Odposlouchávat novináře by mělo být možné jen ve výjimečných případech a soud musí zdůvodnit, proč prolamuje právo na ochranu zdroje. Konstatoval to Nejvyšší soud, který rozhodl v případu investigativního reportéra Českého rozhlasu (ČRo) Janka Kroupy. Ten se bránil proti tomu, že ho policie odposlouchávala v kauze Pandur. Nejvyšší soud spor po šesti letech uzavřel letos v červenci konstatováním, že soud v Ostravě postupoval nezákonně. Informoval o tom server iROZHLAS.cz.
„Okresní soud v Ostravě rovněž pochybil, pokud se v rámci odůvodnění příkazů k odposlechu nezabýval také přiměřeností takového zásahu s ohledem na právo novináře na ochranu novinářského zdroje,“ napsal v usnesení soudce Nejvyššího soudu Jiří Pácal.
Soud by měl podle něj vždy zvážit, „zda je veřejný zájem na odhalení zdroje natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, respektive právo na utajení zdroje informace“.
Nejvyšší soud rovněž kritizuje, že ostravský soud nedostatečně odůvodnil, proč jen převzal názor státního zástupce. Podle Kroupova advokáta Petra Tomana jde o přelomový verdikt, podle kterého soudy musejí k povolování odposlechů novinářů přistupovat individuálně s ohledem na práva této profesní skupiny.
Okresní soud v Ostravě podle svého mluvčího Lukáše Delonga své povinnosti týkající se odůvodňování odposlechů nezanedbává. „Takové rozhodnutí nadřízeného soudu je skutečně výjimečné. To není běžnou praxí. Takových příkazů náš soud vydává celou řadu a proti drtivé většině z nich není od nadřízených soudů žádných výtek,“ řekl Delong.
Odkázal na státního zástupce, který návrhy podával. Žalobce Rostislav Bajger z olomouckého vrchního státního zastupitelství, který o nasazení odposlechů žádal, nechtěl věc komentovat, protože rozsudek ještě nemá k dispozici.
Policie odposlouchávala Kroupův telefon dvakrát, v roce 2011 a 2012, dohromady pět měsíců. Chtěla zjistit, kdo Kroupovi vynesl citlivý protokol, o který se opíral text uveřejněný v Mladé frontě DNES o údajné korupci lobbisty Marka Dalíka v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu.
Kauza skončila loni v červenci odsouzením Dalíka na pět let vězení za pokus o podvod. Podle spisu si Dalík řekl v roce 2007 o téměř půl miliardy korun za to, že bude Česko dál pokračovat v nákupu pandurů. Předstíral při tom podle soudu, že má vliv na zakázku a také blízký vztah k představitelům české vlády, takže může ovlivnit jejich rozhodování.
O odposlouchávání se řada lidí v Česku nedozví, i když na to mají nárok
Podle advokátů je v Česku řada lidí, kteří ani nevědí, že byli odposloucháváni. „Policie má v odposleších vcelku přehled a každý rok vydává analýzy odposlechů,“ tvrdí Petr Toman, který je zároveň člen prezidia Unie obhájců. Státní zástupci nebo soudy prý ale zákonnou povinnost informovat o odposleších plní velmi vlažně nebo vůbec.
Česká televize letos v červnu obeslala všech 86 obvodních a okresních soudů s dotazem, kolik lidí informovaly o tom, že byli odposloucháváni. Odpovědělo necelých sedmdesát: jednadvacet statistiky poslalo, ostatní prý ale statistiky nemají. Sněmovní komise pro kontrolu odposlechů proto vyzývá soudy, aby si podobné statistiky vedly. Její členové uvažují i o zpřísnění zákona.
