Zatímco v Česku vznikla před několika dny nová kryptoměna cryptelo, Venezuela vypustila svého zástupce na poli virtuálních měn do světa právě nyní. Kryptoměna nazvaná „petro“ je ovšem na rozdíl od jiných podobných digitálních měn krytá ropou. A tamní vláda se snaží věrohodnost celého projektu ještě doložit matematickou rovnicí. Jenže má to háček. Odborníci na virtuální měny poukazují, že stačí jednoduché počty a petro z rovnice rázem zmizí. Lidem tak mohou zůstat jen bezcenné tamní peníze: bolívary.
Venezuela zavadí vlastní kryptoměnu krytou ropou. Jednoduchá rovnice však odhalí léčku, varují experti
Venezuela, která zažívá paralyzující hospodářskou krizi, zahájila předběžný prodej vlastní digitální měny nazvané petro, oznámil prezident Nicolás Maduro. Ten už také dříve řekl, že vláda vydá sto milionů žetonů, každý ohodnocený a krytý ekvivalentem jednoho barelu venezuelské ropy. To by tedy znamenalo, že hodnota celé emise petra bude činit asi šest miliard dolarů (přes 122 miliard korun).
Vláda si přitom od nové měny slibuje, že zemi pomůže dostat se z hluboké krize. Petro má zemi umožnit provádět finanční transakce a překonat sankce, které USA uvalily na Madurovu socialistickou vládu.
Čeští odborníci na kryptoměny však zvedají nad tímto krokem obočí. Venezuelská kryptoměna petro je podle nich tak trochu „výsměch“ celému konceptu virtuálních peněz, který je založen na decentralizaci. „Samotné petro je svou architekturou silně centralizováno a jeho krytí přes ropu je závislé na státu. Z těchto důvodů se nejedná o skutečnou kryptoměnu v pravém slova smyslu. Je to spíše parodie, která chce využít popularity kryptoměn,“ konstatuje například hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Případné investory do petra bych chtěl důrazně varovat. Venezuela v současné době není schopna plnit své mezinárodní závazky. Její domácí měna venezuelský bolívar je v situaci hyperinflace, kdy prakticky ztratil veškerou hodnotu. Navíc tým, který petro vyvíjel, nemá dostatek zkušeností z odvětví kryptoměn, proto lze celý projekt hodnotit jako nedůvěryhodný,“ dodává. A není jediný, kdo nad tímto venezuelským počinem kroutí hlavou.
„Měl jsem tu čest potkat hlavního tvůrce petra a bez přehnané samolibosti můžu s klidným srdcem tvrdit, že vůbec neví, co dělá…,“ konstatuje ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal, který se problematikou virtuálních měn již několik let zabývá.
Petro je podle něho tak jen mediální tah. I když uznává, že chytrý. „Venezuela ve správnou dobu ukazuje ramena. Pro veřejnost to pak vypadá, nejen že se snaží, ale že jde s dobou a využívá moderní technologie,“ vysvětluje.
Ve skutečnosti totiž podle něho petro není kryté ropou. „Venezuelská vláda si ponechala možnost vykupovat petro libovolně pod cenou a za aktiva, která uzná za vhodné. V realitě tak občané dostanou bezcenné bolívary,“ říká.
Stačí se pode něho podívat na oficiální dokument venezuelské vlády a použít zcela jednoduché počty. Speciálně na straně 14 materiálu je vidět, jak jednoduchá matematika dokáže prostě a jednoduše vyškrtnout petro – tedy diskutovanou virtuální měnu a její hodnotu, tedy to, o co tady jde, z rovnice.
Jak se stanoví hodnota měny petro
Navíc je tady ještě v rovnici přítomný tak zvaný Dv – diskontní faktor. Další chytrý krok. „Ten si může libovolně určit vláda. Takže vám může dát 0,9, tedy 90 procent z ceny dolů a vyplatit v bolívarech,“ vysvětluje Stroukal.
Kryptoměna petro
Venezuela chce digitální měnu petro prodávat od konce února
A co na to ostatní? Stratég firmy Legal & General Investment Management Ltd. Simon Quijano-Evans už v prosinci konstatoval, že investory, kteří ztratili důvěru ve Venezuelu, pravděpodobně nepřitáhne nové aktivum, které má získat atraktivnější formu tím, že se z něj udělá kryptoměna. Upozornil, že jakási státní záruka nepodpořila současnou měnu ani dluhopisy, a bude tak zřejmě obtížné přilákat investory ke stejné věci v jiném balení.
