Reportéři ČT: Úředníci pracují s informačním systémem, ve kterém je Babiš označen za jednoho z konečných vlastníků Agrofertu

Nahrávám video

Evropská komise bude rozhodovat o auditu, který vypracovali kontroloři o údajném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Audit střet zájmů nalezl v poměrně značném rozsahu. To by mohlo mít dopad i na veřejné rozpočty. Čeští úředníci a ministři ovšem říkají, že střet zájmů nevidí, protože Andrej Babiš vložil Agrofert do svěřenského fondu a není tak koncovým vlastníkem. Reportérům ČT se podařilo zjistit, že pracují s informačním systémem, ve kterém je premiér označen přímo za jednoho z konečných vlastníků firmy. Více v reportáži Jany Neumannové.

Odpověď na otázku, kdo je vlastník Agrofertu, hledají české i evropské instituce již tři roky. Konečný verdikt z Bruselu by měl přijít v nejbližších týdnech či měsících. Auditoři Evropské unie ale již sepsali návrh auditní zprávy, ve kterém říkají, že Andrej Babiš ve střetu zájmů je a firma Agrofert nemá pobírat dotace.

U nás tento problém řešil úřad v Černošicích, který řekl, že Andrej Babiš ve střetu zájmů je. Středočeský kraj vedený hejtmankou za ANO Jaroslavu Pokornou Jermanovou ale toto rozhodnutí zvrátil.

Rozhodnout měl státní zástupce Pavel Zeman. Napsal sice, že premiér je ve střetu zájmů, žalobu proti rozhodnutí Středočeského kraje ale nepodal. Není to totiž podle něj ve veřejném zájmu.

Premiér Andrej Babiš říká, že vše vyřešil tím, že firmu vložil do svěřenského fondu. Úředníci ale disponují informací o tom, že skutečným vlastníkem Agrofertu je i Andrej Babiš. Tuto informaci jim poskytuje systém Cribis, který používají. Stát za jeho služby dokonce platí. Přesto české úřady firmám Agrofertu přidělují miliardové dotace a schvalují stamilionové zakázky.

Agrofert ve svěřenském fondu

Podle Agrofertu je skutečným vlastníkem firmy svěřenský správce, dlouholetý zaměstnanec Andreje Babiše Zbyněk Průša. „On jmenuje správce, který formálně s tím majetkem nakládá, naše úprava nebrání původnímu vlastníkovi prostřednictvím toho správce s tím majetkem nakládat, můžou ho kdykoliv odvolat, nikdo mu nebrání v tom, aby mu ukládal pokyny a vlastně ho řídil,“ komentuje Luboš Tichý z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

  • vystudoval chemii
  • skoro celý profesní život pracoval v chemičce Deza, která spadá do koncernu Agrofert
  • předsedou představenstva Agrofertu od roku 2014
  • svěřenským správcem od roku 2017

„Podle mě pan Průša je a vždycky byl podřízený pana Babiše, jak když dělal v holdingu, kde dělá pořád ve firmách, tak dnes v tom svěřenském fondu, kde dělá formálně správce,“ říká senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty a SEN 21).

„Celý projekt Agrofertu jsem já vymyslel, určitě beze mě by neexistoval,“ říkal Andrej Babiš už před třemi lety. Podle systému Cribis je premiér skutečným vlastníkem Agrofertu. Babiš je v systému uveden jako jeden z uživatelů konečných výhod Agrofertu, což je slovenské pojmenování pro skutečného vlastníka firmy.

„Právě v Cribisu se dozvíme, že skutečným majitelem nebo respektive jedním ze skutečných majitelů je v případě Agrofertu Andrej Babiš,“ říká analytik  Transparency International Milan Eibl. Dostat se k informaci je velmi jednoduché, stačí do vyhledávače systému Cribis zadat jméno firmy Agrofert.

„Tahle informace musí mít vždy svůj zdroj a v případě Cribisu se odvolávají na registr partnerů veřejného sektoru na Slovensku, tak došli k tomu, že musí být pět skutečných majitelů, včetně pana Babiše,“ komentuje Eibl.

S touto informací pracují úředníci, kteří zadávají veřejné zakázky či přidělují dotace. Mluvčí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ani Státního zemědělského intervenčního fondu ale konkrétní nebyly.

„On ten střet zájmů jak je velký, tak jakýkoliv názor jakéhokoli úředníka v tuto chvíli je pro mě irelevantní, protože je opět ve střetu zájmů. Takže to kolečko se pořád dokola uzavírá, jak já můžu věřit úředníkovi, který je podřízený v konečné fázi premiérovi České republiky,“ myslí si senátor Wagenknecht.

Benešová: Je to zástupný problém

Kdo je skutečným vlastníkem Agrofertu a tudíž i příjemcem výhod z dotací, nezajímá ani ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Je to podle ní zástupný problém. Evropské dotace zaštiťuje ministerstvo pro místní rozvoj, komunikuje s Bruselem a řeší probíhající evropský audit, který má o údajném střetu zájmů českého premiéra již brzo rozhodnout.

Před dvěma lety podle vyjádření ministryně Kláry Dostálové (za ANO) ministerstvo pro místní rozvoj Babišův údajný střet zájmů vyvrátilo. I jeho úředníci ale využívají systém Cribis, tedy i oni mají ve svých počítačích informaci o tom, že Andrej Babiš je skutečný vlastník Agrofertu. Redakci Reportérů ČT zajímalo, jak s ní nakládají a jestli ji zohlednili v odpovědi na audit, kterou zaslalo Evropské komisi.

Nahrávám video

Rozhovor ministryně Dostálová i po několika urgencích nakonec odmítla, odpověděla pouze SMS zprávou. „Národní orgán pro koordinaci, který koordinoval vypracování odpovědi za ČR Evropské komisi, tento systém nepoužívá. Evropská komise doporučuje používat k uvedeným účelům systém Arachne, který je využíván i ze strany řídicích orgánů,“ uvedla ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled