Český Krumlov navštíví každý rok zhruba milion turistů. Polovina z nich zaplatí za vstupné na zámek, další navštíví třeba jen zahradu a nádvoří. Podle památkářů je situace ve městě neúnosná a zvažují zpoplatnění vstupu třeba do zámeckých zahrad. Na oplátku by mohlo město otevřít letohrádek Bellarie nebo odkoupit Kvítkův dvůr.
Turistů už bylo dost. Památkáři chtějí zpoplatnit vstup do krumlovských zámeckých zahrad
Národní památkový ústav zvažuje, jak ulevit zámeckému areálu v Českém Krumlově. Jen v loňském roce si zámek prohlédlo 466 tisíc platících turistů a stejný počet navštívil zahradu a nádvoří. Letos je situace srovnatelná.
Davy lidí, kteří do útrob zámku nemíří, ale chtějí si jej prohlédnout alespoň zvenčí, přitom blokují průchody a mosty. Památkáři teď mluví o tom, že by zpoplatnili vstup do zámeckého parku. Pokladny by mohly stát u Červené brány při vstupu na první nádvoří.
Vstupné by se vybíralo v letních měsících, kdy je nápor turistů největší. Částka by se pak návštěvníkům podle ředitele českobudějovických památkářů Petra Pavelce odečetla ze vstupenky na jakoukoliv další expozici.
Regulovat počty lidí na návštěvnických trasách
Památkáři také zvažují, že by omezili počet návštěvníků na jednotlivých trasách. Na jednu trasu by pak připadaly například tři tisíce návštěvníků za den. To by se mohlo týkat první prohlídkové trasy a výstupu na oblíbenou zámeckou věž. Podobné opatření už dnes platí při vstupu do Barokního divadla.
Jednatel Sdružení průvodců v Českém Krumlově Otto Šrámek ale považuje lokální omezení za nešťastné řešení. „Krumlov funguje jako spojené nádoby. V tom okamžiku by bylo o to více lidí v historickém centru,“ obává se.
Bellarie, Horská zahrada i Kvítkův dvůr
Výměnou za zhoršení podmínek proto zvažují památkáři například rozšíření prohlídkové trasy do Horské zahrady, ta by měla být dokončena do dvou let. Nově by se mohli turisté podívat také do opraveného letohrádku Bellarie v zámecké zahradě.
Celý prohlídkový komplex by se mohl v budoucnu rozšířit o Kvítkův dvůr s rozlohou 15 hektarů. Ten byl dříve součástí českokrumlovského panství. Národní památkový ústav nyní jedná se soukromým majitelem o odkupu dvora. Areál by pak památkáři opravili. Celý nákup včetně rekonstrukce by podle odhadů vyšel na 100 milionů korun.
„Máme propočty, že návštěvnost by mohla být velmi rentabilní a po státním rozpočtu bychom nechtěli na provoz žádné prostředky, všechno bychom kryli z vlastních výnosů. Rádi bychom představili funkci okrasného hospodářského dvora, kterým Kvítkův dvůr v minulosti byl,“ vysvětlila dříve ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Na komplikace, které turisté městu přinášejí, se v létě pokoušela upozornit umělkyně Kateřina Šedá. Ta vybrala desítky rodin, které v rámci jejího projektu UNES-CO varujícím před vylidňováním historických center u turisticky atraktivních měst pobíraly „plat“ za normální život v centru města.