Ministerstvo navrhuje vyšší zdanění některého hazardu. Loteriím se ale mají daně snížit

Nahrávám video

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Se změnou přišel už loni šéf poslanců ODS Marek Benda, který ale v listopadu 2022 stáhl svůj návrh na snížení daně pro loterijní firmy z 35 na 23 procent. Chtěl ho připojit k zákonu o dani z mimořádných zisků. Kvůli odporu některých vládních stran ale ustoupil.

„Nebyl jsem kritizován za podstatu toho návrhu, všichni souhlasí, že je to skutečně správný krok,“ uvedl tehdy Benda.

S širší daňovou úpravou teď přišel Bendův stranický kolega Zbyněk Stanjura. Česká televize zjistila, že resort navrhl snížit daň loterijním společnostem znovu. U kamenných poboček plánuje pokles daně z 35 na 25 procent. U internetových loterií pak na 30.

„Pokud přijmeme tezi, že o tom, ve které sazbě má být který druh hazardu podle škodlivosti, tak si to představit umím, protože není politické zadání – to musí být tam a to musí být nahoře,“ uvedl Stanjura.

Jiné typy hazardu chce zdanit více

Všechny ostatní typy hazardu navrhuje Stanjura zdanit více, například kamenná kasina by místo 23 procent nově platila ze svých zisků 30 procent. Stejně by vzrostla daň i sázkovým kancelářím z internetových kurzových sázek.

Vyšší zdanění má ve sněmovně podporu. Některým vládním stranám a opozici se ale nelíbí plán snížit daň loterijním firmám. „Vy si dokážete představit situaci, že nepodpoříte například matky samoživitelky, a u toho budete snižovat daně z loterií? My si to nedokážeme představit,“ uvedl místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové jde o nehoráznost. „Škrtají různé výdaje, chtějí zvyšovat daně, čteme to každý den, a přitom by snižovali daň z hazardu. Neuvěřitelné, nehorázné.“ 

Také podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je to nesmyslné. „V kontextu toho, že vláda chce zvýšit prakticky všechny daně a zároveň přijde s návrhem na snížení daní z hazardu, tak to opravdu smysl nedává.“

Stanjurův názor na nižší zdanění loterií je dlouhodobý. V roce 2020 spolu s Bendou a dalšími 39 poslanci neúspěšně napadli tehdejší zvýšení daně pro loterie z 23 na 35 procent u Ústavního soudu. „Pokud je věc, kterou dlouhodobě kritizujete, podáte dokonce ústavní stížnost, pak se to pokoušíte napravit, tak podle mě je to správný postup,“ uvedl na konci loňského roku Stanjura. 

Česká vláda chce nové zdanění hazardu projednat během června. Krátce poté začnou zákon schvalovat poslanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 18 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...