Pošta počítá se zrušením čtvrtiny pracovních míst a do dvou let chce být opět v zisku

Česká pošta chce v rámci restrukturalizačního plánu během nadcházejících šesti let zrušit sedm tisíc pracovních míst ze stávajících zhruba třiceti tisíc pracovníků. Nahradí je technologie. Do roku 2021 se chce opět vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Restrukturalizace má vyjít na 7,5 miliardy korun, částečně ji chce financovat prodejem nemovitostí. Podnik mimo jiné zvažuje prodej svého paláce v pražské Jindřišské ulici, kde vedle managementu sídlí také hlavní pošta. Odboráři propouštění odmítají.

Restrukturalizace má podle generálního ředitele pošty Romana Knapa přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Pošta uzavřela minulý rok s provozní ztrátou přesahující miliardu korun. Podle Knapa je podnik v provozní ztrátě už čtyři roky, za loňský rok to bylo ale poprvé, kdy byla otevřeně přiznaná a nebyla dorovnána do kladné nuly prodejem majetku. „Pošta je již dlouhodobě ve ztrátě. Pokud bychom nepřikročili k systémovým změnám ve struktuře České pošty, do několika let by Česká pošta přestala existovat,“ řekl Knap.

„Pokud bychom nedělali nic, při současných trendech by Česká pošta dosáhla v roce 2022 ztráty přes pět miliard korun,“ dodal finanční ředitel České pošty Roman Schanner.

Pošta se rozdělí na tři jednotky

Základem restrukturalizace je rozdělení společnosti na tři obchodní jednotky pod hlavičkou skupiny České pošty. Vznikne Divize Státní poštovní služby, Divize Logistické služby a Divize Finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za své hospodářské výsledky. Zároveň rozdělení podle Knapa jasně ukáže služby a produkty, které jsou pro Českou poštu ziskové a kterých je lepší se zbavit.

Pro zaměstnance podnik počítá s lepším mzdovým ohodnocením, které bude odpovídat požadavkům na vyšší kvalifikaci. Snižování počtu míst se uskuteční přirozeným způsobem tak, že nebude obsazovat pozice za ty, kteří přirozeně z pošty každý rok odejdou a musela by za ně jinak hledat náhradu. Celkové mzdové náklady by měly přes očekávaný růst mezd zůstat okolo 13 miliard korun.

Největší odborová organizace na poště, Podnikový koordinační odborový výbor s 9000 členy, podle předsedkyně Jindřišky Budweiserové masivní propouštění zaměstnanců odmítá.

„Špatná ekonomická situace podniku je zaviněna především tím, že stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby, které musí Česká pošta zajišťovat. Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti, které vzhledem k rozsahu a vysokým nákladům jsou velkou ekonomickou zátěží. Náklady ročně přesahují dvě miliardy korun, ale stát přispívá maximálně čtvrtinou. Česká pošta tak tyto ekonomicky nevýhodné služby hradí z velké části sama,“ sdělila. Dodala, že snížení počtu pracovních míst zhorší kvalitu poštovních služeb.

Budeme znovu jednat s vládou i se zaměstnavatelem, aby byla zachována kvalitní pracovní místa a kvalitní poštovní služby pro občany. Připravované organizační změny musí být dobře promyšleny s ohledem na zaměstnance a zákazníky, není možné brát ekonomické kritérium jako jediné.
Jindřiška Budweiserová
předsedkyně Podnikového výboru zaměstnanců České pošty

Pošta podle Knapa nicméně dál počítá s kompenzací za služby poskytované státu. Ta by měla být v nové výši 1,5 miliardy korun ročně místo stávajících 500 milionů, a to minimálně do roku 2022.

Podnik zároveň zachová 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí, využila možností moderních technologií a byla efektivnější z pohledu nákladů. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne možnost samoobslužnosti. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Část listovních doručovatelů přejde do balíkové doručovací sítě. Zatímco počet listovních zásilek klesá každý rok zhruba o desetinu, balíkový trh roste tempem 12 až 14 procent ročně díky rozvoji e-shopů. „Česká pošta musí obchodně tohoto trendu využít. Cílem je navýšení tržního podílu v oblasti balíků na 40 procent a dosažení hranice 60 milionů přepravených balíků v roce 2022,“ doplnil ředitel logistiky Petr Cinkl.

Podnik bude i nadále občanům nabízet finanční služby, protože v řadě míst České republiky je poštovní pobočka jedinou možností, kde si peněžní záležitosti vyřídit. V digitalizaci služeb plánuje představit služby typu eSIPO, ePoukázka, nebo eKolek. V doplňkovém prodeji najede na multikanálový koncept otevřený pro klíčové maloobchodní hráče na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 17 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
včeraAktualizovánovčera v 12:56

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
včera v 11:44

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
včera v 07:01

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.