Kritika pak označila vydání petra za nejen nelegální, ale za prostou emisi dluhopisů pro vládu, která se dívala, jak inflace stoupá čtyřciferným tempem a lidem chybí základní potřeby.
Podle údajů ministerstva pro ropu prezident Maduro potvrdil, že pět miliard barelů z ropných rezerv Venezuely se využije jako finanční podpora právě pro petro. Hodnota tohoto finančního nástroje by díky krytí ropou mohla podle ministerstva dosáhnout 267 miliard USD (5,7 bilionu korun). Pro srovnání tržní kapitalizace bitcoinu se podle coinmarketcap.com pohybuje kolem 246 miliard USD.
Venezuela se již čtyři roky potýká s hospodářskou recesí způsobenou selháním socialistického řízení ekonomiky a propadem globálních cen ropy. Trpí tím i většina obyvatel země, kteří mají omezený přístup k potravinám a lékům kvůli jejich nedostatku nebo kvůli tomu, že si je nemohou dovolit. Oficiální venezuelskou měnou je bolívar, jehož hodnota v důsledku hospodářské krize prudce klesá.
Ratingová agentura S&P minulý měsíc snížila rating země na SD, tedy selektivní platební neschopnost, protože země nesplatila část svých závazků. Varovala rovněž, že je velké riziko, že v příštích třech měsících nesplatí Venezuela další své závazky.
Bitcoin
Na druhou stranu bitcoin je velmi oblíbeným nástrojem pro uchování hodnoty v zemích s nedostatečně rozvinutými finančními systémy a zbídačenými ekonomikami. Například odstoupení prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho loni v listopadu vyvolalo prudký růst hodnoty bitcoinu na místní burze na téměř dvojnásobek toho, za kolik se prodával na mezinárodních trzích.
Petro by nebylo první „krytou“ měnou
V červenci chce nabídnout vlastní kryptomnu tiberius, neboli tcoin, švýcarský fond. Ta by přitom měla být krytá nejen drahými, ale také průmyslovými kovy, jako je hliník a měď,
- Měn krytých aktivy je kromě plánovaného švýcarského tiberiuse, resp. tcoinu více. Například singapurská digixGlobal a ruská goldmint jsou podporovány zlatem a ve fázi příprav jsou další měny, za nimiž stojí nemovitosti a diamanty nebo ropa a zemní plyn.
oznámil spoluzakladatel a šéf fondu Christophe Eibl.
Fond spravuje investice za 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun) a předpokládá, že díky možnosti směnit kryptoměnu za kov se vyvaruje mimořádných výkyvů kurzů, jaké postihly například bitcoin. Podnikatelům bude kryptoměna s názvem tcoin v rámci investičního financování nabídnuta koncem února.
Virtualita láká
Příkladů virtuálních měn a mincí jsou dnes již tisícovky. Rodí se snad každou minutu. Experti však upozorňují, že podobně jako letní lásky však bohužel mohou mít také jen podobně dlouhé trvání – pár hodin, dnů, týdnů.
Typické je pro ně i to, že jejich hodnota závratně roste, pak zase podobně strmě padá, ale i tak pořád přicházejí na trh nové a nové a lákají do virtuálního světa další zájemce. Příkladem může být třeba zmíněné cryptelo, se kterým přišla v půlce ledna česká stejnojmenná společnost vyvíjející technologii na šifrované ukládání a přenosy dat. Jen během tří dnů předprodeje prodala již 25 milionů tokenů (mincí) v hodnotě jeden milion dolarů, v přepočtu 20 milionů korun.
„Po ukončení prodeje vlastníkům tokenů umožňujeme s naší kryptoměnou volně nakládat a prodávat je. Naše tokeny jsou volně obchodovatelné za jinou digitální měnu, třeba bitcoiny,“ uvedl ředitel společnosti Cryptelo Martin Baroš.
- Možnost nakupovat tokeny pro širokou veřejnost se otevře po ukončení předprodeje. A ten skončí, jakmile zájemci nakoupí sto milionů tokenů.
- Cena jednoho tokenu je 0,1 dolaru. Tokeny lze nakupovat prostřednictvím digitální měny ethereum.
- Cílem je v předprodeji a následném prodeji vybrat celkem 12 milionů dolarů.
- Hodnota tokenu v čase závisí na tom, jak platforma Cryptelo funguje. Kupující vydělávají tehdy, když se hodnota Cryptelo tokenů zvyšuje. Tedy, čím více lidí bude s Cryptelo měnou manipulovat a čím více lidí bude využívat Cryptelo produktů a služeb, tím hodnota této měny poroste.
