Bezúročná „koronavirová půjčka“ až 15 milionů. Stát pomůže firmám, které nákaza poškodila

O bezúročné půjčky kvůli potížím způsobeným novým typem koronaviru budou moci podnikatelé žádat od začátku dubna, uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda na půjčky v pondělí vyčlenila prozatím 600 milionů korun. O peníze budou moci podnikatelé požádat přes Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Bezúročné půjčky mají pomoci i cestovním kancelářím, s jejichž zástupci budou ministři jednat večer.

Podle návrhu na zřízení speciálního programu COVID, který o víkendu zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), budou mít podnikatelé možnost žádat o částku od půl milionu do 15 milionů korun. Peníze by dostali ve formě bezúročného úvěru. „Splácet začnou až za rok a mohou si to rozložit do dalších dvou let,“ uvedl Havlíček.

Program se týká i případů, kdy firmám uškodila opatření zaváděná českou vládou. Podnikatelé budou přitom muset prokázat, že je situace kolem koronaviru přímo ovlivnila. „Například tím, že mají zaměstnance v karanténě, nebo se situace dotkla přímých obchodů vázané na země jako Čína, Itálie, Jižní Korea. Že prokazatelným způsobem jejich partneři doplatili na současnou situaci a kvůli tomu našim firmám klekly obchody,“ řekl v pondělí Havlíček.

První žádosti by mohla ČMZRB přijímat od 1. dubna. „Nebude to zdlouhavé, bude to standardní režim. ČMZRB má hodnotící komise, týmy, které umí pracovat velice pružně,“ řekl mnistr. Na podobné situace je podle něj banka zvyklá například z doby povodní. „To byly větší sumy a dokázalo se to administrovat velmi rychle,“ uvedl.

Žádosti se podle něj budou vyhodnocovat pečlivě, aby nebyly zneužity. „Kdyby to ten dotyčný chtěl zfalšovat, tak od ČMZRB už nedostane ani korunu,“ řekl ministr.

Podniky dostanou maximálně 90 procent újmy

Dostupných 600 milionů považuje za solidní částku, teprve podle zájmu se bude vyhodnocovat případné navýšení. Podniky by měly podle programu dostávat nejvýše zhruba 90 procent újmy, kterou vyčíslí. Malé a střední podniky by z úvěru mohly financovat drobný majetek či zásoby, firmy starší tří let například i mzdy nebo pohledávky.

V pondělí  večer se zástupci kabinetu sejdou kvůli bezúročným půjčkám se zástupci cestovních kanceláří. „Jedním z bodů jednání bude, jak se to bude prokazovat. Musí to skutečně mít vliv na jejich byznys. My jsme si vědomi toho, že naši občané očekávají, že jim zejména v těchto měsících budou vracet peníze bez stornopoplatků. Na druhou stranu kanceláře upozorňují, že hotely ty zdroje nevracejí,“ uvedla při příchodu na jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Stát podle ní musí ohlídat, aby cestovní kanceláře nedostaly peníze zpět dvakrát, jednou od hotelů, podruhé od státu. „Jde nám o překlenutí té doby, mají své zaměstnance, které musejí platit,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...