Poslanci nedokázali v úterý rozhodnout, zda peníze na kompenzační bonus pro živnostníky půjdou částečně i z peněz určených pro kraje a obce. Debata o zákonu vráceném Senátem se protáhla do pozdního večera a nakonec byla přerušena s tím, že ji poslanci dokončí jindy. Stihli ale schválit usnesení, podle kterého má vláda financování obcí zajistit a přednostně se zaměřit na ty nejmenší do tří tisíc obyvatel. Sněmovna také přehlasovala Senát ve věci přerušení EET. Senátoři navrhovali pozastavit ji až do léta 2023, poslanci ale potvrdili své stanovisko, že se opět budou tržby evidovat od počátku příštího roku.
Šest hodin poslanci debatovali o penězích pro obce a živnostníky. K hlasování se nedostali
V předloze o dalším odkladu obnovení elektronické evidence tržeb na leden Senát žádal, aby přerušení trvalo až do července 2023, kdy by také teprve začala třetí a čtvrtá vlna. Ta se týká například řemeslníků, lékařů a advokátů. Poslanci to ale zamítli. Bude tedy platit vládní verze, podle které skončí promíjení neevidování tržeb na konci roku.
Podle senátora Václava Vilímce Senát svým návrhem učinil to, co měla učinit sama vláda. Poté, co k senátnímu návrhu promluvil ve sněmovně on a vymezila se vůči němu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), již se do rozpravy nikdo nepřihlásil.
Dosud platilo, že přestávka potrvá jen tři měsíce po skončení nouzového stavu, to by tedy znamenalo obnovení EET v průběhu srpna.
Šest hodin s rozpočtovým určením a žádný výsledek
Po poměrně rychlém jednání o EET došlo na debatu o rozpočtovém určení daní. Ještě než se poslanci dostali k senátní „vratce“, zasekli se na několik hodin u návrhu usnesení, aby vláda zajistila, že obce nepřijdou o peníze. Debata začala před čtvrtou hodinou odpoledne, hlasování – které také neproběhlo bez problémů – skončilo až po deváté večer.
Kritiku vládního záměru stavěli poslanci především na tom, že podle nich obce „trestá“ za to, že dobře hospodaří. Kabinet totiž argumentuje mimo jiné tím, že když použije část peněz z rozpočtového určení daní na kompenzační bonus pro živnostníky, obce to ekonomicky zvládnou. To zástupci opozice odmítali. „Některá území v této zemi odepíšeme,“ obává se Jan Farský (STAN). Nebude se v nich investovat do silnic nebo škol a občané budou ztrácet důvody, proč v těchto místech bydlet. Podle předsedy klubu KDU-ČSL vláda svým opatřením „přidusí a zaškrtí ekonomiku obcí“. „Konečným důsledkem bude, že všichni budeme chudí – obce i kraje – a všichni půjdeme o žebrácké holi,“ dodal.
Opoziční politici se pozastavovali i nad tím, že vláda plánuje vynahradit obcím peníze, o které přijdou z rozpočtového určení, dotacemi. Například Jan Farský (STAN) považuje systém dotací za těžkopádný a také nákladný. Premiér Andrej Babiš poslance ujišťoval, že vláda zajistí dostatek peněz na dotace, kde je převis poptávky nad nabídkou peněz. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek je však přesvědčen, že u dotací bude vždycky převis poptávky nad nabídkou. „Nesahejte obcím na jejich autonomní příjmy,“ vyzval kabinet.
Následné hlasování o usneseních provázelo opakované zpochybnění výsledku. Nakonec požádal Miroslav Kalousek za svůj klub v průběhu hlasování o přestávku, během které chtěl zjistit z kamerových záznamů, zda poslanec ANO Jan Richter, který výsledek zpochybnil, v sále vůbec byl. Po půlhodině zkoumání se potvrdilo, že byl.
Nakonec sněmovna schválila usnesení, kterým vyzvala vládu k řešení výpadku příjmů ze sdílených daní kvůli epidemii u obcí do 3000 obyvatel. Požádala kabinet také o návrh na zajištění investic obcí a krajů.
Jenomže teprve potom došlo na samotné jádro věci. V zákoně jde o to, že společníci malých společností s ručením omezeným by měli podle vládní novely dostávat stejně jako osoby samostatně výdělečně činné 500 korun denně a vláda chce tyto peníze vzít z rozpočtového určení daní. Senátoři navrhli změnit zdroj peněz pro výplatu příspěvku, aby nedopadal na obecní a krajské rozpočty. Příspěvek by se měl podle horní komory hradit přímo ze státního rozpočtu, nikoli formou vratky daně z příjmů zaměstnanců. Část tohoto daňového výnosu dostávají obce a kraje.
Ministryně Schillerová to odmítla, opakovaně varovala, že kdyby senátní verze prošla, následně by vyplácení kompenzačního bonusu zcela zastavila. „Každému, kdo má povědomí o tom, jak funguje daňový systém a jak se v něm projevují tak zvané daňové bonusy, které v právním řádu nejsou žádnou novinkou, muselo být známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak kraje a obce,“ uvedla. Ujistila také, že stát chce mimo jiné podpořit investice krajů, měst a obcí částkou zhruba deset miliard korun.
Po další hodině jednání, tedy po desáté večer, kdy ještě nebyla debata zdaleka u konce, navrhl předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura přerušení projednávání bodu do středečního rána, s tím však neuspěl. Následně ale požádal o dvouhodinovou přestávku, čímž by schůze přesáhla půlnoc (schváleno bylo pouze jednání po 19. a 21. hodině), tím pádem tedy předsedající schůze Vojtěch Filip (KSČM) mohl úterní jednání ukončit. Kdy bude diskuse o rozpočtovém určení daní pokračovat, není však jasné, protože ve středu by se měli poslanci věnovat jiným tématům. Program schůze ale mohou ráno ještě pozměnit.
Poslanci opět v plném počtu
Poslanci do programu dodatečně na návrh Víta Rakušana (STAN) zařadili také debatu o významu českých legionářů a na návrh Miloslava Janulíka (ANO) budou také diskutovat o článku tří českých ministrů zahraničí, který kritizoval izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu. Tentýž bod přitom při projednávání změn pořadu schůze nejprve zamítli – to když jej navrhovala Jana Černochová (ODS). Když ale došlo na Janulíkův návrh, podpořili jej.
Sněmovna už nejedná pouze v polovičním počtu poslanců, jako tomu bylo kvůli epidemii koronaviru až na výjimky v uplynulých dvou měsících. Otevřená je také galerie pro veřejnost, byť omezeně s nižší kapacitou.
