Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu začal projednávat kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Podala ji ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) kvůli Zemanovu postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Navrhuje mu proto snížit plat. Šéfka resortu žalobu přednesla před kárným senátem. Mimo jiné uvedla, že Zeman se snaží události bagatelizovat a že šlo o úlet. Zeman popřel, že by byl ve věci podjatý. Soud jednání odročil na 15. prosince, kdy bude vyslýchat dalšího svědka a provede listinné důkazy.
Soud začal projednávat kárnou žalobu na exšéfa NSZ Zemana, pokračovat bude v prosinci
Události: Soud projednává kárnou žalobu na Pavla Zemana (zdroj: ČT24)
Zeman rezignoval na funkci k 30. červnu. Mezi důvody zmínil i tlak ze strany Benešové. Nyní je řadovým žalobcem Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v analytickém a legislativním odboru. V křesle ho nahradil dosavadní náměstek Igor Stříž.
Podle ministryně měl Zeman k restituční kauze, v níž NSZ podalo dovolání, osobní vztah a správně tedy měl rozhodnutí o dovolání delegovat na některého z náměstků. Domnívá se, že výsledek trestního řízení totiž mohl mít vliv na soukromoprávní spor, ve kterém vystupuje Zemanův známý, podnikatel Petr Habersberger. Ten usiloval o pozemky u Třeboně, které v restitucích získali Czerninové, a že se Zeman pokoušel vystupovat jako prostředník s příbuzným restituentů, soudcem Janem Czerninem.
„Pan doktor se snaží bagatelizovat tuto událost, ale ono to dost dobře nejde, protože ty důkazy napovídají, že tady přestřelil, že to byl skutečně úlet,“ uvedla po jednání Benešová. Doplnila, že si dovolil to, co neměl.
S Czerninem se podle Zemana setkal třikrát a všechny schůzky trvaly do hodiny. „Nechtěl jsem řešit žádné majetkové nároky, to mi nepřísluší. Jediné, co jsem chtěl, aby si oni dva sedli (restituent Karl Eugen Czernin a Habersberger, pozn. red.) a ať si popovídají. Myslel jsem si, že když si popovídají, tak by neměl být problém si nějaké pozemky vyměnit, v rámci dobrých sousedských vztahů,“ uvedl bývalý šéf žalobců.
Ve své výpovědi mimo jiné popisoval proces, jakým se podává dovolání, kdy je připravují jeho podřízení a on je jen podepisuje. V tomto konkrétním dovolání Zeman uvedl, že to proběhlo velice rychle a že ho nenapadlo, že se to může týkat dotyčných pozemků.
Czernin: Schůzka byla nepříjemná
Habersberger jako svědek uvedl, že Zemana o zprostředkování schůzky s Karlem Czerninem nežádal a bývalý šéf žalobců mu prý ani neřekl, že chtěl schůzku iniciovat. Podnikatel Zemanovi prý na jednom setkání jen sdělil, že se nemůže dohodnout s novým majitelem pozemků a dál o tom nehovořili. Uvedl, že se on sám snažil s Czerninem dohodnout, protože bez těchto pozemků je hospodářství podle něj bezcenné. Dodal, že Czerninovi dal několik nabídek, nebyl ale vyslyšen.
Jan Czernin před kárným senátem uvedl, že Zeman neřekl, aby si „ti dva někde sedli a vyříkali si to“. První schůzka podle něj byla seznamovací, kdy mu prý bývalý šéf žalobců nabízel, že jeho neteř by mohla mít stáž na některém státním zastupitelství. Zeman prý také restituci zpochybňoval.
„Schůzka mi nebyla příjemná, říkal jsem, proč tady zpochybňuje restituci. Po další jsem netoužil,“ uvedl Czernin. Na dalších dvou schůzkách Zeman prý mluvil i o trestním stíhání úřednic, které za vydáním pozemků měly nepřímo stát. „Upozornil jsem ho, že strany už nemohou uzavřít žádnou dohodu, protože se do toho vložil on a že by v té věci mohl být činný. Tímto jsem ho odmítl. Pak začal být odměřený a rychle jsme se rozloučili,“ uvedl Czernin. Podle něj strany u jednacího stolu byly a smlouvy se uzavíraly. Zeman se prý setkáními snažil zatlačit k jinému jednání ve prospěch Habersbergera.
Stát vydal polnosti na základě úředního potvrzení, že Josefina Czerninová, babička Karla Eugena Czernina, byla po druhé světové válce československou občankou. Kvůli vydání potvrzení byly později obžalovány dvě úřednice pražského magistrátu. Nižší soudy je sice opakovaně zprostily, po zásazích NSZ a Nejvyššího soudu si však vyslechly podmínečné tresty, což se může teoreticky projevit i v revizi vydání majetku.
Zeman už dříve sdělil, že nečinil žádné kroky, které by zpochybnily jeho nestrannost. „Schůzky s Czerninem nebyly z dnešního pohledu zcela šťastné,“ připustil v lednu. Trval ale na tom, že schůzky byly vedeny „s dobrým záměrem a obsahově korektně“.