Soudy a žalobci rozhodují o odposleších. Většina jich ale neví, kolika lidí se to dotkne

Nahrávám video
Události: Soudy a žalobci neví, kolik lidí odposlouchávají
Zdroj: ČT24

Tisíce odposlechů ročně, z nichž mnohé nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení takového sledování tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak ani nedozvědí, že se jich to také týkalo.

Novináře Janka Kroupu policisté odposlouchávali v souvislosti s kauzou pandur – podle justice nezákonně. Posléze se mu kvůli tomu omluvilo ministerstvo spravedlnosti. „Pro mě je to důležitá informace hlavně z toho důvodu, jak se já můžu ve své profesi dál chovat,“ komentoval tehdy celou věc Kroupa.

Spor trval několik let. I proto, že novinář dlouho poté, co odposlouchávání skončilo, nedostal od policie potvrzení. Bez něj se na soud s žádostí o přezkum zákonnosti nelze vůbec obrátit. „Já jsem proto přesvědčen, že ne všechny soudy plní informační povinnost, a že tím pádem zůstává spousta odposlouchávaných, kteří se nedozvědí, že byli odposloucháváni tak, jak zákon ukládá,“ konstatuje Kroupův právní zástupce Petr Toman.

Jen v roce 2018 skončilo pět a půl tisíc odposlechů. Sama policie o tom rozhodla ve 112 případech a informovala 55 osob. Na ostatní se vztahovaly výjimky, třeba kvůli účasti na organizované zločinecké skupině. Soudy ale oficiální statistiky nevedou. Jak je to s informováním o ukončení odposlechů, není jasné.

„Je to informace, kterou bych hrozně rád věděl, ale postupně jsem přišel na to, že to vlastně neví vůbec nikdo v této zemi,“ podotýká předseda sněmovní komise pro kontrolu odposlechů Tomáš Vymazal (Piráti).

Statistiku nevedeme, vzkazují soudy

ČT proto obeslala všech 86 obvodních a okresních soudů s dotazem, kolik lidí o odposlouchávání informovaly. Odpovědělo jich šedesát, z nichž statistiky poslalo jedenáct, zbytek čísla nemá. „Požadované informace by bylo možno získat pouze prostudováním jednotlivých soudních spisů,“ uvádí Okresní soud v Karviné. Statistiku nevede ani například Okresní soud Plzeň-město.

Nahrávám video
Události: Podle Nejvyššího soudu lze povolit odposlech novinářů jen výjimečně
Zdroj: ČT24

„Ono nejde jen o statistiky, ale i o to, že tam není informace, že nebyl naplněn zákon, že nebylo naplněno právo občana,“ upozorňuje poslanec a člen stálé komise pro kontrolu odposlechů Pavel Žáček z ODS.

Ministerstvo spravedlnosti podle jeho mluvčího Vladimíra Řepky připravuje změnu. „Rádi bychom problematiku řešili komplexně, ale zatím není na stole žádný konkrétní návrh,“ doplňuje.

Další jednání mezi členy stálé komise pro kontrolu použití odposlechů a ministerstvem by se mohla odehrát ještě letos na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...