Škoda po březnovém kyberútoku na nemocnici v Brně dosáhne řádově na stovky milionů korun, v benešovské nemocnici činí po loňském útoku zhruba padesát milionů. Na pražské konferenci o kyberbezpečnosti v nemocnicích to řekl ředitel odboru vládní CERT z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Veselý. NÚKIB při incidentech v napadených subjektech pomáhá řádově dny až týdny, podle Veselého ale nesmí nahrazovat správce a dodavatele IT systému.
Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba mluvil v polovině dubna o tom, že útok znamenal pro nemocnici škodu v desítkách milionů. Nemocnice přišla například o internetový objednávkový systém u dárců krve. Ztratila se také některá administrativní a ekonomická data.
Veselý ve čtvrtek zdůraznil, že NÚKIB nedisponuje přesným výpočtem škod, ale vychází z odhadů. „Dopad toho incidentu ale mohl stát nemocnici řádově stovky milionů,“ řekl.
Benešovská nemocnice čelila útoku v prosinci minulého roku. Technický ředitel nemocnice Jan Kolbaba uvedl, že nemocnice ztrátu nabrala kvůli tomu, že dvacet dní nebyla v provozu. Platit musela i za pomoc externistů, investovat se pak rozhodla do nového firewallu za dva miliony korun.
„Po dobu kyberútoku ale nebyl žádný pacient ohrožen na životě a nedošlo ani k úniku dat. Ta byla napadena a zašifrována, ale všechna zůstala v nemocnici,“ řekl Kolbaba. Kraj v lednu rozhodl, že dá nemocnici na ztrátu třicet milionů korun.
NÚKIB se podle Veselého při incidentech ve zdravotnických zařízeních snaží na místě zjistit rozsah napáchaných škod. „Snažíme se doporučit postup k řešení té situace. Je potřeba v co nejkratší době obnovit chod nemocnice,“ uvedl.
Obnova systémů po útoku podle něj trvá často týdny a měsíce, ale úřad na místě působí dny až týdny. „Pak odtamtud odcházíme, nesuplujeme ani správce, ani dodavatele systému,“ zdůraznil.
Ve zdravotnictví se podle Veselého v posledních letech uskutečnila i řada útoků, které nebyly z různých důvodů medializovány.
