Ústavní soud (ÚS) přezkoumá rozsudky nad doživotně potrestanými aktéry metanolové kauzy. Se stížnostmi se na něj obrátili míchači metanolem kontaminované směsi Tomáš Křepela ze Zlína a Slovák Rudolf Fian. Soud dvě stížnosti obdržel v první polovině května, plyne ze záznamu v justiční databázi.
Oba muži se dopustili obecného ohrožení. Pravomocný rozsudek zmiňuje nejméně 117 lidí otrávených jimi vyrobenou jedovatou směsí, z nichž nejméně 38 zemřelo. Dovolání obou zamítl letos v lednu Nejvyšší soud. Ústavní stížnost je posledním mimořádným opravným prostředkem.
„Nejvyšší soud konstatuje, že v případě obou obviněných byly splněny všechny zákonné podmínky pro uložení výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí,“ stálo v usnesení Nejvyššího soudu.
Obžalovaní prý prokázali zjevnou lhostejnost vůči životům a zdraví lidí a porušili „společenské hodnoty, a to nenahraditelným a (nejen) v České republice dosud nevídaným způsobem“.
Nejpřísnější trest
Metanolová aféra propukla 3. září 2012, kdy v Havířově zemřel na otravu první člověk. Vyšetřovatelé postupně obvinili asi 70 lidí, většinu z ohrožování zdraví závadnými potravinami. Padla už řada rozsudků. Křepela a Fian si vyslechli nejpřísnější tresty, které české právo umožňuje.
Podle obžaloby majitel firmy na výrobu autokosmetiky z Řitky u Prahy Tomáš Křepela na přelomu srpna a září 2012 opatřil 5 tisíc litrů metylalkoholu a prostory v Opavě a pomohl Rudolfu Fianovi, obchodnímu zástupci Křepelovy firmy Carlogic, namíchat směs o objemu 10 tisíc litrů tvořenou metanolem a ze zbylé části etanolem. Další lidé pak směs distribuovali.
Křepela v dovolání k Nejvyššímu soudu poukazoval na domnělá procesní pochybení, dovolával se zásad spravedlivého procesu, kritizoval údajně nedostatečně zjištěný skutkový stav a zpochybňoval právní kvalifikaci činu.
Fian popíral úmysl i své povědomí o vysoké škodlivosti směsi. Oba také označovali doživotí za nepřiměřený trest, s čímž ale soud nesouhlasil.
Nejvyšší soud v lednu potvrdil také tresty pro další tři aktéry zlínské větve metanolové aféry. Martin Jirout si má podle pravomocného rozsudku odpykat devět let ve vězení, Martin Cekota o rok méně, Alexander Jordán sedm let. I tento případ na základě stížností nejméně dvou odsouzených přezkoumají ústavní soudci.
