Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na zvýšení rodičovského příspěvku. Od příštího roku by mohl narůst o 80 tisíc korun. Celkem by takzvaná „rodičovská“ činila 300 tisíc korun. Shodli se na tom zákonodárci napříč politickým spektrem. Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.
Zvýšení rodičovské měla sněmovna na programu už v úterý. Ještě předtím ale přišel na řadu daňový balíček, kvůli kterému opozice jednání zablokovala. Proto se obě témata přesunula na středeční jednání. Rodičovský příspěvek by se měl podle návrhu od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun na 300 tisíc. V případě vícerčat se příspěvek zvýší podle novely ze současných 330 tisíc na 450 tisíc korun.
Polepšit by si měly rodiny s novorozenci i rodiny s dítětem do čtyř let, které ještě rodičovskou nevyčerpaly. Přesná částka bude podle dřívějších informací záviset na předchozím příjmu a na věku dítěte: konkrétně na počtu měsíců, které zbývají do jeho čtvrtých narozenin.
ANO a ČSSD se dlouho nedokázaly dohodnout, koho se má navýšení týkat. Původní požadavek sociální demokracie, aby rodičovská vzrostla všem, kdo na ni mají nárok, zpochybňovalo ANO s argumentem, že na takové navýšení nebudou peníze, protože zároveň mají vzrůst i penze o 900 korun měsíčně.
Alternativa, že by vyšší rodičovskou dostaly pouze ty rodiny, jejichž dítě se narodí 1. ledna 2020 a později, ale vzbudila širokou kritiku. Výsledkem sporů je právě návrh na navýšení těm, kdo příspěvek ještě pobírají, s tím, že část rodin nedostane celou částku – podle toho, jak velkou část příspěvku již vyčerpaly.
Poslanci avizovali pozměňovací návrhy
Mnozí poslanci výslednou podobu zkritizovali. Hned několik opozičních klubů – ODS, SPD a KDU-ČSL – bude chtít prosadit vyšší rodičovskou pro všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Lidovecká poslankyně Pavla Golasowská označila vládní variantu za diskriminační pro desítky tisíc rodin. „Trestá rodiče, kteří vyčerpali příspěvek dříve a vrátili se na trh práce,“ řekla. Podle Jana Bauera (ODS) jde zhruba o 20 procent z celkového počtu příjemců.
Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová oponovala, že by se jednalo o jednorázovou sociální dávku. Rodičovský příspěvek je náhrada za ušlou mzdu v době, kdy se rodič stará doma o dítě, podotkla.
Maláčová: Jde o kompromis
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připustila, že vyšší rodičovská pro všechny rodiny s dětmi do čtyř let by byla nejspravedlivější. „Nicméně z rozpočtových a časových důvodů došlo na úrovni vlády ke kompromisu,“ uvedla. Příspěvek podle Maláčové pobírá kolem 280 tisíc rodin, vládním návrhem si přilepší zhruba čtyři pětiny z nich.
Maláčová také připomněla, že za 12 let se příspěvek „nepohnul ani o korunu“. U nejčastějšího, tříletého čerpání příspěvku bude v případě schválení předlohy podle ní činit měsíční částka asi 9700 korun místo nynějších zhruba 7000 korun.
Zákonodárci během diskuse v Poslanecké sněmovně avizovali i další pozměňovací návrhy. Piráti se podle Olgy Richterové budou snažit prosadit pravidelnou valorizaci příspěvku na podobných principech, jako jsou u důchodů. „Reálná hodnota pevných částek se každým rokem snižuje,“ argumentovala. Poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zase bude chtít, aby mohl příspěvek pobírat i prarodič, jenž se o dítě stará.
Novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání – a nepřijít přitom o rodičovskou – by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.
Rodičovský příspěvek pobíralo letos v březnu přes 277 tisíc příjemců. Většina z nich dostávala měsíčně 6000 až 7600 korun, čerpají tedy dávku tak, že jim vydrží zhruba na tři roky. Rodiny mohou dostávat i více, pak jim vydrží jen jeden nebo dva roky. Nejdéle lze rodičovskou pobírat čtyři roky, potom je ale měsíční příspěvek naopak ještě nižší. Čtyřletou rodičovskou má zhruba čtvrtina příjemců.
Prošlo zvýšení důchodů i daní
Poslanci jednali ve středu již od rána, stihli schválit zvýšení důchodů o 900 korun měsíčně a také schválili novelu insolvenčního zákona, lidé s dluhy z dětství tak mají dostat šanci na oddlužení ve zvýhodněném režimu.
V poledne pak poslanci v tajné volbě vybírali členy Rady ČTK a zástupce ombudsmanky. Nikoho nezvolili. Senátu poslanci nabídli kandidáty do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) – exministra vnitra za ČSSD Františka Bublana a historika Eduarda Stehlíka, který již v instituci působil. Navrhlo jej hnutí ANO.
Následně poslanci v prvním čtení odhlasovali vládní daňový balíček. Ten by zvýšil spotřební daně z lihu, cigaret a dalších tabákových výrobků či z hazardu. Zavádí také změny ve zdanění technických rezerv pojišťoven, což ostře zkritizovala opozice. Balíček také zvyšuje na dvojnásobek poplatek za vklad do katastru nemovitostí.