„Cryptelo je příkladem takzvané ICO (Initial Coin Offering). To jsou mince, které si autoři sami vymyslí a snaží se je prodat, ještě před tím, než spustí samotný projekt. Takový způsob financování je zajímavý, jednoduchý a vynáší spoustu peněz. Na druhou stranu se ho chytila spousta podvodníků a je čím dál složitější poznat dobré ICO od špatného. Existují stovky, možná tisíce případů, kdy autoři mincí jen sebrali peníze a odjeli na dlouhou dovolenou,“ vysvětluje šéf Liberálního institutu Dominik Stroukal.
- Coins jsou mince, které běží samy na vlastním blockchainu, zatímco tokeny jsou vytvořeny a poháněny na jiné platformě (nejčastěji ethereum). Transakce s tokeny jsou pak přenášeny a ověřovány v síti ethereum. Cryptelo i petro jsou tokeny, bitcoin je mince. Není to ale žádná tvrdá definice, jen se to tak zažilo.
O co tedy jde? Cryptelo je česká firma a její stejnojmenný softwarový projekt financovaný prostřednictvím zmíněných ICO, neboli předprodeje digitálních tokenů (vlastně se dá říci mincí), z něhož je následně financován vývoj projektu. Předmětem vývoje je softwarové řešení pro šifrované sdílení dat.
„Problémem současných řešení pro cloudové sdílení dat je, že uživatelé svá data poskytují i centrálnímu správci, například Dropbox, MS OneDrive. Cryptelo Drive je řešením tohoto problému, kdy správce disponuje zašifrovanými daty, která je schopen rozšifrovat pouze odesílatel a adresát,“ vysvětluje odborník na kryptoměny Jan Skalický.
Cryptelo se tak chlubí, že patří mezi světovou špičku v oblasti zabezpečeného sdílení a ukládání dat. „Jejich řešení by mělo spojovat dvě cesty pro dosažení maximální bezpečnosti dat. Zabezpečené šifrované úložiště dat a dále kryptografickou správu klíčů, která je založená na blockchain technologii. Tato kombinace umožňuje novátorské funkce, jako je například možnost odebrat přístup k souboru, který již byl odeslán e-mailem. To by mělo zajistit, že data vždy zůstanou v rukách investorů,“ vysvětluje analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.
„Kryptoměny by měly být posuzovány z toho pohledu, zda zvládnou postavit a realizovat projekt, který slibují a popisují. A lidé, kteří jim přispívají, mají sami buď zájem o službu, která vznikne, nebo věří, že zájem o tuto službu bude takový, že se token zhodnotí,“ konstatuje ředitel Cryptelo Baroš.
Zjednodušeně řečeno, to podle něho vlastně dělá z daného tokenu formu předplatného na služby, které budou vytvořeny. „Výhodou Cryptelo je, že má nejen nápad/koncept, ale už funkční produkt a platící zákazníky. Nyní se zaměřuje na globální úroveň,“ dodává Michna.
A proč vznikla zrovna nyní, v době, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin zažívá již několik týdnů citelný pokles? „Vznikla právě nyní, protože se na to dlouho připravovala. Mince vzniklé pomocí ICO byly populární během posledního léta. V knize o kryptoměnách, která nedávno vyšla, tomu dokonce říkáme ‚letní láska roku 17‘. Možná tato láska zažije ještě jednu dvě vlny, ale postupně tento způsob financování omrzí, když si investoři uvědomí, že jejich mince nejsou vůbec žádnou zárukou. Není to jako u akcií, kdy máte nárok na výsledky společnosti. Tady máte pouze minci,“ vysvětluje.
Cryptelo není tradiční kryptoměna. Je to účelová mince určená pouze k nákupům uvnitř konkrétního projektu. Zde je tím projektem snaha o zabezpečené ukládání souborů mimo počítač.
„Je to mnohem bezpečnější, než důvěřovat nějaké společnosti, že se do vašich souborů nedívá a nikdo jí je neukradne. Neříkám ale, že je cryptelo podvod, naopak se mi jejich snaha líbí a vypadají solidně. Veškeré informace o projektu jsou ale od nich samotných, takže nemůžeme ověřit, v jakém je stavu a zda se skutečně vybralo tolik peněz. A nakonec, i když se projekt podaří, nikdo nemůže zajistit, že bude mít jejich mince nějakou cenu. Může být úplně bezcenná,“ dodává Stroukal.
