Tisíce odposlechů ročně, z nichž mnohé nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení takového sledování tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak ani nedozvědí, že se jich to také týkalo.
Soudy a žalobci rozhodují o odposleších. Většina jich ale neví, kolika lidí se to dotkne
Události: Soudy a žalobci neví, kolik lidí odposlouchávají (zdroj: ČT24)
Novináře Janka Kroupu policisté odposlouchávali v souvislosti s kauzou pandur – podle justice nezákonně. Posléze se mu kvůli tomu omluvilo ministerstvo spravedlnosti. „Pro mě je to důležitá informace hlavně z toho důvodu, jak se já můžu ve své profesi dál chovat,“ komentoval tehdy celou věc Kroupa.
Spor trval několik let. I proto, že novinář dlouho poté, co odposlouchávání skončilo, nedostal od policie potvrzení. Bez něj se na soud s žádostí o přezkum zákonnosti nelze vůbec obrátit. „Já jsem proto přesvědčen, že ne všechny soudy plní informační povinnost, a že tím pádem zůstává spousta odposlouchávaných, kteří se nedozvědí, že byli odposloucháváni tak, jak zákon ukládá,“ konstatuje Kroupův právní zástupce Petr Toman.
Jen v roce 2018 skončilo pět a půl tisíc odposlechů. Sama policie o tom rozhodla ve 112 případech a informovala 55 osob. Na ostatní se vztahovaly výjimky, třeba kvůli účasti na organizované zločinecké skupině. Soudy ale oficiální statistiky nevedou. Jak je to s informováním o ukončení odposlechů, není jasné.
„Je to informace, kterou bych hrozně rád věděl, ale postupně jsem přišel na to, že to vlastně neví vůbec nikdo v této zemi,“ podotýká předseda sněmovní komise pro kontrolu odposlechů Tomáš Vymazal (Piráti).
Statistiku nevedeme, vzkazují soudy
ČT proto obeslala všech 86 obvodních a okresních soudů s dotazem, kolik lidí o odposlouchávání informovaly. Odpovědělo jich šedesát, z nichž statistiky poslalo jedenáct, zbytek čísla nemá. „Požadované informace by bylo možno získat pouze prostudováním jednotlivých soudních spisů,“ uvádí Okresní soud v Karviné. Statistiku nevede ani například Okresní soud Plzeň-město.
Události: Podle Nejvyššího soudu lze povolit odposlech novinářů jen výjimečně (zdroj: ČT24)
„Ono nejde jen o statistiky, ale i o to, že tam není informace, že nebyl naplněn zákon, že nebylo naplněno právo občana,“ upozorňuje poslanec a člen stálé komise pro kontrolu odposlechů Pavel Žáček z ODS.
Ministerstvo spravedlnosti podle jeho mluvčího Vladimíra Řepky připravuje změnu. „Rádi bychom problematiku řešili komplexně, ale zatím není na stole žádný konkrétní návrh,“ doplňuje.
Další jednání mezi členy stálé komise pro kontrolu použití odposlechů a ministerstvem by se mohla odehrát ještě letos na podzim.