Počet obyvatel Česka se v letošním prvním pololetí zvýšil o 5200 na 10,699 milionu lidí, proti předchozím rokům tak bylo tempo růstu výrazně nižší, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Na přírůstku se kladně podepsala migrace, v meziročním srovnání byl ale přírůstek zahraniční migrace o více než polovinu nižší. Více lidí zároveň zemřelo, než se narodilo.
Počet obyvatel Česka se v pololetí přiblížil k 10,7 milionu, tempo růstu ale výrazně zpomalilo
V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku se zvýšil o pět tisíc, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 šlo tak o přírůstek zhruba čtvrtinový.
Jarní opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila také v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Na březen podle statistiků dokonce připadlo historické minimum, bylo uzavřeno nejméně sňatků za měsíc za více než 100 let.
Do manželství v prvním pololetí vstoupilo 13 400 snoubeneckých párů, o rok dříve, kdy zemi netrápil koronavirus, bylo svateb o 9600 více. Uzavřených sňatků bylo méně ve všech měsících prvního pololetí s výjimkou února. Nejvýrazněji, o čtyři pětiny na 740, jich meziročně ubylo v dubnu. V březnu úřady oddaly 631 párů.
Současně se lidé i méně rozváděli. Rozvodů, které do konce června nabyly právní moci, bylo 10 200, o rok dříve jich bylo o 2300 více. Důvodem nižšího počtu rozvodů zřejmě bylo omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, protože největší meziroční úbytek rozvodů byl v dubnu, následoval květen a březen, doplnili statistici.
Vývoj počtu obyvatel ČR v 1. pololetí 2020
Od ledna do konce června zemřelo 56 900 lidí, o 245 méně než v loňském prvním pololetí. Na svět přišlo v prvních šesti měsících letošního roku 53 800 dětí, meziročně o téměř 1900 méně.
Ubylo i lidí, kteří se ze zahraničí přistěhovali do Česka. Jejich počet se meziročně snížil o 5700 na 26 400. Nejvýraznější úbytek počtu přistěhovalých statistici zaznamenali ve druhém čtvrtletí, zejména v dubnu. Naopak více lidí odešlo do zahraničí, v prvním pololetí jich meziročně přibylo o 7000 na 18 100.
„Saldo zahraničního stěhování dosáhlo v prvním pololetí 8300, což představovalo meziroční pokles o 60 procent, respektive bylo o 12 700 nižší,“ uvedli statistici a doplnili, že největší převaha v počtu vystěhovalých nad přistěhovalými byla u občanů Velké Británie, Polska a Německa.
Obyvatel Prahy díky přistěhovalým i dětem přibylo na 1,327 milionu
Přímo v hlavním městě, které je po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem v Česku, se počet obyvatel za letošní první pololetí zvýšil o 2711, Praha jich ke konci června měla téměř 1,327 milionu. Dvě třetiny nových obyvatel se přistěhovaly, zbytek přírůstku obstaraly narozené děti.
Pololetní přírůstek počtu obyvatel v Praze je méně než poloviční proti minulému roku. Počet narozených a zemřelých se výrazně nezměnil, proti loňsku ale zhruba o tři tisíce lidí ubylo přistěhovalých a zároveň se zvýšil počet lidí, kteří z metropole odešli.
Do Prahy se od začátku roku do konce června přistěhovalo 18 286 lidí, z metropole naopak odešlo 16 440 obyvatel. Stěhováním tak počet Pražanů stoupl o 1846 lidí. Z jiných regionů Česka do Prahy přišlo 9402 lidí, zbytek byl ze zahraničí. Z Prahy do jiných částí republiky zamířilo 11 359 lidí, ostatní odešli do ciziny.
Obyvatel hlavního města přibylo také díky tomu, že méně lidí zemřelo, než se narodilo. Za první pololetí v Praze přišlo na svět 7086 dětí a zemřelo 6221 lidí. Takzvaný přirozený přírůstek tedy činil 865 lidí.
Do manželství v Praze za šest měsíců letošního roku vstoupilo 1583 párů, téměř o polovinu méně než za stejné období loňského roku. Snížil se také počet rozvodů na 1187 za pololetí, loni jich ve stejné době bylo 1301.
Nejlidnatější zůstává Středočeský kraj
Nejlidnatější zůstal v rámci republiky Středočeský kraj, v němž na konci června žilo téměř 1,392 milionu lidí. Následuje Praha. Více než milion obyvatel mají ještě Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.
