Skončila hlavní turistická sezóna. Přestože celková čísla dostupná zatím nejsou, nejvíc vstupenek se i letos nejspíš prodalo v Českém Krumlově. Na některých hradech a zámcích ovšem ani v listopadu „zimní spánek“ nenastává, k návštěvě zve třeba zámek Lednice a jinde probíhají mimořádné prohlídky jindy uzavřených prostor.
O prvním listopadovém víkendu zůstaly otevřené jen některé hrady a zámky, a to ještě jenom zčásti. Přístupný je tak pouze výběr z prostorů a okruhů. Místo toho se otevřely památky, které jinak nejsou běžně přístupné – projekt „Na den pod zem“ tentokrát zpřístupnil jedenáct objektů.
Celá akce vznikla před třemi lety jako studentský projekt. A zájem o prohlídky každý rok roste. Letos se pod zem podívá zhruba dva a půl tisíce lidí – těch nejrychlejších, kteří se zapsali přes rezervační systém.
„Do hodiny byla všechna ta místa stoprocentně zaplněna. Ale ty největší taháky, jako je třeba Národní divadlo nebo Branická skála, jsou zaplněny opravdu v minutě,“ říká organizátorka přehlídky Na den pod zem Eliška Burdová.
- Po staletí sloužily skály v Braníku jako vápencový lom. Zdejší kvalitní vápenec pak putoval i do zahraničí: například benátské paláce díky vysokému obsahu křemene z vápence z Braníku dodnes odolávají „zubu času“.
- Na přelomu let 1944 a 1945 v Branických skalách nacisté vybudovali podzemní továrnu. Jmenovala se Bronzit a údajně se v ní měly vyrábět součástky do letadel. Její původní vchod dnes ale najde málokdo, zakrývají ho totiž tři metry suti a kamení.
Branická skála slouží po většinu roku jako zimoviště netopýrů. A veřejnosti jindy nepřístupná část Národního divadla zase funguje jako místo, kam se ukládá materiální část orchestru.
„Takzvaná kapsa pod orchestřištěm umožňuje to, že když orchestřiště sjede o patro níž, tak vodorovně zajede pod sedačky Národního divadla. A tam je uskladněné do doby, než ho potřebujeme,“ prozradila lektorka doprovodných programů Národního divadla Lenka Hubáčková.
Oblíbený zámek v Lednici láká v zimě na větší klid
Po celý rok potom zůstává pro turisty otevřený například zámek v Lednici na Břeclavsku, mimo hlavní sezónu ale pouze o víkendech. O návštěvníky ale jedna z nejoblíbenějších památek nouzi nemá; turisté na podzim oceňují třeba chybějící tlačenice nebo levnější vstupné.
„V zimě tu projde zámkem tak dvě stě, tři sta lidí denně. Kdežto v sezóně se to počítá na tisíce,“ doplnila kastelánka zámku Lednice Ivana Holásková.
Sázavskému klášteru letos pomohla počítačová hra
Památky, které lákají na prohlídku i mimo hlavní turistickou sezónu, se nyí připravují na adventní akce nebo zimní prohlídky. Naopak tam, kde je úplně zavřeno, už se chystají na příští rok.
Například správci kláštera v Sázavě chtějí letos přes zimu dokončit restaurování fresek na dalším poli v křížové cestě. V létě si na nezájem nemohli stěžovat, klášter letos navštívilo o pět tisíc lidí víc než loni, což pro klášter znamenalo nárůst hned o čtvrtinu – a tržby se poprvé v historii přehouply přes milion korun.
Podle kastelánky Jaroslavy Matoušové nahrála oblibě kláštera počítačová hra Kingdom Come: Deliverance, v níž se sázavský komplex objevil.
V Českém Krumlově letos turistů ubylo, památkáři jsou rádi
Zamčeno je už také na většině hradů a zámků v Jižních Čechách. I tam padaly návštěvnické rekordy, třeba na renesančním zámku Kratochvíle. „Každý rok se naše návštěvnost zvyšuje, v letošním roce to bylo něco přes čtyřicet tisíc lidí,“ řekl Vojtěch Troupa, který je kastelánem na Kratochvíli už 33 let.
Naopak v Českém Krumlově turistů ubylo; i tak si ale tamní zámek prohlédlo od ledna do konce října 409 tisíc lidí. „Paradoxně jsme za úbytek rádi, protože jsou to areály, které začínají být přeplněné,“ shrnul ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec. Druhou nejoblíbenější památkou v regionu je zámek Hluboká, kam letos zavítalo bezmála 276 tisíc lidí.
Celkem letos zavítalo na jihočeské hrady a zámky 1,14 milionu lidí. Oproti loňským deseti měsícům je to o 40 tisíc návštěvníků méně. Přesto tam tržby vzrostly o 15 procent na bezmála 138 milionů korun, meziročně totiž vstupné podražilo.
O tisíce turistů méně letos zamířilo i na památky na Vysočině či v Libereckém nebo Plzeňském kraji, pokles se tam pohyboval kolem dvou či tří procent. Celková čísla ale zatím chybí. Loni si vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu koupilo skoro 5,5 milionu lidí. Mimo to ale další dva miliony turistů přišly na Pražský hrad; jen do letošního července jich navštívilo Hrad téměř 519 tisíc.
