Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně, sněmovna schválila novelu, jež zavede příspěvek kolem dvou set korun nad zákonnou valorizaci. Poslanci také schválili novelu insolvenčního zákona, lidé s dluhy z dětství tak mají dostat šanci na oddlužení ve zvýhodněném režimu. Během polední přestávky poslanci vybírali nové členy Rady ČTK, avšak bezúspěšně. Zvolit se nepodařilo ani nového zástupce ombudsmanky.
Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad zákonnou valorizaci. Půjde asi o dvě stě korun. Poslanecké pozměňovací návrhy, které se týkaly dalšího zvýšení nejnižších penzí nebo důchodů matek, dolní komora odmítla. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měla průměrná penze zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta.
Přesná výše příspěvku bude známa koncem léta, ministerstvo práce ji nyní odhaduje na 180 až 200 korun. Částka by se podle novely připočítala k procentní výměře každého důchodu. Neklesne tedy zásluhovost penzí. Pevný díl důchodu je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. Příspěvek zatíží příští rok státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun.
Lidé s dluhy z dětství mají dostat šanci na mírnější oddlužení
Lidé s dluhy z dětství zřejmě dostanou šanci na oddlužení ve zvýhodněném režimu, který se nyní vztahuje jen na seniory a postižené. Peněžitých závazků by se mohli zbavit za tři roky, pokud budou plnit podmínky oddlužení. Předpokládá to poslanecká novela insolvenčního zákona, kterou sněmovna zrychleně schválila hlasy všech svých přítomných členů. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.
Novela skupiny poslanců všech devíti sněmovních stran v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD) v podstatě navazuje na novelu, podle níž by dluhy dětí do 15 let přecházely na rodiče nebo na lidi, kteří je mají v péči. Vláda s navrhovanou změnou občanského zákoníku souhlasila navzdory zápornému postoji ministerstva školství i spravedlnosti. Sněmovna ji už podpořila v úvodním kole, nyní je ve výboru.
Schválená předloha předpokládá zvýhodněný režim oddlužení pro lidi, pokud aspoň dvě třetiny jejich dluhů vznikly předtím, než dovršili 18 let věku. K těmto závazkům by se připočítávalo příslušenství těchto dluhů, které přirostlo později, a také nové dluhy těchto lidí, které vznikly do 21 let věku, pokud peníze použili na splácení starších závazků.
Kabinet novelu podpořil, ale s připomínkami. Poukázal například na problémy s dokládáním zákonné podmínky u závazků vzniklých do 21 let věku dlužníka a také na to, že předloha by se vztahovala jen na lidi, kteří dluh restrukturalizovali do tří let po dosažení dospělosti jen jednou. Vládní legislativci se také pozastavili nad navrhovanou zpětnou platností návrhu. Vláda doporučovala nedostatky odstranit.
Návrhy reagují na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.
Sněmovna schválila 800 milionů České poště na úhradu ztrát
Sněmovna schválila také novelu poštovního zákona. Česká pošta by tak měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Z uvedené částky má pošta dostat 500 milionů ještě letos a zbylých 300 milionů v příštím roce. Pošta podle dřívějšího vyjádření svého generálního ředitele Romana Knapa dostane pouze ty peníze, které si zaslouží za služby, jež pro stát odvádí.
„Je to velmi dobrá zpráva pro Českou poštu, že stát bude konečně České poště hradit náklady, které jí ukládá poštovní licence a dosud nebyly plně hrazeny,“ komentoval schválení návrhu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Umožní to podle něj také spustit dlouhodobě plánované změny v tomto státním podniku.
Evropská komise už uvedenou částku schválila, je podle ní v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise už dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun a pošta je už dostala.
Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila tak, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.
Rada ČTK po kontroverzi kvůli Semínovi zůstává děravá
Sněmovna ve středu po poledni také volila. Ve druhém kole druhé volby se nepodařilo vybrat zástupce veřejné ochránkyně práv. Stejně jako v minulé volbě kandidovali děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká a dosavadní zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, ale žádný z nich nezískal dostatečný počet hlasů. Uskuteční se tedy ještě další volba. Pro Křečka hlasovalo 38 poslanců, pro Seluckou 61.
Stanislav Křeček nicméně podle dřívějších informací mluvčí ombudsmanky ve funkci zůstane, dokud nesloží slib nový zástupce.
Poslanci ve druhém kole vybírali také dva členy Rady České tiskové kanceláře. V prvním byl nejblíže zvolení kandidát SPD, činovník Akce D.O.S.T. Michal Semín. Předseda ČSSD Jan Hamáček poté řekl, že pokud bude opravdu zvolen, a to i díky hlasům ANO, nemá smysl pokračovat v koalici. Předseda ANO Andrej Babiš pak na své poslance apeloval, aby v tajné volbě Semína nevolili.
Výsledkem druhého kola byl naprostý neúspěch – nepodařilo se obsadit ani jedno volné křeslo v radě. Nejvíce hlasů ve druhém kole (82) získal kandidát ANO David Soukup, ale nebylo to dost ke zvolení do rady. O sedm hlasů méně dostal vysokoškolský pedagog Josef Šlerka. Semín tentokrát obdržel 39 hlasů. Protože ke vstupu do rady byla potřeba podpora alespoň od 91 poslanců, bude třeba vypsat zcela novou volbu.
Poslanci se pokusili obsadit rady i dalších institucí nebo do nich nové členy nominovat. Do Rady ÚSTR, kde má konečné slovo ještě Senát, navrhli historika Eduarda Stehlíka a chartistu a někdejšího ministra vnitra Františka Bublana. Ze tří členů rady kinematografického fondu se podařilo vybrat pouze dva – Terezu Dvořákovou a Ondřeje Zacha. Zbylého by mělo určit druhé kolo.
Odpoledne pak mají poslanci na programu pokračování úterní přerušené debaty o daňovém balíčku a zvýšení rodičovské. Růst některých daní ostře kritizovala opozice, sněmovna se tak první den nedostala ani k hlasování. Téma rodičovské tak poslanci ani nenakousli. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přitom již dříve vyjádřila obavu, že by se při zpoždění schvalování ve sněmovně nemuselo zvýšení příspěvku k přelomu roku vůbec stihnout.