ICO projektů existuje po světě celá řada, jak již bylo zmíněné, a další stále přibývají. Některé jsou smysluplné, některé méně. Cryptelo ale vypadá i podle Skalického jako jeden z těch smysluplnějších. Většina z nich je financovaná pomocí kryptoplatformy ethereum, která takové financování nabízí jako jednu ze svých typických aplikací.
„Zjednodušeně lze na tento model pohlížet jako na digitální akciovou společnost, kde akcie firmy jsou digitální tokeny prodávané například pomocí etherea,“ dodává Skalický.
V porovnání s jinými projekty na poli kryptoměn se jedná podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpán Křečka spíše o malý projekt. Podobných vznikají na celém světě stovky, proto bude velmi obtížné jej prosadit, míní. Zároveň ale upozorňuje, že ve světě vzniká ale řada dalších zajímavých projektů.
„Například ty, které chtějí vytvořit Airbnb či Uber na Blockchainu. Též se uvažuje o sdílení dokladů či zdravotních informací přes tuto technologii a samozřejmě se dál vyvíjejí nové a nové kryptoměny,“ upozorňuje.
Ti, co chtěli rychle zbohatnout, pokles bitcoinu vytlačil z trhu
Přestože fundamentální hodnota kryptoměn je podle ekonoma Křečka takřka nulová, celková tržní kapitalizace kryptoměn se začátkem letošního ledna vyšplhala až na 830 miliard dolarů. Bitcoin a další virtuální měny tak prožily podle mnohých svou manickou fázi, po které muselo přijít vystřízlivění.
„Je to jako na večírku. Čím je večer bujařejší, tím je ráno tvrdší. Ovšem po tomto večírku se tržní kapitalizace smrskla o více než 500 miliard dolarů,“ říká Křeček.
Zažili jsme tak podle některých ekonomů vznik a prasknutí gigantické bubliny. „Přestože řada renomovaných ekonomů varovala, že vysoké tempo růstu kryptoměn nemůže vydržet věčně, mnozí lidé neposlouchali. Poháněni chamtivostí nakupovali bitcoin i další virtuální měny za násobky dnešní hodnoty. Po zřícení trhu jim však zbyly jen ohromné finanční ztráty,“ dodává Křeček.
Bitcoiny
Tuzemští odborníci se ale shodli, že strmý pokles ceny virtuální měny bitcoin vypudil z trhu ty lidi, které při investici do této kryptoměny vedla pouze vidina možného velkého zbohatnutí bez práce.
- V Česku vznikl první fond umožňující investici do kryptoměn.
- Kryptofond založila česká investiční skupina Comfort Finance Group CFG, která zároveň uvedla, že jde o první takový fond ve střední Evropě.
- Prostřednictvím fondu lze investovat do koše virtuálních měn, jako jsou bitcoin, ethereum a další.
- Fond očekává výnosy od 30 procent výše.
Od počátku letošního roku bitcoin ztratil už více než polovinu hodnoty, pár dní po začátku února se propadl pod šest tisíc dolarů (asi 122 tisíc korun). Ještě v prosinci se přitom virtuální měna prodávala za téměř 20 tisíc dolarů (409 tisíc korun) a za celý loňský rok zpevnila o více než 1300 procent. Aktuálně se cena bitcoinu pohybuje v blízkosti 11 tisíc dolarů.
Nicméně, taková situace je podle odborníků naprosto běžná.
„Dle mého názoru jde především o reakci na extrémně silný růst z minulého roku, kdy cena bitcoinu a dalších kryptoměn rostla až dvacetinásobně. V trhu byla spousta horkého spekulativního kapitálu a byla na něm řada nezkušených investorů, kteří před sebou měli vidinu snadného zisku. Fundamentálně se však ve světě kryptoměn za poslední tři měsíce nic zásadního nezměnilo a technologie jako taková podle mého názoru zůstává i nadále velmi atraktivní. Vysoká volatilita je nutnou podmínkou jejich úspěchu a silného síťového efektu, který kryptoměny, v čele s bitcoinem, vytvářejí,“ hodnotí situaci analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Pokles kurzu bitcoinu, který pozorujeme od druhého týdne v lednu tohoto roku je korekcí předchozího enormního růstu v posledních měsících. „Ve světě kryptoměn, jejichž kurzy jsou vysoce volatilní, to není nic neobvyklého a již v polovině prosince jsem na obvyklé spekulační dotazy vydával silná prodejní doporučení s očekáváním korekce do pásma pět až dvanáct tisíc dolarů,“ potvrzuje i Skalický.
