Praha – Ekonomická krize ukázala na příkladu mnoha zemí, jak krátká cesta může hospodaření státu dovést na pokraj státního bankrotu. Ekonomové přitom varují, že našlápnuto k němu má i Česká republika. Státní dluh už překročil 1,3 bilionu korun a letos by se měl zvýšit o dalších 160 miliard. Rychlé řešení situace přitom ani zdaleka není na dohled. Bude totiž třeba udělat i řadu nepopulárních kroků a do těch se stranám v letošním supervolebním roce moc nechce.
Rok 2009 přinesl nejvyšší schodek v historii Česka, tento rekord ale může být brzy překonán, podle některých odborníků hned letos. Na letošní rok zatím sněmovna schválila schodek rozpočtu ve výši necelých 163 miliard korun. Některé návrhy už ale znovu, byť skrytě, počítají s jeho navýšením.
Ministerstvo si tak zase bude muset půjčit. Pro letošek počítá s vydáním dluhopisů za 280 miliard. Vyjma samotného schodku totiž musí shánět peníze taky na splátky dřívějších půjček. Ty se letos vyšplhají na 100 miliard. Obří zadlužení je přitom výsledkem jediného špatného roku a nikdo nedokáže s jistotou říct, zda ekonomiku nečekají další. Podle předpovědí analytiků by se sice situace měla začít stabilizovat, otázkou však je, jak rychle.
I Česká republika by se tak v krátké době mohla dostat do podobné situace, kterou si loni vyzkoušely některé evropské země v čele s Maďarskem nebo třeba Lotyšskem. Aby se vyhnuly bankrotu, musely země škrtat ve výdajích často v řádu desítek procent, a to i v těch nejcitlivějších oblastech. Své o tom vědí taky v Řecku, které dnes zveřejnilo informace o tom, jak chce bojovat s vysokým deficitem. Třeba škrty v sociálních dávkách mají činit celkem desetinu jejich objemu a zvyšovat se budou taky daně.
Česko je na tom zatím lépe než tyto státy, to ale nemusí trvat dlouho. „Zatím se nemusíme bát státního bankrotu, pokud by ale trend veřejných financí pokračoval tímto směrem, tak k němu v nějakém bodě v budoucnosti skutečně může dojít,“ varuje analytik Vysoké školy ekonomické Martin Janíčko.
Na zadlužování Česka má lví podíl hlavně špatná struktura výdajů rozpočtu. Víc než osmdesát procent z nich je totiž daných zákonem. Ministr financí Eduard Janota už delší dobu upozorňuje na to, že změny budou muset nastat na obou stranách bilance – jak na příjmové, tak na té výdajové. „Bude muset dojít k určitému zvýšení daní, otázka diskuze je, jaké to budou daně,“ připustil Janota.
Zatím ministerstvo sahalo hlavně na daně nepřímé. O procento se tak zvýšily obě sazby DPH a rostla taky spotřební daň z pohonných hmot a alkoholu. K úpravám opačné strany rozpočtu ale chybí politická vůle.
