Starší prunéřovská elektrárna v červnu zavře. Demonstrující aktivisté volali po úplném konci spalování uhlí

Nahrávám video

Po 53 letech se uzavře starší část uhelné elektrárny Prunéřov na Chomutovsku. Na mezinárodní den životního prostředí tam zasedala uhelná komise a na místě se sešli také ekologičtí aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší ukončení těžby a spalování uhlí.

Provoz starší ze dvou elektráren Prunéřov, která zaměstnává 150 lidí, má skončit do 30. června. „Doba uhelná končí, což možná ne všichni tady z místních zaměstnanců rádi uslyší, ale je to něco, co je nezvratné,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Kromě staré prunéřovské elektrárny zůstává v provozu sousední nová, která byla postavena později a kam zamíří zmínění zaměstnanci. Pro tuto elektrárnu uhlí zatím bude ještě na dalších patnáct let.

Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti.

V areálu v pátek zasedala uhelná komise státu, která podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.

Požadavek co nejrychlejší cesty k ukončení spalování uhlí

Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace ukončení provozu elektrárny uvítaly. Podle nich by ale již nyní bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I by to měly být podle nich zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.

Před elektrárnou Prunéřov II se pak sešli i aktivisté. Členové a příznivci několika hnutí bojujících za klima při demonstraci rozložili před vjezdem do areálu, kde zasedala uhelná komise státu, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren.

Cílem protestní akce bylo podle Petra Doubravského z hnutí Fridays for Future vytvořit tlak na uhelnou komisi, aby určila co nejrychlejší cestu k ukončení spalování uhlí. „Podle nás nestačí uzavřít jednu elektrárnu a doufáme, že Prunéřov I bude jen první z řady uzavřených,“ řekl Doubravský.

Na transparenty napsali aktivisté hesla, která používají při demonstracích, jako: Dochází nám čas, Stávka za klima, Mluvme o klimatu a další. K účasti dalších lidí organizátoři akce nevyzvali. „Rozhodli jsme se nemobilizovat veřejnost kvůli současné situaci, protože nechceme riskovat přenos koronaviru. Právě ty nepřítomné lidi zde reprezentují boty a transparenty,“ uvedl Doubravský.

Happening za zavření všech uhelných elektráren uspořádali aktivisté z organizací Fridays For Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 6 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 6 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 12 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 15 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 19 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
3. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled