Ani po šesti letech nestojí památník československých legionářů, kteří padli v letech 1918 až 1920 v Samaře v bojích s bolševickou Rudou armádou. Podle Ministerstva obrany i Československé obce legionářské stavbě pomníku brání místní ruské úřady. Některé obnovené legionářské památníky jsou navíc v Rusku opakovaně ničeny.
Šest let marného čekání na památník československých legionářů v Samaře. Rusko se drží zpátky
Podle ministerstva obrany i Československé obce legionářské stavbě brání ruské úřady (zdroj: ČT24)
V Samaře během roku 1918 českoslovenští legionáři porazili přesilu rudoarmějců a ovládli město. V bojích o přístupy k Samaře zahynulo 53 legionářů, ruské ztráty byly mnohonásobně vyšší. Projekt tak má přímo ve městě nemálo odpůrců. Za výsměch obětem občanské války ho považují zejména samarští komunisté. Historiky a zastupitele, kteří projekt pomníku legionářům hájí, označují samarští komunisté za přisluhovače fašistů.
Památníky padlých legionářů stojí například v Kultuku, v Čeljabinsku nebo v Polovině. Ten v Kultuku už má několik měsíců uraženou hlavu. „Není tam možnost nápravy, pokud nám ruská oficiální místa nebudou ochotná vyjít vstříc,“ uvedl ředitel odboru válečných veteránů MO ČR plk. Eduard Stehlík.
Česká republika má přitom s Ruskem dohodu o vzájemném udržování válečných hrobů. „Z ruské strany bych řekl, že to není tak stíháno, jak bychom si představovali,“ konstatoval tajemník Československé obce legionářské Milan Mojžíš.
Jinde se ale pomníky padlých československých legionářů obnovit podařilo – třeba v Jekatěrinburgu nebo v Nižnym Tagilu.
V Česku je ruských hrobů přes tisíc, v Rusku českých pouze 16
V Česku je v současné době přes tisíc ruských válečných hrobů, těch českých v Rusku pouze 16. To se promítá i do investovaných peněz na jejich údržbu. Zatímco Česko za ně zaplatilo od roku 2006 přes sto milionů korun, ruská strana utratila za stejnou dobu v přepočtu jenom 1,5 milionu.
„Z ruské strany byla jenom spoluúčast při opravě hřbitova ve Vladivostoku a já se domnívám, že to je částka, která neodpovídá významu ruské federace,“ řekl Stehlík.
V poslední době se mezi českou a ruskou stranou navíc rozvířil spor kvůli pražskému památníku maršála Koněva. K němu chce radnice přidat vysvětlující tabulku o jeho poválečných kontroverzních činech. To se ovšem nelíbí velvyslancům pěti bývalých sovětských republik včetně Ruska.
Umístění vysvětlujícího textu na pomník může radnici Prahy 6 zakázat pouze Ministerstvo obrany, a to v případě, že by socha byla válečným hrobem.