Česká pošta chce v rámci restrukturalizačního plánu během nadcházejících šesti let zrušit sedm tisíc pracovních míst ze stávajících zhruba třiceti tisíc pracovníků. Nahradí je technologie. Do roku 2021 se chce opět vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Restrukturalizace má vyjít na 7,5 miliardy korun, částečně ji chce financovat prodejem nemovitostí. Podnik mimo jiné zvažuje prodej svého paláce v pražské Jindřišské ulici, kde vedle managementu sídlí také hlavní pošta. Odboráři propouštění odmítají.
Pošta počítá se zrušením čtvrtiny pracovních míst a do dvou let chce být opět v zisku
Restrukturalizace má podle generálního ředitele pošty Romana Knapa přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.
Pošta uzavřela minulý rok s provozní ztrátou přesahující miliardu korun. Podle Knapa je podnik v provozní ztrátě už čtyři roky, za loňský rok to bylo ale poprvé, kdy byla otevřeně přiznaná a nebyla dorovnána do kladné nuly prodejem majetku. „Pošta je již dlouhodobě ve ztrátě. Pokud bychom nepřikročili k systémovým změnám ve struktuře České pošty, do několika let by Česká pošta přestala existovat,“ řekl Knap.
„Pokud bychom nedělali nic, při současných trendech by Česká pošta dosáhla v roce 2022 ztráty přes pět miliard korun,“ dodal finanční ředitel České pošty Roman Schanner.
Pošta se rozdělí na tři jednotky
Základem restrukturalizace je rozdělení společnosti na tři obchodní jednotky pod hlavičkou skupiny České pošty. Vznikne Divize Státní poštovní služby, Divize Logistické služby a Divize Finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za své hospodářské výsledky. Zároveň rozdělení podle Knapa jasně ukáže služby a produkty, které jsou pro Českou poštu ziskové a kterých je lepší se zbavit.
Pro zaměstnance podnik počítá s lepším mzdovým ohodnocením, které bude odpovídat požadavkům na vyšší kvalifikaci. Snižování počtu míst se uskuteční přirozeným způsobem tak, že nebude obsazovat pozice za ty, kteří přirozeně z pošty každý rok odejdou a musela by za ně jinak hledat náhradu. Celkové mzdové náklady by měly přes očekávaný růst mezd zůstat okolo 13 miliard korun.
Největší odborová organizace na poště, Podnikový koordinační odborový výbor s 9000 členy, podle předsedkyně Jindřišky Budweiserové masivní propouštění zaměstnanců odmítá.
„Špatná ekonomická situace podniku je zaviněna především tím, že stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby, které musí Česká pošta zajišťovat. Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti, které vzhledem k rozsahu a vysokým nákladům jsou velkou ekonomickou zátěží. Náklady ročně přesahují dvě miliardy korun, ale stát přispívá maximálně čtvrtinou. Česká pošta tak tyto ekonomicky nevýhodné služby hradí z velké části sama,“ sdělila. Dodala, že snížení počtu pracovních míst zhorší kvalitu poštovních služeb.
Budeme znovu jednat s vládou i se zaměstnavatelem, aby byla zachována kvalitní pracovní místa a kvalitní poštovní služby pro občany. Připravované organizační změny musí být dobře promyšleny s ohledem na zaměstnance a zákazníky, není možné brát ekonomické kritérium jako jediné.
Pošta podle Knapa nicméně dál počítá s kompenzací za služby poskytované státu. Ta by měla být v nové výši 1,5 miliardy korun ročně místo stávajících 500 milionů, a to minimálně do roku 2022.
Podnik zároveň zachová 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí, využila možností moderních technologií a byla efektivnější z pohledu nákladů. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne možnost samoobslužnosti. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.
Část listovních doručovatelů přejde do balíkové doručovací sítě. Zatímco počet listovních zásilek klesá každý rok zhruba o desetinu, balíkový trh roste tempem 12 až 14 procent ročně díky rozvoji e-shopů. „Česká pošta musí obchodně tohoto trendu využít. Cílem je navýšení tržního podílu v oblasti balíků na 40 procent a dosažení hranice 60 milionů přepravených balíků v roce 2022,“ doplnil ředitel logistiky Petr Cinkl.
Podnik bude i nadále občanům nabízet finanční služby, protože v řadě míst České republiky je poštovní pobočka jedinou možností, kde si peněžní záležitosti vyřídit. V digitalizaci služeb plánuje představit služby typu eSIPO, ePoukázka, nebo eKolek. V doplňkovém prodeji najede na multikanálový koncept otevřený pro klíčové maloobchodní hráče na trhu.
