Stát vybírá málo na daních z hazardu, v dozoru nad provozovateli kulhá za vývojem, tvrdí NKÚ

Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedokáže účinně dohlížet na hazard. Kontroloři zjistili, že ve čtyřletém období, na které se zaměřili, vzrostl objem přijatých sázek více než dvojnásobně, ale výběr daně z hazardu se zvýšil jen o necelou čtvrtinu. Ministerstvo financí přitom nerušilo základní povolení provozovatelům her, kteří opakovaně porušovali zákon. Problém je údajně i v tom, že se hazard rychle přesouvá na internet a stát na to nedokáže účinně reagovat. Ministerstvo financí reagovalo ujištěním, že právě dokončuje novelu zákona, která má dohled zefektivnit.

Nejvyšší kontrolní úřad se při kontrole státního dohledu nad hazardem zabýval obdobím let 2017 až 2021 a jeho závěry jsou pro stát velmi nepříznivé. Z finančního hlediska vzrostl v tomto období objem přijatých sázek o 119 procent, zatímco výběr daně jen o 24 procent.

Jako významný problém vnímají kontroloři přesun hazardních her na internet – to se podle nich děje rychleji, než dokáže reagovat státní dozor. „Na strmý růst internetových her reagovaly dozorové orgány se zpožděním a nedostatečně. Zatímco v letech 2020 a 2021 provedla Celní správa ČR v kamenných provozovnách 239 kontrol, u provozovatelů internetových her jich uskutečnila jen 80,“ srovnali kontroloři.

Ovšem i v případě, že stát odhalí pochybení, často je velmi zdrženlivý. NKÚ poukázal, že ministerstvo financí nerušilo základní povolení provozovatelům her, kteří opakovaně porušovali zákon – ani provozovateli, který v letech 2017 až 2021 dostal 76 pokut za více než čtyři miliony korun – a také v některých případech nepoužilo složené kauce k úhradě dlužných daní.

S výběrem daní je podle závěrů kontroly problém i proto, že příslušné informační systémy nefungují, jak by měly, i když do nich stát investoval 174 milionů korun. „Kvůli omezené funkčnosti informačního systému nemá ministerstvo financí správný a úplný přehled o přijatých kaucích. Některé informace zaznamenává jen do pomocných excelových tabulek či je má v listinné podobě,“ poukázal NKÚ.

Ministerstvo slibuje zlepšení díky dokončované novele

Ministerstvo financí část problémů, na které kontroloři poukázali, připustilo. Tvrdí, že chce situaci napravit, pomoci má připravovaná novela zákona o hazardních hrách. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) by ji podle resortu měl „v nejbližších dnech“ předložit na jednání vlády.

„Novela má za cíl dále zefektivnit stávající regulaci hazardních her a reagovat na nové trendy na trhu hazardních her v posledních letech, například zefektivnit a zkrátit procesy blokace nelegálních on-line hazardních her,“ slibuje ministerstvo financí. 

Některé závěry NKÚ ale Stanjurův úřad odmítl s tím, že „nejsou podloženy faktickým stavem a neberou v úvahu relevantní okolnosti“. Ohradil se proti tomu, že by nevyužíval složené kauce k úhradě dlužných daní, i proti tomu, že by nerušil povolení k provozu hazardní hry. Tvrdí však, že to považuje za krajní řešení. Potíže, za které byli někteří provozovatelé pokutováni, považuje za bagatelní, například nefunkční hodiny v herně. Podle ministerstva „je nutné brát v potaz zejména závažnost porušení a také recidivu provinění“.

Pokud by k rušení povolení resort přistupoval výrazně restriktivněji, na hazardním trhu by pravděpodobně brzy nezůstal žádný provozovatel a stát by mohl čelit žalobám o miliardové náhrady škod, dodalo ministerstvo financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...