Faktorů způsobujících, že pokles pozorujeme právě v posledních týdnech a v takové míře, je podle něho několik. Kromě toho, že poslední měsíce roku byly ve znamení silnějšího trhu a první měsíce ve znamení ochlazení již v minulosti, se zde projevuje i ochlazení na trzích s ostatními aktivy a dále i negativní zprávy týkající se konkrétně kryptoměn.
„Jde například o agresivní tendenci amerických bank, blokovat nákupy bitcoinů za použití kreditních karet, kdy slovo agresivní používám proto, že taková politika je navzdory vůli vlastníka. Dále pochybnosti kolem reálného krytí kryptoměny Tether nebo krádež tokenů NEM v hodnotě půl miliardy USD z japonské burzy Coincheck,“ vysvětluje Skalický.
Platební karta
Jde o to, že některé banky v Británii a USA zakázaly používat kreditní karty na nákup digitálních měn. V případě poklesu jejich hodnoty by totiž jejich klienti nemuseli být s to své dluhy splácet. K tomuto kroku zatím přistoupila největší britská úvěrová instituce Lloyds Banking Group Plc a přední americké banky JP Morgan Chase & Co a Citigroup, uvedla agentura Reuters.
Kreditní karty figurují při nakupování kryptoměn stále častěji, podle společnosti Mastercard zákazníci, kteří kupují digitální měny prostřednictvím kreditních karet, přispěli ve čtvrtém čtvrtletí k nárůstu objemu zahraničních transakcí o jeden procentní bod.
Současná nálada na trhu je tak podle Skalického na negativní zprávy velmi citlivá a na pozitivní nyní naopak příliš nereaguje, jako například vývoj těžebního hardwaru společnosti Samsung.
„Korekce k šesti tisícům USD byla však dost prudká a byli jsme svědky jejího zmírnění. Krátkodobý až střednědobý vývoj kurzu se v současné situaci špatně odhaduje, ale domnívám se, že bude hodně záležet na tom, jak rychle skončí tendence trhu přeceňovat negativní zprávy a naopak,“ odhaduje další vývoj Skalický.
Odborník na virtuální měny Dominik Stroukal ale upozornil, že současná hodnota bitcoinu je stále mnohonásobně větší než před rokem touto dobou. „Pokud lidé znají historii kryptoměn a jejich cílem není jen náhodná snaha o pohádkové zbohatnutí, potom by se bitcoinu zbavovat neměli,“ uvedl. „Pokud budou lidé panikařit, může pokles bez větších problémů pokračovat klidně až na dva tisíce dolarů. Na druhou stranu jedna dvě dobré zprávy můžou pokles snadno zastavit a dokonce obrátit v růst,“ doplnil.
Trh podle něj očekává, že hodnota bitcoinu za půl roku bude přibližně na současné úrovni. „Jsem technologický optimista a věřím, že technologie se vyvíjí rychleji, než si myslí většina lidí. Pokud se technologie kryptoměn bude vyvíjet a nedojde k výrazně negativní události, jako je krach burzy, potom by cena za půl roku měla být mírně vyšší, než je dnes,“ míní.
Počet Čechů, kteří investovali do bitcoinu, se podle něj těžko odhaduje. Některá čísla ale napovídají, že jsou v Česku desítky tisíc vlastníků alespoň malé části bitcoinu, dodal.
„Očekávám, že opadne enormní vlna zájmu nových, drobných investorů, ale zejména pro již zkušenější může být tato korekce velkou příležitostí. Nadále však platí, že bitcoin je v současnosti velmi volatilní a je tedy nutné investovat zodpovědně a úměrně svým příjmům,“ uvedl Ondřej Příhonský ze společnosti world BTC business l.
Kryptoměny tak stále představují novou a mimořádně kolísavou třídu aktiv, jejich hodnota se může kdykoliv propadnout téměř na nulu. Podle serveru televize CNBC to uvedl i zakladatel kryptoměny ethereum Vitalik Buterin. „Nevkládejte do nich peníze, které si nemůžete dovolit ztratit,“ řekl o kryptoměnách Buterin. „Když se snažíte přijít na to, kam uložit své životní úspory, nejbezpečnější sázkou jsou tradiční investice,“ dodal.
Ethereum je mezi digitálními měnami z hlediska tržní hodnoty světovou dvojkou po bitcoinu. Na světě existuje nyní téměř 1400 kryptoměn, kromě bitcoinu a ethereuma jde například o ripple či litecoin.
