Aerolinky mohou kvůli koronaviru ztratit až 113 miliard dolarů

Aerolinky provozující osobní leteckou přepravu by kvůli epidemii onemocnění způsobeného novým typem koronaviru mohly přijít o 63 miliard až 113 miliard dolarů (1,4 bilionu až 2,6 bilionu korun). Ve svém aktualizovaném odhadu to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Dopady na leteckou přepravu nákladů zatím sdružení nevyčíslilo.

V předchozím odhadu z 20. února IATA očekávala, že aerolinky přijdou o 29,3 miliardy USD. Tento scénář ale počítal s dopadem nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje, převážně na trhy spojené s Čínou. Od té doby se koronavirus rozšířil do více než 80 zemí.
Tak rozsáhlému propadu příjmů odvětví čelilo v době globální finanční krize v roce 2009, upozornil hlavní ekonom IATA Brian Pearce.

Se ztrátou 63 miliard dolarů počítá IATA v případě, že nevzroste počet zemí s více než 100 případy onemocnění a bude následovat zotavení ve tvaru písmene V. To znamená po prudkém poklesu relativně rychlý vzestup k původním hodnotám. Vyšší odhad pak počítá s dalším šířením nemoci.

Aerolinkám by mělo částečně pomoci ke zmírnění ztrát snížení cen ropy od začátku letošního roku. To by mělo snížit náklady aerolinek v letošním roce zhruba o 28 miliard USD. Aerolinkám se také sníží náklady kvůli omezení aktivit.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří i České aerolinie.

Koronavir snížil i o sedm procent letecký provoz nad Českem

Opatření i snížení poptávky kvůli koronaviru způsobily pokles letecké dopravy nad Českem o zhruba sedm procent. Denně v souvislosti s šířením nákazy ubylo asi 150 pohybů letadel v českém vzdušném prostoru, uvedl mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma.

Letecký provoz nad Českem je v současnosti okolo 1700 vzletů, přistání a letů denně, což je o 300 meziročně méně. Pokles letů ale vedle koronaviru způsobily i jiné faktory. Kvůli kapacitním problémům v okolních zemích byla například již loni část přeletů přesměrována mimo Česko.

Už za loňský rok se poprvé po deseti letech počet pohybů letadel nad Českem meziročně snížil, a to o 0,6 procenta na 906 666 přeletů, vzletů a přistání. „Na provozu je to znatelné. Z naší analýzy vyplývá, že pokles pohybů z důvodu šíření koronaviru je zhruba sedm procent. Přesnější čísla za únor budeme mít k dispozici zhruba v polovině měsíce,“ řekl Klíma.

Od čtvrtka jsou zakázané přímé lety mezi Českem, severoitalskými městy a Jižní Koreou. Již dříve vláda zrušila přímé linky do Číny. Vedle nařízeného zákazu aerolinie pociťují kvůli obavám lidí z nákazy a doporučením úřadů obecně pokles zájmu cestujících o létání, a proto některé spoje ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...