Euroatlantické vztahy stojí na křižovatce, míní náměstek ministryně obrany Jakub Landovský, který doufá ve vyřešení euroamerické roztržky. Souhra mezi Spojenými státy a Evropskou unií je podle něj naprosto klíčová pro bezpečnost světa. Landovský byl hostem pořadu Interview ČT24.
„Domnívám se, že právě teď stojíme na křižovatce. Důvodem není ani zrušení dohody vůči Íránu, ale příčinou je euro-americká roztržka. Ta může skutečně vážně ohrozit budoucí vývoj ve světě,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 náměstek ministryně obrany Jakub Landovský.
EU a USA se z hlediska své strategie ve světě nádherně doplňovaly, míní Landovský. Spojené státy byly ráznější v užití síly, byly schopny odstrašení. Evropa americkou zahraniční politiku vhodně doplňovala měkkými mechanismy a „holubičím přístupem“, který je sám o sobě k ničemu.
Na přístupu Spojených států podle Landovského vidíme odhodlání a snahu jít vlastní cestou bez ohledu na okolnosti. Projevuje se to nejenom na zrušené dohodě s Íránem, ale i na summitech, kde se diskutuje o navyšování výdajů na obranu. Ty odmítlo například Německo, což pro USA znamená, že doplácí na svou roli „globálního policisty“.
Nelze čekat na změnu politické reprezentace, shodu je potřeba neustále hledat, míní Landovský. Ten v pořadu dodal, že americká zahraniční politika za prezidenta Donalda Trumpa nyní není nijak výjimečná, ale navazuje na ty předchozí.
„Doufám, že se roztržku mezi EU a USA podaří zacelit, protože euroatlantická souhra je pro bezpečnost světa naprosto klíčová záležitost,“ zdůraznil Landovský.
Venezuela se zmítá pod Madurem v křeči. Dostihla ji hyperinflace
Náměstek ministryně obrany Jakub Landovský je původně politický geograf. Ve výzkumu se věnuje hlavně mezinárodnímu právu, mimo jiné sleduje i situaci ve Venezuele. Ta se pod vládou znovu zvoleného Nicoláse Madura zmítá v křeči. Podle Landovského Maduro kráčí ve šlépějích svého učitele Huga Cháveze. Vinu za současnou ekonomickou krizi v zemi nese Madurovo vládnutí, míní Landovský. „Vždycky je to chyba toho, kdo vládne.“
Landovský krizi vysvětluje mimo jiné i tím, že Venezuela kalkulovala s vyšší cenou ropy. „V rámci dlouhodobého hospodářství počítala se 120 americkými dolary za barel, ale cena je nižší a venezuelskou ekonomiku dostihla hyperinflace.“ Čelní představitelé země se podle něj snaží eliminovat nefunkční ekonomiku, což se jim dlouhodobě nedaří.
Snahy o zlepšení prý selhávají, protože Venezuela má problémy jako všechny ekonomiky, které jsou surovinové a v jistém slova smyslu monokulturní. „Venezuela by mohla být jistě bohatá, ale zemědělství jede v podstatě na dvě až tři procenta výkonu, protože farmy byly rozdány režimním lidem. Země není schopná vyrobit si dostatek potravin, což budí rozpaky v sousedních státech, kam směřují uprchlíci.“
Celý rozhovor najdete ve videu.
