Aerolinky mohou kvůli koronaviru ztratit až 113 miliard dolarů

Aerolinky provozující osobní leteckou přepravu by kvůli epidemii onemocnění způsobeného novým typem koronaviru mohly přijít o 63 miliard až 113 miliard dolarů (1,4 bilionu až 2,6 bilionu korun). Ve svém aktualizovaném odhadu to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Dopady na leteckou přepravu nákladů zatím sdružení nevyčíslilo.

V předchozím odhadu z 20. února IATA očekávala, že aerolinky přijdou o 29,3 miliardy USD. Tento scénář ale počítal s dopadem nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje, převážně na trhy spojené s Čínou. Od té doby se koronavirus rozšířil do více než 80 zemí.
Tak rozsáhlému propadu příjmů odvětví čelilo v době globální finanční krize v roce 2009, upozornil hlavní ekonom IATA Brian Pearce.

Se ztrátou 63 miliard dolarů počítá IATA v případě, že nevzroste počet zemí s více než 100 případy onemocnění a bude následovat zotavení ve tvaru písmene V. To znamená po prudkém poklesu relativně rychlý vzestup k původním hodnotám. Vyšší odhad pak počítá s dalším šířením nemoci.

Aerolinkám by mělo částečně pomoci ke zmírnění ztrát snížení cen ropy od začátku letošního roku. To by mělo snížit náklady aerolinek v letošním roce zhruba o 28 miliard USD. Aerolinkám se také sníží náklady kvůli omezení aktivit.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří i České aerolinie.

Koronavir snížil i o sedm procent letecký provoz nad Českem

Opatření i snížení poptávky kvůli koronaviru způsobily pokles letecké dopravy nad Českem o zhruba sedm procent. Denně v souvislosti s šířením nákazy ubylo asi 150 pohybů letadel v českém vzdušném prostoru, uvedl mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma.

Letecký provoz nad Českem je v současnosti okolo 1700 vzletů, přistání a letů denně, což je o 300 meziročně méně. Pokles letů ale vedle koronaviru způsobily i jiné faktory. Kvůli kapacitním problémům v okolních zemích byla například již loni část přeletů přesměrována mimo Česko.

Už za loňský rok se poprvé po deseti letech počet pohybů letadel nad Českem meziročně snížil, a to o 0,6 procenta na 906 666 přeletů, vzletů a přistání. „Na provozu je to znatelné. Z naší analýzy vyplývá, že pokles pohybů z důvodu šíření koronaviru je zhruba sedm procent. Přesnější čísla za únor budeme mít k dispozici zhruba v polovině měsíce,“ řekl Klíma.

Od čtvrtka jsou zakázané přímé lety mezi Českem, severoitalskými městy a Jižní Koreou. Již dříve vláda zrušila přímé linky do Číny. Vedle nařízeného zákazu aerolinie pociťují kvůli obavám lidí z nákazy a doporučením úřadů obecně pokles zájmu cestujících o létání, a proto některé spoje ruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...