Švejdar skončí k 31. březnu. Jeho nástupce vzejde z nabídkového řízení, oznámil Rakušan

Nahrávám video

Policejní prezident Jan Švejdar k 31. březnu skončí ve funkci. Svůj záměr odejít oznámil už v polovině prosince na Twitteru. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po pondělní schůzce se Švejdarem řekl, že se dohodli na spolupráci ve zbývajících třech měsících.

Nový policejní šéf vzejde podle ministra vnitra z nabídkového řízení. Pokud se takto najít nástupce nepodaří, bude následovat výběrové řízení, upřesnil Rakušan.

Ministr řekl, že se se Švejdarem domluvili na „nanejvýš profesionální“ spolupráci, protože policie si nezaslouží destabilizaci a potřebuje řešit aktuální problémy. Příští nebo přespříští týden se proto Rakušan plánuje s těmito problémy seznámit za pomoci Švejdara na policejním prezidiu. Končícího šéfa sboru také požádal, aby mu představil navrhovanou reformu.

Dalším tématem, které oba muži probírali, bylo očkování policistů. Švejdar loni v listopadu uvedl, že v souvislosti s povinným očkováním by policie mohla ztratit až 10 tisíc lidí, kteří dosud vakcinaci proti covidu-19 odmítají. Rakušan poté avizoval, že chce dotazníkovým šetřením specifikovat, jací policisté očkování odmítají a proč. Švejdar ho nyní ubezpečil, že proočkovanost policejního sboru stále stoupá.

Nahrávám video

Končící policejní prezident uvedl, že odchází, protože nechce blokovat jednání mezi ministerstvem vnitra a policií. „Z vyjádření pana ministra jsem pochopil, že současná vláda i on chtějí změnu na pozici policejního prezidenta,“ sdělil.

Variant pro hledání nového policejního prezidenta má Vít Rakušan několik. V prvé řadě by měl hledat mezi policisty v jedenácté platové třídě. Do nabídkového řízení by se mohli přihlásit tři současní náměstci policejního prezidenta: Martin Vondrášek, Tomáš Kubík či Michal Keřka. Možnost ale mají i čelní členové ostatních bezpečnostních sborů.

Na tiskové konferenci ministr vnitra připustil, že má tři až čtyři tipy, jména říct nechtěl. Ve sboru se ale často skloňuje jméno ředitele pražské policie Tomáše Lercha. „V současné době policejního prezidenta máme a já se plně soustředím na pražské krajské ředitelství. Nemám důvod se těmito spekulacemi zabývat,“ reagoval Lerch. 

Nahrávám video

Švejdar svůj odchod oznámil už v prosinci

Rakušan nejprve uvedl, že rozhodnutí policejního prezidenta o odchodu z funkce respektuje. Následně v České televizi řekl, že neformální schůzku se Švejdarem, ke které došlo začátkem prosince, tedy ještě předtím, než byl jmenován ministrem, považuje za nešťastnou. Šlo podle něj o informativní schůzku.

„Od začátku mě mrzí, že schůzka, která byla ryze pracovní, je formulována tak, že já jsem vytvářel nátlak. Zmínil jsem věci, které se mi v policii nelíbí, což jsem jako kandidát na ministra vnitra považoval za zcela legitimní,“ uvedl.

Podobné schůzky se podle něj uskutečnily i s ředitelem České pošty Romanem Knapem, šéfem hasičů Vladimírem Vlčkem a s ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Markem Šimandlem.

U policie Švejdar působí od roku 1987. Začínal na oddělení v Peci pod Sněžkou. V minulosti byl také například šéfem celorepublikové kriminální policie. Před nástupem do funkce policejního prezidenta v prosinci 2018 byl ředitelem pardubické krajské policie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled