Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).

Za bývalé vlády SPOLU a STAN mohla přímá dotace činit až čtyřicet procent při splnění konkrétních požadavků a celkově v kombinaci se zvýhodněným úvěrem mohla podpora pokrýt až devadesát procent investice.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) zopakovala, že na výstavbu dostupného bydlení bude vyčleněno dalších téměř šest miliard korun. Peníze pochází z evropských fondů, z národního rozpočtu budou následně peníze vyčleněny na dofinancování projektů a poradenství. Výzvy by mohly být vypsány koncem letošního roku a začátkem příštího roku by mohl začít příjem žádostí.

Stát zároveň dal 2,2 miliardy korun, které získal díky některým emisním povolenkám, na doplacení původně vyčleněné částky programu dostupného bydlení. Stát dříve vyčlenil sedm miliard korun a z těchto peněz se podle Mrázové staví nebo bude stavět zhruba 2300 bytů. Zájem byl ale vyšší a o podporu se přihlásily projekty za osmnáct miliard korun.

Příjem žádostí byl pozastaven

Příjem žádostí byl proto v minulém roce pozastaven. „Visí nám tedy v území zhruba 123 projektů za 10,3 miliardy korun, které jsou připravené včetně stavebního povolení, z čehož více než polovina by měla být realizována českými obcemi,“ uvedla Mrázová.

Náměstek na MMR Filip Endal uvedl, že se úřad snažil nastavit podmínky co nejvíce podobné původní podobě nastavené bývalou vládou. Zcela to ale nebylo možné, protože nově vyčleněných šest miliard pochází z různých programů, které mají rozdílné podmínky pro čerpání. Bylo tedy nutné se jim přizpůsobit a nové podmínky nastavit více individuálně.

Největší podporu budou moci získat kraje, které byly dříve závislé na těžbě uhlí, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Projekty v těchto regionech budou moci získat přímou dotaci až do třiceti procent, zatímco v ostatních krajích to bude 25 procent a v Praze patnáct procent. Zvýhodněný úvěr bude mít splatnost až 40 let se sazbou aktuálně okolo procenta za rok. Záležet ale bude na sazbě Evropské komise pro Českou republiku.

Peníze z evropských zdrojů

Nově vyčleněných šest miliard podle náměstkyně ministryně Olgy Nebeské pochází z evropských zdrojů, které Česko chce stihnout dočerpat. MMR tedy rozhodlo o jejich přesunu z jiných agend. Peníze pochází například z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) či programu Spravedlivé transformace. Z IROP na dostupné bydlení bude přesměrováno zhruba 2,9 miliardy korun a ze Spravedlivé transformace tři miliardy.

Program Spravedlivá transformace si dává za cíl rozvíjet regiony, kde se dříve těžilo uhlí. Peníze vyčleněné na dostupné bydlení z tohoto programu budou směřovat pouze do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Podle Nebeské bude suma rozdělena mezi kraje podle jejich schopností a možností o dotace žádat. Moravskoslezský kraj má potenciál získat na výstavbu 1,7 miliardy korun, Ústecký miliardu a Karlovarský zhruba 200 milionů. Praha by mohla získat z nově vyčleněných peněz 1,13 miliardy korun a zbývající část, tedy necelé dvě miliardy korun, by mohly směřovat do zbytku republiky.

Zájem o výstavbu dostupného bydlení ale podle dat SFPI výrazně převyšuje současné částky, které jsou na vznik bytů vynaloženy. Regionální poradenská centra podle ředitele SFPI Daniela Ryšávky evidují připravované projekty v režimu dostupného nájemného bydlení za 56 miliard korun. Z toho by mohlo vzniknout 950 projektů s až 16 750 byty. Průměrná stavba by měla asi devatenáct bytů.

Momentálně jsou také připravené projekty se stavebním povolením do roku 2026 za čtyřicet miliard korun, což by podle Ryšávky představovalo 11 700 bytů, které by se mohly okamžitě začít stavět či rekonstruovat. Po roce 2026 povolení těmto stavbám ze zákona propadnou a bylo by nutné je obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Poslanci schválili novelu stavebního zákona

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve FN Olomouc implantovali některé defibrilátory bez splnění všech kritérií

Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) byly podle předběžného stanoviska odborné komise v roce 2024 některým pacientům implantovány defibrilátory ICD, aniž byla zcela splněna všechna indikační kritéria. Vedení nemocnice považuje zjištění komise za závažná, její stanovisko předalo policii a spolupracuje s vyšetřovateli, kteří implantace ICD ve FNOL prověřují kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ODS vyzvala kandidáta na starostu Prahy 1 k odstoupení kvůli majetku, ten to odmítl

Vedení ODS vyzvalo stranického kandidáta na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka, aby z kandidátky odstoupil. Důvodem je to, že vedení strany ani veřejnosti nevysvětlil své majetkové poměry, informovala strana. Na Dvořákovy majetkové poměry upozornily Seznam Zprávy – dle nich chce vedení ODS vysvětlit, jak jeho otec přišel k majetku v hodnotě 230 milionů korun, který Dvořák zdědil. Dvořák výzvu označil za nešťastnou. Odmítl, že by své majetkové poměry nevysvětlil.
před 8 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Armáda převzala poslední z 42 tanků Leopard 2 A4

Armáda v pátek na základně v Přáslavicích na Olomoucku převzala poslední ze 42 tanků Leopard 2 A4. V letech 2028 až 2030 pořídí dalších 44 tanků Leopard 2 A8, což je nejnovější verze. Německé tanky Leopard nahradily ve výzbroji české armády letité stroje sovětské výroby T-72, o jejichž vyřazení z armádního arzenálu rozhodne vláda. V chystaném materiálu pro kabinet bude i návrh, jak má stát s tanky T-72 naložit, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za hlášeným silným zemětřesením u Rokycan byla těžba v lomu

Čeští geologové vysvětlili, proč ve čtvrtek večer hlásily evropské seismologické služby zatím nejsilnější zemětřesení v dějinách Česka – aniž by se ale země otřásala. Přístroje chybně vyhodnotily odpal v lomu.
před 10 hhodinami

Významná část Česka je ohrožena požárem. Takto vědci hrozbu počítají

Většina mapy požárního rizika je v Česku rudá, druhá nejčastější barva je na ní fialová, což je dokonce nejvyšší míra rizika. Neznamená to nutně, že všude bude hořet, ale to, že podmínky budou pro vzplanutí a hlavně šíření ohně ideální. Jak vědci tuto hrozbu předpovídají?
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.