Ministerstvo navrhuje vyšší zdanění některého hazardu. Loteriím se ale mají daně snížit

Nahrávám video
Události: Hazard a daně
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Se změnou přišel už loni šéf poslanců ODS Marek Benda, který ale v listopadu 2022 stáhl svůj návrh na snížení daně pro loterijní firmy z 35 na 23 procent. Chtěl ho připojit k zákonu o dani z mimořádných zisků. Kvůli odporu některých vládních stran ale ustoupil.

„Nebyl jsem kritizován za podstatu toho návrhu, všichni souhlasí, že je to skutečně správný krok,“ uvedl tehdy Benda.

S širší daňovou úpravou teď přišel Bendův stranický kolega Zbyněk Stanjura. Česká televize zjistila, že resort navrhl snížit daň loterijním společnostem znovu. U kamenných poboček plánuje pokles daně z 35 na 25 procent. U internetových loterií pak na 30.

„Pokud přijmeme tezi, že o tom, ve které sazbě má být který druh hazardu podle škodlivosti, tak si to představit umím, protože není politické zadání – to musí být tam a to musí být nahoře,“ uvedl Stanjura.

Jiné typy hazardu chce zdanit více

Všechny ostatní typy hazardu navrhuje Stanjura zdanit více, například kamenná kasina by místo 23 procent nově platila ze svých zisků 30 procent. Stejně by vzrostla daň i sázkovým kancelářím z internetových kurzových sázek.

Vyšší zdanění má ve sněmovně podporu. Některým vládním stranám a opozici se ale nelíbí plán snížit daň loterijním firmám. „Vy si dokážete představit situaci, že nepodpoříte například matky samoživitelky, a u toho budete snižovat daně z loterií? My si to nedokážeme představit,“ uvedl místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové jde o nehoráznost. „Škrtají různé výdaje, chtějí zvyšovat daně, čteme to každý den, a přitom by snižovali daň z hazardu. Neuvěřitelné, nehorázné.“ 

Také podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je to nesmyslné. „V kontextu toho, že vláda chce zvýšit prakticky všechny daně a zároveň přijde s návrhem na snížení daní z hazardu, tak to opravdu smysl nedává.“

Stanjurův názor na nižší zdanění loterií je dlouhodobý. V roce 2020 spolu s Bendou a dalšími 39 poslanci neúspěšně napadli tehdejší zvýšení daně pro loterie z 23 na 35 procent u Ústavního soudu. „Pokud je věc, kterou dlouhodobě kritizujete, podáte dokonce ústavní stížnost, pak se to pokoušíte napravit, tak podle mě je to správný postup,“ uvedl na konci loňského roku Stanjura. 

Česká vláda chce nové zdanění hazardu projednat během června. Krátce poté začnou zákon schvalovat poslanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...