Zájem o digitální měnu bitcoin i další kryptoměny roste, současně se zvyšuje počet míst, kde bitcoiny přijímají. V Česku je nyní podle portálu www.coinmap.org zhruba tři sta míst, kde je možné bitcoiny utratit. Tato mapa ale neobsahuje všechny zapojené subjekty.
Nad virtuálními měnami visí otazník regulace
Úřady včetně centrálních bank se ale také stále více setkávají s požadavkem, aby zasáhly a regulovaly trh s digitálními mincemi, který zažívá prudké cenové výkyvy i řadu krádeží. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi však minulý týden prohlásil, že regulovat bitcoin není věcí ECB. Ale současně varoval veřejnost před riziky, která plynou z výkyvů ceny této kryptoměny.
obrázek
Na otázku, zda by si koupil bitcoin, Draghi odpověděl opatrně: „Upřímně, dobře bych si to rozmyslel.“ Poukázal na to, že hodnota bitcoinu prochází výrazně vyššími výkyvy než hodnota eura, a že kryptoměny za sebou nemají podporu veřejných institucí. Technologie blockchain, která kryptoměny vytváří, ještě není dost bezpečná, aby ji mohly používat centrální banky, poznamenal Draghi.
Šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Agustín Carstens minulý týden vyzval centrální banky, aby proti kryptoměnám zakročily. Podle něj fungují na principu pyramidových podvodů a centrální banky by se měly zasadit o to, aby se kryptoměny nedostávaly do bankovní a finanční infrastruktury.
Problematiku digitálních měn budou zřejmě projednávat představitelé centrálních bank na březnovém zasedání skupiny významných ekonomik G20 v Buenos Aires.
ECB a japonská centrální banka zkoumají blockchain už více než rok. Loni v září oznámily „slibné výsledky, které však nepřinášejí žádné závěry pro využití v praxi“, uvedla agentura Reuters.
Blíží se zdanění bitcoinů?
- Těžba je vlastně vypouštění jednotlivých mincí virtuálních měn do oběhu.
- Těžbu provádějí počítače, které musí vyřešit složité matematické výpočty kvůli ověření měny a jejímu zařazení do oběhu. Odměnou za to těžaři získají určité množství mincí.
- V případě bitcoinu má být vytěženo 21 milionů mincí a zbývá jich ještě vytvořit 4,2 milionu.
- Jak vstupuje od oběhu stále více mincí, jsou potřeba k jejich vytvoření stále výkonnější počítače, aby udržely krok s výpočty, a to znamená více energie.
Náročnost těžby bitcoinů již přiměla například uvažovat zákonodárce na Islandu o možnosti zdanit těžaře populárních virtuálních měn. V této zemi se totiž v letošním roce spotřebuje více energie na jejich těžbu než kolik spotřebují domácnosti.
Na provoz počítačů, které vytvářejí bitcoiny a další virtuální měny, je potřeba obrovské množství elektřiny a na ostrově s množstvím obnovitelných zdrojů energie si vytvořila svoji základnu řada firem zaměřených na virtuální měny, píše agentura AP.
Jedním z hlavních mezinárodních center pro těžbu bitcoinů se v posledních měsících stalo právě zdejší poklidné pobřežní město Keflavík v opuštěné jižní části ostrova. Těžaře láká hlavně místní chladné počasí, které lze využít pro chlazení počítačových serverů, a příznivé ceny elektřiny díky výrobě elektřiny z geotermálních a vodních elektráren.
Manažer elektrárenské firmy Hitaveita Sudurnesja Jóhann Snorri Sigurbergsson uvádí, že těžba virtuálních měn zdvojnásobí letos svoji spotřebu. Datová centra na těžbu bitcoinů budou podle něj potřebovat zhruba 840 gigawatthodin elektřiny, zatímco domácnosti zhruba 700 gigawatthodin. Island má kolem 340 tisíc obyvatel.
Island býval mezinárodním centrem financí, to však skončilo obrovským bankovním krachem a země se stala v roce 2008 jedním ze symbolů globální finanční krize. Politické nepokoje po finančním krachu vynesly do islandského parlamentu pirátskou stranu. Jejich zástupce, zákonodárce Smári McCarghy, zpochybňuje hodnotu těžby bitcoinů pro islandskou společnost.
„Vydáme desítky, možná stovky megawattů na produkci něčeho, co nemá žádnou hmatatelnou existenci a reálné využití pro lidi mimo oblast finančních spekulací. To nemůže být dobré,“ řekl AP.