Šíření koronavirové nákazy dopadá i na české firmy. Vláda projedná podporu

Nahrávám video
Šíření koronavirové nákazy dopadá i na české firmy. Vláda zvažuje, jak pomůže
Zdroj: ČT24

Česká vláda zvažuje, jak pomoci podnikatelům. Půjde zřejmě o bezúročné půjčky s ročním odkladem, které se budou poskytovat prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Šíření nákazy ve světě má dopad nejen na podniky čekající na zboží z Číny, kde přerušila výrobu řada průmyslových společností. Omezení pociťují i logistické společnosti. A to jak ty, které přepravují zboží mezi Českem a Čínou, tak i ty působící v Evropě. Tuzemské firmy hlásí problémy i kvůli rušení velkých světových veletrhů a konferencí.

Logistická firma Gefco přepravuje zboží po celém světě – díly pro automobilový průmysl, textil, spotřební zboží, ale i kosmetiku. A to jak po silnici a železnici, tak i námořní a leteckou dopravou.

„Například u letecké přepravy momentálně operuje jen velmi malé množství aerolinek, takže ty kapacity jsou poměrně rychle vyčerpány. A pokud se podíváme na námořní přepravu, tak rejdaři v tuto chvíli nabízí velké množství volných kapacit, je to právě z důvodu útlumu průmyslu v Číně,“ říká marketingový manažer Gefco Tomáš Brada.

Menší množství přepraveného zboží vidí hlavně směrem z Číny. „Z Číny ročně dovážíme zboží za víc než pět set miliard korun a mnoho z těchto dodávek je teď buď pozastaveno, anebo přichází s velkým zpožděním, a to samozřejmě českým firmám způsobuje velké problémy,“ konstatuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

„Ze statistiky a v porovnání období loňského a letošního ledna a února je patrný pokles vývozu i dovozu zboží mezi Českou republikou a Čínou,“ potvrzuje i tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Pokud porovnáme podané dovozní přihlášky k celnímu řízení, nastal podle ní v únoru 2020 viditelný pokles o šedesát procent jak oproti měsíci lednu, tak především vůči stejnému měsíci předchozího roku, a to o téměř 75 procent.

„Ještě výraznější schodek v počtu zásilek bude určitě v březnu, což je už alarmující,“ říká ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky Petr Rožek. Vysvětlil, že teprve teď přichází vlna poklesu u přeprav po moři. Ta je vzhledem k délce přepravy až šest týdnů mnohem pomalejší, ale bude o to mohutnější.

„Situaci bude komplikovat i obvyklé řešení ze strany námořních dopravců, tedy rozředění jízdních řádů, rušení odjezdů, častější překládky po cestě a podobně,“ dodává Rožek.

Vliv situace na finanční kondici logistických a spedičních firem vykresluje i jedna z nebankovních společností.

„V posledních dvou týdnech se na nás logistické firmy obracejí ve zvýšené míře, některé dny tvoří i 60 procent našich poptávek. Hodně z nich řeší, že nemají aktuálně dostatek peněz na svůj provoz. Požadované částky se pohybují ve statisících korun,“ řekl šéf komunikace společnosti Acema Michal Petřek.

A dodává, že druhou nejčastější poptávkou ze stran speditérů a logistiků je konsolidace jejich dosavadních úvěrů, aby zlevnili celkové náklady.

České pivovary vyčkávají, zda koronavirus dopadne na jejich export

Obavy z dalšího vývoje mají teď i firmy, které exportují svoje zboží do Itálie. Například pivo, které teď v jihočeském pivovaru v Třeboni zabalí, odveze příští týden kamion do Říma. Ročně do Itálie dodávají až dva tisíce hektolitrů. Zatím jim italští odběratelé zakázky nezrušili.

„Vliv to mít může na export piv do Itálie, ale prozatím jsme žádný nezaznamenali,“ říká exportní manažerka třeboňského Pivovaru Regent Tereza Potužáková. Jejich obavy ale rostou zároveň s počty nakažených ve světě.

„Podle mého úsudku, koronavir, a nevíme, co vlastně ještě všechno způsobí, sníží celkově světovou ekonomiku a tím pádem i poptávku po dražším exportním pivu v daných zemích,“ míní sládek Pivovaru Regent Jaromír Čeleda.

Podobně je na tom i plzeňský pivovar. V Itálii má tři sesterské podniky, a to v Bari, v Římě a v severoitalské Padově. Zatím vaří ve všech. Za zvýšených bezpečnostních opatření.

„Neumožňují vstup externím návštěvníkům. Co se týče hygienických opatření, tak ta jsou samozřejmě zvýšená, stejně jako u nás v pivovarech. A zaměstnanci Peroni, kteří byli v těch posledních dnech v rizikových oblastech, tak zůstávají doma,“ popsal mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Rušení veletrhů

České společnosti se potýkají ale i s tím, že kvůli epidemii se nekonají některé významné světové veletrhy. Třeba firmě Production 1 jen během jednoho dne klienti zrušili tři konference. Připravovali se na ně téměř půlrok.

„Tohle je pro nás existenční problém, protože pokud se zakážou kulturní akce, tak v podstatě nemáme práci,“ říká jednatel firmy Production 1 Jan Zdeněk.

Podle odhadu mohou čeští vystavovatelé přijít až o 450 milionů korun. O pomoc požádají vládu. 

Jak v pátek uvedl a v sobotu v Událostech ČT znovu potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), stát poskytne podnikatelům postiženým koronavirem finanční podporu v celkovém objemu 600 milionů korun. A to prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). A nevylučuje, že ji případně navýší až na miliardu. Zvažují se bezúročné půjčky s ročním odkladem splátek a splatností dva roky a také se chystají záruky nebo přímé dotace.

Na speciálním programu COVID úvěr přes víkend pracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) a v pondělí jej posoudí vláda.

Podle ministra se bude podpora týkat například podniků, které kvůli nákaze přišly o obchodní zakázky v Itálii nebo v Číně. Dále se bude týkat dopravců kvůli poklesu přeprav nebo podnikatelů, kteří doplatili na zrušení veletrhů. „Půjde o 650 tisíc až 15 milionů korun pro jeden subjekt,“ uvedl Havlíček. „Žádosti o COVID úvěr by ČMZRB začala přijímat do měsíce od schválení programu vládou,“ dodal.

Speciální tým na ČMZRB připravuje podle ministra peníze ihned, aby postižené firmy mohly okamžitě sáhnout pro zdroje, které budou v nějakém režimu později vracet, ale s odkladem. 

Z COVID úvěru by malé a střední podniky mohly financovat drobný majetek či zásoby, firmy starší tři let například i mzdy nebo pohledávky. „Žádosti o podporu by měla posuzovat komise složená z expertů ministerstva a ČMZRB,“ dodal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro evropské fondy Marian Piecha.

„S cestovními kancelářemi se bude jednat v pondělí, kdy se sejdeme se všemi hlavními svazy a asociacemi a budeme chtít slyšet, do jaké míry se jich to skutečně dotýká, abychom začali i trochu počítat, jaké by ztráty mohly být, a budeme se snažit pro ně také vymyslet nějaký program. Nevylučujeme, že by opět mohl být spojený s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou,“ řekl v sobotních Událostech ministr Havlíček.

Ministerstvo chystá i další formy podpory a průběžně poskytuje potřebné informace, informace jsou k dispozici přes rozcestník s kontakty na jeho webu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...