu letadel 737 MAX do provozu.

Očištěná ztráta na akcii činila 5,82 dolaru, což je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti v anketě společnosti FactSet čekali ztrátu 6,69 dolaru na akcii. Příjmy se propadly o 35 procent na 15,75 miliardy dolarů (361,1 miliardy korun), rovněž ale překonaly odhady analytiků.

Příjmy divize komerčních letadel klesly o 66 procent na 4,72 miliardy dolarů, dodávky letadel odběratelům se pak snížily o 54 procent na 90. Divize se propadla do ztráty 4,95 miliardy dolarů po zisku 1,79 miliardy před rokem.

Příjmy obranné, vesmírné a bezpečnostní divize naopak o osm procent vzrostly a dosáhly 6,6 miliardy dolarů, všiml si server MarketWatch.

Letouny 737 MAX byly uzemněny po dvojici nehod

Na osudu letadel typu 737 MAX nyní stojí další vývoj hospodaření Boeingu. Dvě havárie těchto letadel totiž zapříčinily smrt více než tří set pasažérů. První se stala loni v říjnu, druhá pak letos v březnu. Provoz letounů Boeing 737 MAX byl po těchto nehodách pozastaven po celém světě a společnost se ocitla v jedné z nejhorších krizí ve své historii.

Podle agentury Reuters by společnost mohla po osmi letech přijít o titul největšího výrobce letadel na světě. Odbyt letadel Boeingu klesl v prvním pololetí o 37 procent na 239 strojů. Evropský konkurent Airbus dodal zákazníkům podle zdrojů Reuters ve stejném období 389 letadel, což bylo o 28 procent více než před rokem.

Světové letecké společnosti také musely kvůli uzemnění strojů 737 MAX zrušit tisíce letů a nasadit náhradní letadla, aby pokryly lety na trasách, které dříve obsluhovaly palivově úsporným letounem MAX. Dodatečné náklady se podepsaly na jejich hospodaření a Boeingu kvůli tomu hrozí, že bude platit vysoké odškodné.

Boeing mezitím zahájil kampaň s cílem obnovit důvěru veřejnosti i leteckých společností ve svůj nejprodávanější stroj. Zároveň se zavázal odstranit jakékoli riziko přeprogramováním stabilizačního softwaru, který byl v pozadí havárií v Indonésii a v Etiopii. Kdy budou moci letouny 737 MAX znovu vzlétnout, ale zůstává nejasné.

Akcie Boeingu přesto problémy v souvislosti s letadly 737 MAX zatím výrazněji nepoškodily, od začátku roku zpevnily zhruba o 16 procent. Je to ale méně než průměr celého leteckého odvětví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.