Obce dostanou víc peněz z DPH, sněmovna schválila návrh Senátu

Obce dostanou od roku 2017 vyšší podíl z vybrané daně z přidané hodnoty (DPH). Spolu s tím však přijdou o podíl na dani z příjmů od podnikatelů a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání. V novele zákona o rozpočtovém určení daní to schválila sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh ze Senátu. Podporu našel návrh i u ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Vláda původně navrhla zvýšit podíl z vybrané DPH pouze krajům, a to už od příštího roku. Půjde zhruba o 3,5 miliardy korun. Kraje nyní získávají z vybrané DPH 7,86 procenta, nově dostanou 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011, kdy zákon podíl krajů na daňových výnosech snížil.

Už při projednávání ve sněmovně navrhovali poslanci pravice zvýšit s podílem krajů i podíl obcí. Žádný z těchto návrhů ale neuspěl. Až Senát přijal pozměňovací návrh Radko Martínka (ČSSD) vypracovaný ve spolupráci s ministerstvem financí, který zvyšuje podíl obcí z 20,83 procenta na 21,4 procenta. Současně jim odebírá podíl 30 procent, který jim nyní připadá z daní živnostníků a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání.

Pravice kritizovala senátní návrh s tím, že není dostatečně projednaný a že obce ochudí o peníze.

Pro obce by to mělo znamenat od roku 2017 dodatečný celkový výnos asi dvě miliardy korun ročně na DPH. Na daních z příjmu podnikatelů zároveň přijdou asi o miliardu ročně. Tento podíl, nazývaný motivační složka, měl motivovat obce k vytváření příznivých podmínek pro podnikání.

Hašek: Daňové výnosy se vrací zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012

Změny přivítal šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Podle něj vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a parlament vrátili krajům daňové výnosy zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012. „Kalouskova reforma kraje na daňových výnosech nevratně připravila do letoška o cca 10 miliard korun, které s ohledem na splnění dohody o návratu krajského koeficientu rozpočtového určení daní u DPH nebudeme po vládě vyžadovat,“ uvedl Hašek. Vyšší daňové příjmy od roku 2016 chtějí využít především na investice krajů do nemocnic, sociální oblasti, škol či krajských silnic a na kofinancování čerpání fondů Evropské unie.

Pozměňovací návrh ve sněmovně stejně jako předtím v Senátu podpořil ministr Babiš. Poukazoval na to, že v roce 2014 si na peníze z daní od fyzických osob sáhlo jen 23 procent obcí. Podle Babiše šlo o problematický parametr a o nástroj, který je pro účely obcí naprosto nevhodný. Prohlásil, že 5446 obcí získá díky senátnímu návrhu celkem miliardu korun, naproti tomu 706 obcí prodělá celkem 96 milionů. Martínek řekl, že se vyměňuje daň nejistá za daň jistou.

Rozpočtové určení daní – pozměňovací návrh
Zdroj: ČT24

Kalousek: Bez podílu na daních podnikatelů nebude motivace vytvářet příznivé podmínky k podnikání

Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí se obávají, že pokud by se v budoucnu dařilo vybírat od podnikatelů víc na daních, přijdou obce o mnohem víc, než získávají nyní. „Varovně však zvedáme prst nad odebráním motivačních prvků u daní od fyzických osob. Je otázkou, zda to pro obce nebude znamenat nakonec větší minus,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který jinak přivítal vrácení daňových výnosů zpět obcím. 

Nahrávám video

Obavu z dopadu odebrání motivační složky vyslovila i poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). Vladislav Vilímec a Zbyněk Stanjura (oba ODS) uvedli, že to připraví například hlavní město Prahu o 690 milionů korun. Babiš řekl, že Praha na druhé straně dostane na DPH navíc 273 milionů korun.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že zrušením motivačního příspěvku skončí motivace vedení měst vytvářet prostředí příznivé pro podnikání a obce budou více závislé na státu. Označil to za další krok k etatizaci a oligarchizaci veřejné správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.