Obce dostanou víc peněz z DPH, sněmovna schválila návrh Senátu

Obce dostanou od roku 2017 vyšší podíl z vybrané daně z přidané hodnoty (DPH). Spolu s tím však přijdou o podíl na dani z příjmů od podnikatelů a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání. V novele zákona o rozpočtovém určení daní to schválila sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh ze Senátu. Podporu našel návrh i u ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Vláda původně navrhla zvýšit podíl z vybrané DPH pouze krajům, a to už od příštího roku. Půjde zhruba o 3,5 miliardy korun. Kraje nyní získávají z vybrané DPH 7,86 procenta, nově dostanou 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011, kdy zákon podíl krajů na daňových výnosech snížil.

Už při projednávání ve sněmovně navrhovali poslanci pravice zvýšit s podílem krajů i podíl obcí. Žádný z těchto návrhů ale neuspěl. Až Senát přijal pozměňovací návrh Radko Martínka (ČSSD) vypracovaný ve spolupráci s ministerstvem financí, který zvyšuje podíl obcí z 20,83 procenta na 21,4 procenta. Současně jim odebírá podíl 30 procent, který jim nyní připadá z daní živnostníků a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání.

Pravice kritizovala senátní návrh s tím, že není dostatečně projednaný a že obce ochudí o peníze.

Pro obce by to mělo znamenat od roku 2017 dodatečný celkový výnos asi dvě miliardy korun ročně na DPH. Na daních z příjmu podnikatelů zároveň přijdou asi o miliardu ročně. Tento podíl, nazývaný motivační složka, měl motivovat obce k vytváření příznivých podmínek pro podnikání.

Hašek: Daňové výnosy se vrací zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012

Změny přivítal šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Podle něj vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a parlament vrátili krajům daňové výnosy zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012. „Kalouskova reforma kraje na daňových výnosech nevratně připravila do letoška o cca 10 miliard korun, které s ohledem na splnění dohody o návratu krajského koeficientu rozpočtového určení daní u DPH nebudeme po vládě vyžadovat,“ uvedl Hašek. Vyšší daňové příjmy od roku 2016 chtějí využít především na investice krajů do nemocnic, sociální oblasti, škol či krajských silnic a na kofinancování čerpání fondů Evropské unie.

Pozměňovací návrh ve sněmovně stejně jako předtím v Senátu podpořil ministr Babiš. Poukazoval na to, že v roce 2014 si na peníze z daní od fyzických osob sáhlo jen 23 procent obcí. Podle Babiše šlo o problematický parametr a o nástroj, který je pro účely obcí naprosto nevhodný. Prohlásil, že 5446 obcí získá díky senátnímu návrhu celkem miliardu korun, naproti tomu 706 obcí prodělá celkem 96 milionů. Martínek řekl, že se vyměňuje daň nejistá za daň jistou.

Rozpočtové určení daní – pozměňovací návrh
Zdroj: ČT24

Kalousek: Bez podílu na daních podnikatelů nebude motivace vytvářet příznivé podmínky k podnikání

Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí se obávají, že pokud by se v budoucnu dařilo vybírat od podnikatelů víc na daních, přijdou obce o mnohem víc, než získávají nyní. „Varovně však zvedáme prst nad odebráním motivačních prvků u daní od fyzických osob. Je otázkou, zda to pro obce nebude znamenat nakonec větší minus,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který jinak přivítal vrácení daňových výnosů zpět obcím. 

Nahrávám video

Obavu z dopadu odebrání motivační složky vyslovila i poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). Vladislav Vilímec a Zbyněk Stanjura (oba ODS) uvedli, že to připraví například hlavní město Prahu o 690 milionů korun. Babiš řekl, že Praha na druhé straně dostane na DPH navíc 273 milionů korun.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že zrušením motivačního příspěvku skončí motivace vedení měst vytvářet prostředí příznivé pro podnikání a obce budou více závislé na státu. Označil to za další krok k etatizaci a oligarchizaci veřejné správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 15 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 23 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled