Obce dostanou víc peněz z DPH, sněmovna schválila návrh Senátu

Obce dostanou od roku 2017 vyšší podíl z vybrané daně z přidané hodnoty (DPH). Spolu s tím však přijdou o podíl na dani z příjmů od podnikatelů a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání. V novele zákona o rozpočtovém určení daní to schválila sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh ze Senátu. Podporu našel návrh i u ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Vláda původně navrhla zvýšit podíl z vybrané DPH pouze krajům, a to už od příštího roku. Půjde zhruba o 3,5 miliardy korun. Kraje nyní získávají z vybrané DPH 7,86 procenta, nově dostanou 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011, kdy zákon podíl krajů na daňových výnosech snížil.

Už při projednávání ve sněmovně navrhovali poslanci pravice zvýšit s podílem krajů i podíl obcí. Žádný z těchto návrhů ale neuspěl. Až Senát přijal pozměňovací návrh Radko Martínka (ČSSD) vypracovaný ve spolupráci s ministerstvem financí, který zvyšuje podíl obcí z 20,83 procenta na 21,4 procenta. Současně jim odebírá podíl 30 procent, který jim nyní připadá z daní živnostníků a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání.

Pravice kritizovala senátní návrh s tím, že není dostatečně projednaný a že obce ochudí o peníze.

Pro obce by to mělo znamenat od roku 2017 dodatečný celkový výnos asi dvě miliardy korun ročně na DPH. Na daních z příjmu podnikatelů zároveň přijdou asi o miliardu ročně. Tento podíl, nazývaný motivační složka, měl motivovat obce k vytváření příznivých podmínek pro podnikání.

Hašek: Daňové výnosy se vrací zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012

Změny přivítal šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Podle něj vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a parlament vrátili krajům daňové výnosy zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012. „Kalouskova reforma kraje na daňových výnosech nevratně připravila do letoška o cca 10 miliard korun, které s ohledem na splnění dohody o návratu krajského koeficientu rozpočtového určení daní u DPH nebudeme po vládě vyžadovat,“ uvedl Hašek. Vyšší daňové příjmy od roku 2016 chtějí využít především na investice krajů do nemocnic, sociální oblasti, škol či krajských silnic a na kofinancování čerpání fondů Evropské unie.

Pozměňovací návrh ve sněmovně stejně jako předtím v Senátu podpořil ministr Babiš. Poukazoval na to, že v roce 2014 si na peníze z daní od fyzických osob sáhlo jen 23 procent obcí. Podle Babiše šlo o problematický parametr a o nástroj, který je pro účely obcí naprosto nevhodný. Prohlásil, že 5446 obcí získá díky senátnímu návrhu celkem miliardu korun, naproti tomu 706 obcí prodělá celkem 96 milionů. Martínek řekl, že se vyměňuje daň nejistá za daň jistou.

Rozpočtové určení daní – pozměňovací návrh
Zdroj: ČT24

Kalousek: Bez podílu na daních podnikatelů nebude motivace vytvářet příznivé podmínky k podnikání

Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí se obávají, že pokud by se v budoucnu dařilo vybírat od podnikatelů víc na daních, přijdou obce o mnohem víc, než získávají nyní. „Varovně však zvedáme prst nad odebráním motivačních prvků u daní od fyzických osob. Je otázkou, zda to pro obce nebude znamenat nakonec větší minus,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který jinak přivítal vrácení daňových výnosů zpět obcím. 

Nahrávám video
Petr Gazdík (STAN): Máme rok na přípravu systémových změn
Zdroj: ČT24

Obavu z dopadu odebrání motivační složky vyslovila i poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). Vladislav Vilímec a Zbyněk Stanjura (oba ODS) uvedli, že to připraví například hlavní město Prahu o 690 milionů korun. Babiš řekl, že Praha na druhé straně dostane na DPH navíc 273 milionů korun.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že zrušením motivačního příspěvku skončí motivace vedení měst vytvářet prostředí příznivé pro podnikání a obce budou více závislé na státu. Označil to za další krok k etatizaci a oligarchizaci veřejné správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěPrezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...