Areál hradu a zámku Český Krumlov by se mohl za několik let rozšířit o téměř patnáctihektarový Kvítkův dvůr. Stát by za nákup a obnovu prostor zaplatil přes sto milionů korun a do místa nasměroval turisty ze zámku. Premiér Andrej Babiš (ANO) návrh podporuje, pomohlo by to turisticky zatížené památce.
„Český Krumlov je extrémně navštěvované místo, a pokud by se to rozšířilo o tuto část, tak by to určitě pomohlo. Je fakt, že Český Krumlov vydělává velice slušné peníze, ročně sem přijede pět set tisíc platících návštěvníků, mohli bychom to zrealizovat. Bylo by to pro návštěvníky obohacení a musíme přesvědčit majitele, aby nám dvůr prodal za nějakou dobrou cenu, protože si myslím, že soukromník by to nekoupil,“ řekl Babiš.
Jednorázová investice, která by zahrnula nákup Kvítkova dvora a jeho obnovu během několika let, by vyšla na více než sto milionů. Generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková předpokládá, že peníze by šly ze zdrojů památkářů a ministerstva kultury.
„Máme propočty, že návštěvnost by mohla být velmi rentabilní a po státním rozpočtu bychom nechtěli na provoz žádné prostředky, všechno bychom kryli z vlastních výnosů. Rádi bychom představili funkci okrasného hospodářského dvora, kterým Kvítkův dvůr v minulosti byl,“ vysvětlila Goryczková. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poznamenal, že investice do Kvítkova dvora by mohla znamenat omezení peněz na jiné památky.
Hrad a zámek Český Krumlov navštívilo vloni přes 460 tisíc lidí. Jde o nejnavštěvovanější jihočeskou památku. V budoucnu rozšíří prohlídkové trasy o zahradní muzeum, které vzniká v prostoru kuchyňské zahrady u Paraplíčka. Zakončí vyhlídkovou promenádu Horské zahrady.
Točnu Babiš přesouvat nechce
Na otázku ohledně sporu kolem otáčivého hlediště Babiš zopakoval, že by točna měla zůstat tam, kde je nyní, tedy v zámecké zahradě. Točna vzbuzuje emoce již dlouho. Babiš argumentuje, že lidé si na ni již zvykli a nemají rádi změny. Proto chce investovat 200 milionů do rekonstrukce i zázemí pro umělce.
Památkáři naopak dlouhodobě tvrdí, že hlediště postavené v éře socialismu narušuje charakter zámecké zahrady. Na tento fakt poukazuje i mezinárodní organizace UNESCO, na jejímž seznamu Český Krumlov figuruje od roku 1992.
Novou točnu, jejíž podoba by měla vzejít z architektonické soutěže, chce Jihočeské divadlo přesunout do divadelního traktu v bývalém zahradnictví. Zámecká zahrada by se o tento divadelní trakt rozšířila, nyní jde o neudržované místo za zdí zámecké zahrady.
Brehmsovy návrhy
Jeden návrh na novou točnu už existuje: V roce 1972 jej vytvořil scénograf Joan Brehms (1905–1995). Měla by dvě hlediště, mezi nimiž by byl komorní hrací prostor.
Do jižních Čech přišel Brehms přes Slovensko, kde byl totálně nasazen, s Rudou armádou jako tlumočník. Rodák z lotyšské Libavy začínal v roce 1945 v Jihočeském divadle jako dělník. Postupně se prosadil jako divadelní architekt, scénograf a výtvarník. V divadle vytvořil na 150 scénických výprav.
Původní otáčivé hlediště navrhl koncem 50. let s režisérem Otto Haasem. V roce 1947 také položil s Karlem Konstantinem základ k Jihočeským divadelním festivalům v Českém Krumlově.
Dnes má hlediště kapacitu 644 míst
První velkou rekonstrukcí prošlo hlediště v roce 1960, kapacita se zvýšila na 550 míst a lidskou sílu nahradily elektromotory. Dnešní podobu dala hledišti rekonstrukce z let 1989 až 1993, která zvýšila jeho kapacitu na současných 644 míst. K pohybu točny byly nainstalovány čtyři elektromotory. Celkem prošlo otáčivým hledištěm přes dva miliony diváků.
Provozovatelem otáčivého hlediště je od jeho vzniku Jihočeské divadlo se sídlem v Českých Budějovicích. Na divadelní produkci před otáčivým hledištěm se podílejí všechny jeho čtyři umělecké soubory – činohra, opera, balet a loutkohra. Peníze z produkcí v Krumlově tvoří téměř 80 procent všech tržeb divadla.
