Boeing odepíše skoro pět miliard dolarů. Potíže s letouny 737 MAX pošlou firmu do hluboké ztráty

Nahrávám video

Kvůli problémům s letouny 737 MAX se americký výrobce letecké techniky Boeing rozhodl odepsat 4,9 miliardy dolarů (asi 111 miliard korun). Firma varovala, že se tak ve druhém čtvrtletí propadne do hluboké ztráty. Akcie Boeingu ale v reakci asi o dvě procenta zpevnily, což je zřejmě známkou toho, že pro investory je tato částka přijatelná, uvedla agentura Reuters.

Boeing oznámil, že peníze použije na odškodnění těch leteckých společností, kterým narušila provoz nutnost odstavit letouny 737 MAX. Boeing veškeré s tím spojené náklady odepíše ve druhém čtvrtletí, jeho příjmy a zisk před zdaněním tak budou celkově nižší o 5,6 miliardy dolarů (zhruba 127 miliard korun). Kompletní hospodářské výsledky firma zveřejní 24. července.

Boeing dodal, že výrobní náklady na program 737 MAX by se ve druhém kvartálu měly zvýšit zhruba o 1,7 miliardy dolarů. To je dáno především zpomalením výroby, které se ukazuje být delší, než se očekávalo. Tyto náklady budou narušovat ziskové marže ještě nějakou dobu.

„Reakce trhu není nijak panikářská,“ poznamenal investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč. „Akcie Boeingu se pořád pohybují nad úrovní své ceny před rokem, kdy o žádných problémech 737 MAX nebylo nic známo,“ přiblížil.

Nahrávám video

Dvojice nehod zastavila provoz letounů 737 MAX

Dvě havárie letadel 737 MAX zapříčinily smrt více než tří set pasažérů. K jedné došlo loni v říjnu, k druhé letos v březnu. Provoz letounů Boeing 737 MAX byl po těchto nehodách po celém světě pozastaven a společnost se ocitla v jedné z nejhorších krizí ve své historii.

Podle agentury Reuters by společnost mohla po osmi letech přijít o titul největšího výrobce letadel na světě. Odbyt letadel Boeingu klesl v prvním pololetí o 37 procent na 239 strojů. Evropský konkurent Airbus dodal zákazníkům podle zdrojů Reuters ve stejném období 389 letadel, což bylo o 28 procent více než před rokem.

Patrný byl posun i na letošním mezinárodním aerosalonu u Paříže, který ovládl Airbus, když získal více než dvojnásobek zakázek než Boeing.

Podle Kováče jsou aerolinky opatrnější. „Některé ruší své objednávky u Boeingu, ale nedá se předpokládat, že by byly schopny relativně rychle dostat obdobná letadla od Airbusu. Výrobní doba je prostě dlouhá,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.