Ústavní soud zamítl stížnost novináře Janka Kroupy, jenž měl podezření na to, že ho tajně odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit zdroj informací v korupční kauze kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Ve stížnosti poukazoval také na formalistický přístup Nejvyššího soudu, po kterém neúspěšně žádal přezkoumání zákonnosti odposlechů.
S odposlechy Kroupa u soudu neuspěl. Jeho stížnost zamítli
Kroupa ve stížnosti poukázal na porušení práva na ochranu zdroje. Zároveň se domnívá, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nesplnil svou povinnost informovat jej o provedeném odposlechu. Zvolený výklad trestního řádu označil za formalistický. Vede prý k absurdním situacím. Lidé, kteří informaci o odposlechu nedostanou oficiálně, ale přesto jí prokazatelně disponují, nemají reálnou možnost domoci se soudního přezkumu zákonnosti odposlechů.
Kroupa požádal soud také o zrušení části trestního řádu. Soud mu nevyhověl, ale připustil, že pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany Nejvyššího soudu mohou vyvstat zejména v situacích, kde trestní řízení trvá příliš dlouho. Zákonodárce by měl kritické připomínky zvážit a eventuálně právní úpravu zdokonalit, například stanovit maximální dobu, po kterou lze poskytnutí informace o odposlechu odkládat.
Právo na ochranu zdroje „nemůže být bezbřehé“
Trestní řád přitom předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje sledovaného člověka o provedených odposleších. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k Nejvyššímu soudu.
ÚS: Odposlech je legitimní postup (zdroj: ČT24)
Investigativní žurnalista se už loni obrátil na Nejvyšší soud a žádal ho o přezkoumání zákonnosti odposlechů. Soud ale jeho podnět odmítl z procesních důvodů. O sledování svého mobilního telefonu měl totiž Kroupa jen neoficiální informace. Odmítavé usnesení vyvolalo mediální pozornost i kvůli pasáži, která naznačuje, že právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit.
Slovy Nejvyššího soudu, ochrana „nemůže být bezbřehá“. Jde například o situace, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách. O to v tomto konkrétním případu ale podle Kroupy nešlo. Dále uvedl, že rozsudek čekal.